Knihy versus e-knihy, aneb pro a proti

Jedno je jisté, na knihách i na elektronických knihách (to jsou ty, které čteme na displeji jakéhokoliv zařízení) je mnoho dobrého i špatného. Jak dopadne tento souboj, které výhody jsou na straně obou přístupů ke čtení jak pro čtenáře, tak pro nakladatele?

Server ReadWriteWeb přinesl zajímavé pohledy na elektronické a papírové knihy v podobě pěti důvodů, proč je jeden formát lepší než druhý. Ze srovnání je vidět, že něco do sebe mají obě varianty jak pro čtenáře, tak pro nakladatele. To samé platí o mínusech, což dokazuje, že oba formát si své příznivce najdou a dokonce se mohou zajímavě doplňovat.

Z papíru máme lepší pocit

Papír boduje na prvním místě něčím, co se nedá slovy vyjádřit. Jde prostě o ten pocit číst papírovou knihu. Držet jí v rukou, cítit papírové stránky, kniha je prostě daleko osobnější věc než jakkoliv moderní čtečka či jiné zařízení. Mnozí příznivci klasických knih argumentují proti knihám elektronickým další pocitovou záležitostí – kniha není nikdy studená, kdežto čtečka obvykle ano. Je na tom něco pravdy, komu by se lépe četlo ze studeného zařízení?

Obal, neboli balení, další klad, který buduje na straně knih klasických. Kniha je krásná, mnohdy barevná se skvělou a lákavou obálkou. Toto lákadlo elektronická kniha nemá. Je třeba zmínit i estetickou hodnotu knihy papírové, je prostě krásnější než pouhý soubor, který je stahován do čtečky. Mnozí čtenáři si prostě na kráse knih zakládají a je pro ně mnohdy důležitější než obsah samotná. Forma je pro ně prostě důležitější, toto může hrát klíčovou roli při pořízení krásné a obsáhlé výpravné knihy s fotografiemi nebo ilustracemi. Někdy má papír prostě navrch.

Hrdí vlastníci souborů

Sdílení, lépe řečeno půjčování. I když se objevují nové systémy nebo aplikace na půjčování elektronických knih, stále to není ono, proti hrají technologické a legislativní problémy, například DRM ochrana. Zato kniha papírová, ta to má s půjčováním jednoduché, nic tomu nebrání. Odpůrci elektronických knih takto často argumentují, možnost půjčování je pro ně důležitá vlastnost. Tato překážka ovšem může být brzy překonána a nutno podotknout, že nejde o velký problém.

Vlastnictví papírové knihy je obecně považováno za něco víc než vlastnictví souboru. Kniha je považována za trvalou hodnotu, uložíme jí do knihovny a za dvacet let se prostě vyndá a znovu přečte. Šlo by to stejně i u knihy elektronické? Bude za dvacet let vůbec k dispozici zařízení, které bude umět se současnými elektronickými knihami pracovat? Ne nadarmo odborníci tvrdí, že elektronická kniha je taková kniha, kterou si už nikdy více nepřečteme. Pokud si chceme zakládat na hodnotě knihy, budeme si kupovat knihu papírovou, jejíž cena může mimochodem s časem narůstat.

Knihy z druhé ruky je pojem, který patří výhradně ke knihám papírovým. Obchody s použitými knihami jsou pro mnohé čtenáře jediným místem, kde knihy nakupují. I v tomto případě je třeba odvolávat se na hodnotu knihy a obchody, které s ní souvisejí i po jejím prvním zakoupení čtenářem v knihkupectví. S papírovou knihou se pak dá obchodovat a může změnit i několik majitelů. To si lze v praxi u elektronických knih představit jenom těžko.

Napojení na sociální komplex

Na straně argumentů klonících se k elektronickým knihám je neméně faktů a plusů. Elektronické knihy přímo vybízejí čtenáře k tomu, aby sdíleli zajímavé pasáže. Jde nejenom o to, že si čtenář označí, co se mu líbí, ale může to pomocí sociálních sítí jednoduše sdílet s ostatními. Je například velmi jednoduché poslat odkaz na větu či odstavec ze čtečky Kindle na Twitter. Ono sociálno je nejenom moderní, ale i velmi šikovné pro ostatní čtenáře, kteří si od svých přátel užijí to nejlepší z knih, tedy jakási doporučení, co číst.

Poznámky, to je věc, která ke čtení patří. Ale jak si v papírové knize poznámky udělat, aniž bychom museli čmárat do drahé publikace? Dělat si poznámky vedle do zápisníku? To je dost nepraktické. Čtečky jsou k poznámkám jako dělané, umožňují velmi jednoduše okomentovat text a poznámku uložit v přehledné podobě s určením, kam do textu poznámka patří. Toto je jedna z hlavních výhod elektronických knih, společně s možností vyhledávání. Pokud vás zajímá, kde se v knize vyskytuje určité slovo či jméno, stačí prosté fulltextové vyhledávání a máte vyhráno. Zkuste si je hledat v papírové knize a budete plakat. Možnost jednoduchého vyhledávání dává čtení absolutně nový rozměr, čtenář si může objasnit souvislosti pomocné prostého úkonu hledání. Navíc, když narazíte na slovo, kterému nerozumíte, můžete využít aplikaci k jeho rozklíčování, například výkladový slovník, nebo se rovnou podívat na internet. Čtečky elektronických knih totiž obvykle nejsou jednoúčelovými zařízeními a nabízejí toho víc. Kromě čtení elektronických knih třeba prohlížení internetu, psaní poznámek, hry nebo přehrávání audio souborů. Čtečky samozřejmě nejsou multiúčlové, jako jsou tablety, ovšem zvládají toho více, než se může na první pohled zdát. Na straně čteček je i důležitý fakt, že jsou prakticky informačně bezedné, mohou sloužit ke čtení jakéhokoliv obsahu z internet, kdežto kniha klasická je obsahově uzavřená, o počtu stran ani nemluvě. Kniha s více než tisíci stranami se totiž nevejde do kabelky nebo kapsy.

Je to remíza?

Z uvedených charakteristik elektronických a papírových knih je vidět, že oba přístupy ke čtení textů mají své pro a proti. Čtenář dost možná přijde na to, že pro různý obsah mu bude lépe sloužit jedna z variant, které se dobře doplňují. Pro čtení vědeckých prací, kde je třeba poznámek a vyhledávání, se dobře hodí čtečka, pro odpočinkovou četbu beletrie dají mnozí přednost knize klasické. Při výběru je dobré brát v úvahu i další prosté vlastnosti, které čtečky a knihy nabízejí. Kniha se nevybije, čtečka dříve či později ano. Kniha se neporouchá, ovšem kompletní dílo klasického autora se dá vážit na desítky kilogramů, ve čtečce nic neváží. Důležité je uvědomit si, že nic není černobílé a ani jedno z řešení není pro jednotlivého čtenáře ideální. Ideálu se může blížit zmíněná kombinace čtečky a knihy pro různé druhy obsahu. Čtečku ovšem může využít prakticky každý čtenář, stejně tak jako knihu. Oba přístupy ke čtení mohou samozřejmě využívat čtenáři zcela odděleně a obejdou se jak bez čtečky, tak bez knihy papírové. Nesmíme zapomínat na to, že u čtenáře je často na prvním místě obsah. V tomto knihy elektronické pokulhávají, ale náprava je doufejme pouze otázkou času.