Moderní tisková zpráva obsahuje i verzi do 140 znaků

Žurnalistům v dnešním světě elektronické komunikace přijde neuvěřitelné, že tiskové zprávy ještě před dvěma desítkami lety putovaly do redakcí poštou. Nicméně přestože 99 % tiskových sdělení v současné době pluje emailem, některá z nich jako by si tuto skutečnost neuvědomovala. Přitom maximální adaptace tiskové zprávy na šíření elektronickou cestou je naprostou alfou a omegou jejího úspěchu.
Je s podivem, že toto si neuvědomují nejen ty firmy, které se o šíření svých zpráv starají samy, ale také některé home-grown public relations agentury. Těžko hledat, co je pudí k tomu spamovat schránky novinářů nepoužitelnými sděleními. Jedinou jejich částečnou omluvou tak může být absolutní nezkušenost s každodenní realitou většiny redakcí, kterou znají pravděpodobně pouze z filmů a románů. To, že je se skutečností kompatibilní minimálně není třeba připomínat.
Podívejme se tedy na několik drobných tipů a triků, které udělají tiskovou zprávu atraktivnější a výrazně zvýší její šanci na úspěšné publikování.

Počítejte se sociálními sítěmi

Ano, opět začneme sociálními sítěmi. Je totiž s podivem, že přestože velká část médií vlastní své profily jak na Twitteru, tak Facebooku, agentury jako by to buď nevěděly, nebo nepovažovaly za důležité. A to všechno navzdory masáži, jaké se nám v případě schopností sociálních sítí dostává. V komunikačních a PR agenturách se o nich koneckonců hovoří dennodenně.
A přesto jen nepatrné procento tiskových zpráv nabízí informační koncentrát určený právě pro publikovaní na Facebooku nebo Twitteru (počítáno za tento měsíc, ta zpráva byla přesně jedna). A přitom tyto kanály rozhodně nejsou zanedbáníhodné. Dvakrát až třikrát retwítované sdělení často osloví stovky followerů. Navíc prostor na Facebooku a Twitteru není ještě tak střežený, tudíž na něj lze prosadit i nějakou méně zajímavou zprávu…
Kam by se mělo takové předžvýkané sdělení pro Twitter umístit? Nejlépe hned pod nadpis zprávy (s poznámkou, o co že se jedná). A protože konverzní poměr prokliku na Twitteru není vůbec špatný, doporučujeme v twítu odkazovat na tiskovou zprávu umístěnou přímo na naší stránce – zvýšíme tak šanci, že si tuto prokliknuvší uživatelé prohlédnout a shledají ji zajímavou.

Přílohy mějte dobře připravené

Profesionálové budou nevěřícně kroutit hlavou, ale opravdu se v současnosti ještě najde agentura, která rozešle tiskovou zprávu, zvící deseti a více megabajtů ve formátu MS Word. Samozřejmě s vloženými fotografiemi. Přestože erudovanější novinář nebude mít zas takový problém fotografie z dokumentu vytáhnout, je otázka, jestli mu tato časová investice bude stát za to.
Proto všechny přílohy mějte vždy mimo tělo zprávy (opravdu není nutné naznačovat, kam zhruba by měl do textu přijít obrázek), stejně tak není vůbec na škodu poslat jich nezbytné minimum a pro zbytek odkázat na externí zdroj – třeba vaši fotogalerii nebo archiv dokumentů.
Pro fajnšmekry, kteří budou pracovat s tabulkovými formáty, které nechtějí poslat jako obrázek – online redakce často ocení, když tabulku přiložíte také v HTML.

Pestrá nabídka doplňkových materiálů

Navazuje na předchozí. Některé redakce mohou mít problém s otištěním fotografie, kterou jste ke zprávě přidali – třeba kvůli příliš viditelnému logu, nevyhovujícímu formátu… Důvodů je celé množství. Otázka je, jak se s tímto vypořádají. Buď vás zkontaktují a poprosí o dodání náhradních podkladů nebo si sami najdou odpovídající ilustrační fotografii. Oba způsoby ovšem vyžadují další časovou investici ze strany novináře a jsou tedy značně nejisté…
Pokud nechcete, aby dobrá tisková zpráva skončila v koši, nabídněte novinářům možnost získání doplňkových podkladů, včetně ilustračních obrázků. Stejně tak můžete poskytnout například odkazy na další odborné články k tématu, ze kterých lze čerpat dodatečné informace a podobně.

Odezva

Přestože můžete mít dojem, že znáte své novináře skutečně dobře, nikdy nebudete mít jistotu, zda jsou vámi dodávané materiály vyhovující. Tedy alespoň do té doby, dokud se sami nezeptáte. A protože navazovat úzké vztahy se zástupci všech spolupracujících médií je téměř nemožné, nabízí se plně bezkontaktní varianta.
Stačí, abyste se v rámci emailu se zprávou otázali, zda byla forma podání informací vyhovující. Pravda, reagovat budou především ti s negativním názorem, ale o to cennější jejich odezva bude. To, že na jejím základě máte přehodnotit způsob komunikace je samozřejmě zcela logické.