Čtečky elektronických knih, zboží jako každé jiné

Analytická společnost Gartner oznámila, že se za rok 2010 celosvětově prodalo 6,6 milionu čteček elektronických knih. V roce 2009 to bylo jednom 3,6 milionů čteček, v roce 2011 bude v prodejích o milion překonána magická hranice deseti milionů. U nás je čteček mezi populací prý několik desítek tisíc.

Popularita elektornických knih prudce stoupá, čeští nakladatelé přesto otálejí

Čtečky elektronických knih, přesněji řečeno zařízení, která pracují s technologií elektronického inkoustu (E-Ink) nebo elektronického papíru (e-paper), jsou velmi vážnou konkurencí pro také velmi oblíbené tablety. Pokud někdo váhá mezi těmito zařízeními a je orientován hlavně na texty, často sáhne po čtečce elektronických knih. Stačí mu a je levnější. Čtečky elektronických knih se staly hitem v posledních dvou letech, hlavně díky Amazonu a obrovskému množství obsahu, který tento gigant v elektronické podobě vydává. Dokonce jsme se dočkali i kutečného milníku – víc než papírové knihy prodává Amazon knihy elektronické. Výrobců hardwaru (tedy čteček samotných) je poměrně dost, ale nikdo z nich nedokáže zpřístupnit obsah tak jednoduše a v takovém množství. Čtenář knih v angličtině může na papíropvé knihy zapomenout, místo několikasetkilové knihovny se stovkami knížek může mít dvacetidekovou čtečku, do které si stáhne tisíce textů za přijatelný peníz. U nás je to horší, ať už majitelé čteček Kindle nebo všech ostatních nemají šanci legálně sehnat texty autorů, kteří se jim líbí. Nakladatelství jsou tak trochu sto let za opicemi, zpřístupnění svých děl v elektronické podobě se bojí a vyčkávají. Odborníci na média situaci přirovnávají k čekání velkých hudebních nakladatelství, která způsobilo, že se jejich obsah začal šířit pirátky a zadarmo. Něco podobného může potkat i knižní segment. Objevují se sice první vlaštovky v podobě edic, které se dají obstarat i elektronicky za nižší cenu, ale jde spíše o výjimky potvrzující pravidlo. Aktuální bestsellery v elektronické podobě asi v nejbližší době čekat nemůžeme. Bojí se snad nakladatelé, že jakmile svůj obsah nabídnou elektronicky, zmocní se ho piráti a zhatí jejich prodeje nejenom elektronických knih, ale i těch papírových? Pravděpodobně, jinak si nelze čekání vysvětlit.

Podle odhadů je mezi Čechy několik desítek tisíc čteček elektronických knih. Je třeba přiznat, že oproti milionům potenciálních čtenářů knih papírových je to maličkatá cílová skupina. Pokud jí ale rozšíříme na ty, kteří by byli ochotni číst elektronické knihy v počítači a pak na ty, kteří čekají z nákupem čtečky na to, až bude co číst, jde o skupinu o mnoho zajímavější. Přeci jen, knihy autorů více než sedmdesát let po smrti moc netáhnou.

Rozložení sil mezi zařízeními

Severní Americe a koneckonců i celému světu vládne Kindle, těchto levných a jednoduchých čteček se v roce 2010 prodaly celkem čtyři miliony. Až do roku 2014 má podle analytiků táhnout trh severní Amerika, pak nastane velký boom v západní Evropě a Asii. Kromě Amazonu hrají prim také Barnes & Noble a Sony. Objevují se ale další noví hráči, bodující jednak zajímavým obsahem, nebo lákavou cenou. Čtečky jako takové jsou nyní již zcela běžným artiklem, u kterého zákazníci sledují stejné parametry jako u ostatní spotřební elektroniky. Zajímá je design, výdrž baterie, typ displeje a samozřejmě cena. Největším ohrožením jsou pro čtečky multimediální tablety, jako iPad nebo Samsung Galaxy. Tablety toho umějí víc, ale jsou dražší. Pro čtečky jsou tablety stejně významnou konkurencí jako klasické papírové knihy, možná dokonce konkurencí vážnější. Příznivcům elektronického obsahu oproti čtečkám nabízejí video a aplikace, tedy to, na co jsou uživatelé zvyklí. Pro někoho může být čtečka prostě málo, zajímají ho multimédia v kvalitním rozlišení a v barvě. Naprostá většina prodaných a vyrobených čteček totiž funguje pouze s odstíny šedi.

Analytici od Gartnerů si dokonce myslí, že mnozí zákazníci neberou čtečky a tablety jako konkurenční zařízení, a že se najdou tací, kteří si pořídí jak čtečku, tak i tablet. Svojí logiku to má, každé ze zařízení je určeno k něčemu jinému. Ve čtečkách prů kvůli maximálnímu tlaku na cenu prý končí levnější komponenty, čtečky prostě musejí být co nejlevnější a nejpřístupnější. Obsah a jeho zpoplatnění může ztrátu (respektive nízký zisk) vyrovnat, což dokladuje i model Amazonu a Kindlu. Amazon prodá levný hardware a počítá s tím, že zákazník bude dál utrácet za obsah případně další služby. Službou je myšleno například posílání libovolného obsahu do čtečky přes mobilní síť a jeho konvertování do použitelné podoby.

V ČR chybí dobrý obsah za rozumnou cenu

Jak již bylo řečeno, zdá se, že čeští vydavatelé a nakladatelé zatím nemají o těch několik desítek tisíc majitelů čteček zájem. Nezbývá než číst v angličtině, nebo vzít za vděk ne tak atraktivním obsahem (pokud se za neatraktivní obsah dá označit dílo Karla Čapka nebo Boženy Němcové). Občas se objeví projekt, který si klade za cíl rozjet prodej elektronických knih v češtině. Chybí ale opravdu zajímavý obsah za výhodnou cenu. Přesněji řečeno velcí nakladatelé zatím čekají. Většina známých čteček se dá sehnat i v českých kamenných i elektronických obchoděch. I nejlépe prodávaný Kindle je možné koupit u nás, psychologická bariéra nutnosti nákupu přes internet z Ameriky padla. Kindle je u nás sice výrazně dražší, ale koupit se dá. Čtečky jsou dostupné velmi lehce, čtivo se zpřístupňuje velmi pomalu. Potenciál tohoto byznysu je velký, čehož si jsou zcela jistě vědomi hlavně poskytovatelé nelegálního obsahu, až po nich majitelé práv.