Jak se k interní komunikaci staví ředitelé firem?
Institut interní komunikace, zdroj: www.institutik.cz |
Březnové setkání Institutu Interní Komunikace (IIK), neziskové organizace sdružující odborníky z oblasti interní komunikace proběhlo na téma „Důležitost interní komunikace ve fungující firmě“.
Institut Interní Komunikace byl založen v únoru 2010. Jeho členové se pravidelně scházejí každý první čtvrtek v měsíci, kdy diskutují na dané téma z oboru. IIK společně jako neziskovou vzdělávací odbornou organizaci založili Dana Poulová, ředitelka globální komunikace DHL IT-services a Tomáš Poucha, nezávislý konzultant.
Interní komunikace z řídících pozic
Březnové setkání mělo poodhalit interní komunikaci z řídících pozic – názor vedení firmy na nutnost komunikace se zaměstnanci. Své zkušenosti zde prezentoval Pete Graf, VP Global Service Desk, DHL IT-Services společně s Oldřichem Stejskalem, majitelem firmy 2N TELEKOMUNIKACE a.s. Zkušenosti z druhé strany, od zaměstnanců, kteří procházejí koučingem líčil Ing. Jan Hruška, Ericksonovský profesionální kouč a lektor s manažerskou zkušeností.
Pete Graf chápe komunikaci jako základní klíč k úspěchu. „Komunikace je hnacím motorem všeho co děláme a naše práce, v pozici nadřízených jen potvrzuje, že je třeba důsledně s použitím rozmanitých způsobů oslovit všechny naše zaměstnance.“ Dále Graf dodává: „Svůj tým se snažím motivovat k růstu. Pamatujte si, že co děláme dnes, může a bude mít mít v budoucnu pozitivní a nebo negativní dopad. Jako leader jsem pevně přesvědčen, že úspěchy i pády našeho týmu závisí na síle našeho vedení."
Oldřich Stejskal si svou firmu vybudoval od začátku sám - byl prvním zaměstnancem této společnosti současně na pozici projektového manažera, inženýra vývoje hardware a výroby. Možná právě díky osobité zkušenosti je jeho postoj k nutnosti komunikace ve firmě natolik pozitivní a „osvícený“. „Interní komunikace je základní dovedností lidí, kteří řídí firmu. Jakmile se IK začne nahrazovat cizí institucí, nebo aparátem, je to znak, že firma dělá něco špatně.“ říká Oldřich Stejskal a hned navazuje o nutnosti ovládat schopnost komunikace: „Při posuzování budoucí spolupráce mě nejvíc zajímá úroveň komunikace ve firmě, pokud firma špatně komunikuje, nemám zájem o spolupráci. Bez komunikace lidé totiž nejsou schopni dále předat produkt, za který mají být hodnoceni.“
Oproti názorům ředitelů firem, kteří jsou nuceni vést své zaměstnance a nastavovat komunikaci správným směrem stojí kouč Jan Hruška, který má kritiku na chyby vedení z první ruky díky rozhovorům se zaměstnanci, kteří jsou stále častěji pro své nadřízené jen položkou s přiřazeným číslem, kde chybí komunikace a osobní jednání. Dle Hrušky je nejdůležitější vytváření svého osobního PR. „Je třeba se naučit pochválit, nikdo jiný to za Vás neudělá a radost z dobře odvedené práce je novou motivací k dalším úkolům.“ vysvětluje Jan Hruška. „Jak se sami chválíte? Jak ukazujete svému okolí, že jste odvedli dobrou práci? Jak docílíte, že si nadřízení všimnou, že vaše práce je velmi dobrá?“ základní otázky, kterými kouč Hruška vždy začíná rozmluvu se zaměstnanci.
Interní komunikace je klíčovým nástrojem pro vytvoření celkového ovzduší ve firmě
Interní komunikace a její nastavení ve firmách je bezesporu velkým tématem. K této problematice se vyjádřila i řada dalších předních manažerů: Ing. Stanislav Sýkora, generální ředitel Asseco Solutions ČR, Pavel Řehák, výkonný ředitel České pojišťovny a Ing. Milan Vašina, generální ředitel T-mobile Czech Republic.
„Interní komunikace je klíčovým nástrojem pro vytvoření celkového ovzduší ve firmě a vztahů mezi managementem a zaměstnanci. Aby však vytvořila vztahy dobré, je třeba k sousloví interní komunikace doplnit přívlastky otevřená a upřímná. Pokud by tyto vlastnosti neměla, byla by kontraproduktivní,“ uvádí Stanislav Sýkora, generální ředitel Asseco Solutions ČR. Interní komunikace je nedílnou součástí firmy, kterou je ovšem důležité správně načasovat, protože ne každou informaci jde zveřejnit ihned svým zaměstnancům (např. hospodářské výsledky je třeba nejprve oznámit burze a teprve potom zaměstnancům). Ne vše je také možné sdělit všem současně. „Je nutné, aby interní komunikace za všech okolností vyjadřovala respekt vedení k zaměstnancům,“uzavírá téma Sýkora.
Česká pojišťovna prošla zásadními změnami a dle výkonného ředitele, Pavla Řeháka, by změny nešly uskutečnist bez fungující interní komunikace. Především jde o změny vedoucí k růstu klientské spokojenosti. Proto Pavel Řehák ze své pozice zastává názor důležitosti pravidelnost komunikace, které je vedena oběma směry – k zaměstnancům a k obchodníkům. V otázce komunikace je právě klíčovým hráčem útvar interní komunikace. „Bezprostředně po mém nástupu do čela České pojišťovny jsem zahájil diskuze s pracovníky v tzv. první linii, tedy s těmi, kteří jsou v každodenním přímém kontaktu s našimi klienty. V tomto se mi velmi osvědčilo intenzivní naslouchání, diskuze a setkání s obchodníky ve všech regionech České republiky,“ vysvětluje Pavel Řehák, výkonný ředitel České pojišťovny. Díky setkávání a diskutování se zaměstnanci je možné nastavovat ve firmě nezbytné změny. Ze získaných informací byla rovněž formulovaná nová strategie tak, aby Česká Pojišťovna nadále zůstala aktivním lídrem trhu. „Definovanou strategii postupně uvádíme v život a do jejího naplňování zapojujeme každého zaměstnance ve firmě, což si bez fungující interní komunikace napříč celou pojišťovnou nedovedu představit,“ dodává Řehák.
"Interní komunikace je pro mě jako generálního ředitele i celý management naší společnosti naprosto nepostradatelná. Zaměstnanci se jejím prostřednictvím dozvídají všechna témata důležitá pro jejich práci - od strategie, přes aktuální informace o postavení firmy na trhu až po zaměstnanecké benefity," říká Milan Vašina, generální ředitel T-Mobile Czech Republic a dodává: "A funguje to i naopak. Interní komunikace může být i cenným zdrojem zpětné vazby od zaměstnanců směrem k managementu firmy."
Interní komunikace v českých firmách existuje, ale není důsledná. V určitém bodě, mezi cestou od vedení k zaměstnancům a zpět se komunikace ztrácí. Kde je uroveň, kde se společný hlas ztrácí? Je třeba hledat a najít bod, od kterého je komunikace mrtvá. Vše je jen o důslednosti a správnosti nastavení komunikačích procesů.