Spotřebitelské soutěže z pohledu zákona o loteriích

V posledních několika letech byla nejistota typickým znakem jednoho oblíbeného a z hlediska marketingu důležitého modelu podpory prodeje. A tím je pořádání marketingových soutěží. Příčinou oné nejistoty je aktuální znění zákona č. 202/1990 Sb., zákona o loteriích a jiných podobných hrách(loterního zákona), resp. jeho nejasná a vágní ustanovení týkající se organizování loterií, spotřebitelských loterií a marketingových soutěží.

Kde je kámen úrazu ?

Samozřejmě základním problémem a prvopočátkem všech nejasností z pohledů zadavatelů a komunikačních agentur je už vůbec samotná snaha zákona regulovat marketingové soutěže, přičemž katastrofou je již zmíněná nekoncepčnost zastaralé právní úpravy. Velmi jednoduše, pokud Vaše marketingová soutěž, jejíž podmínkou účasti je zakoupení Vašeho produktu nebo služby nebo účast na reklamní akci obsahuje náhodu, jde o spotřebitelskou loterii.
Podle loterního zákona je možné pořádat spotřebitelskou loterii s jakýmkoli náhodným modelem určení výhry, není-li hodnota jednotlivé výhry vyšší než 20.000 Kč a celkový součet výher u jedno subjektu nepřesáhne 200.000,- Kč za rok.
Už na první pohled je toto omezení poměrně velmi zásadní a neumožní pořádat například soutěž o automobil nebo o kvalitní zájezd. Druhou možností, kterou zná loterní zákon jsou loterie, které jsou však striktně regulovány a nejsou předmětem tohoto článku.
Jak vyplývá z výše uvedeného je pro každého zadavatele marketingových aktivit obsahujících soutěž důležité, aby se jeho soutěž nestala loterií či spotřebitelskou loterií a Loterní zákon se tak na ni nevztahoval.

Nedávná situace na trhu spotřebitelských soutěží – zmatek a nejistota

Zákon dále, opět zjednodušeně říká, že loterií je soutěž právě tehdy, je-li soutěžící nucen vložit do soutěže vklad bez jistoty návratu a zároveň je výherce určen náhodným výběrem. Zákonodárce si už bohužel nedělal příliš starostí s definící ani vkladu ani náhodného výběru výherce. Což byl dobrý začátek vzniku nepřehledné a nejisté situace. Výkladu zákona se ujalo Ministerstvo Financí, konkrétně Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi. Bohužel v průběhu let se v jednotlivých stanoviscích začala objevovat značná nekonzistence, a v některých případech byly vydány v krátkém časovém úseku i zcela protichůdná stanoviska. Stejně tak se výkladu zákona pro klienty z řad zadavatelů a agentur ujaly mnohé právní kanceláře, opět s poměrně nekonzistentním výsledkem, ale zato se stále vzrůstajícími náklady pro klienty. Zcela běžně pak herní model, který jedna právní kancelář doporučila k realizaci jako model neloterijní, jiná zamítla jako velmi rizikový a naopak.
Tato situace samozřejmě vedla především agentury k horečné kreativitě s cílem nalézt další vhodné soutěžní modely, leč časem se ukázalo, že jejich množství je značně omezené a že další nápady jsou víceméně kombinací už vymyšleného. Situaci ještě více vyhrotilo a znepřehlednilo stanovisko MF z jara roku 2005, které v podstatě ozanačilo PR SMS ( SMS se zvýšeným tarifem) za vklad do hry a velmi oblíbený model – x-tý vyhrává za model náhodný. Reakce zadavatelů, kteří už byli po několik posledních let v pořadání spotřebitelských soutěží značně opatrní, někteří se jim dokonce vyhýbali úplně na sebe nenechala dlouho čekat. Nastal výrazný propad v pořádání nesmírně oblíbených ( a to jak zadavateli tak i spotřebiteli) SMS marketingových soutěží.

Shoda MF a trhu

Na vzniklou situaci bylo třeba zareagovat. Výsledkem byl vznik expertní skupiny složené ze zástupců několika asociací působících na trhu mobilního marketingu v čele s Asociací provozovatelů mobilních sítí a Asociací mobilního marketingu. Cílem jednání se zástupci Ministerstva Financí bylo nalézt výklad Loterního zákona, který by vytvořil podmínky pro fungování marketingových soutěží a přinesl co největší míru právní jistoty pro jejich organizátory.

Po více než ročním jednání se toto podařilo a na společné tiskové konferenci zástupců Ministerstva Financí a zúčastněných asociací byl dne 10.5.2005 odborné veřejnosti předložen dokument obsahující herní modely , které MF i trh považují za marketingové soutěže, které nepodléhají regulaci Loterního zákona.

Z praktického pohledu se jedná o bezprecedentní krok, kdy poprvé od existence atuálního znění Loterního zákona vznikl výklad podporovaný jak MF tak trhem a především vycházející z potřeby právní jistoty subjektů působících na trhu. Pevně věříme, a první ohlasy z trhu tomu nasvědčují, že tato nová jistota umožní zadavatelům rozvoj marketingových aktivit i formou pořádání marketingových soutěží založených na herních konceptech obsažených ve společném tiskovém prohlášení Ministerstva financí a Asociace provozovatelů mobilních sítí.

A co budoucnost?

Jak jsme již v článku zmínili, dosažení shody trhu a orgánu dozoru je vnímáno odbornou veřejností jako velmi pozitivní krok. V současné době se připravuje věcný záměr nového loterního zákona, který by již měl zveřejněn na podzim letošního roku. Nová právní úprava by pak měla pro subjekty působící na trhu přinést dostatečnou právní jistotu. V této souvislosti je možné zmínit moderní, neutrální právní úpravu loterních aktivit ve Slovenské republice (zákon o hazardných hrách s účinností od 1.5.2005), který již nepoužívá nepraktický československý pojem „loterie nebo jiná podobná hra“, ale zavedl pojem „hazardné hry“
Kromě pozitivního vymezení hazardných her obsahuje i vymezení negativní, tj. definuje soutěže, které by mohly být považovány za hazardné hry, ale ve smyslu zákona o hazardných hrách jimi nejsou a zákon se na ně tudíž nevztahuje. Navíc slovenský zákon umožňuje rozvoj marketingových aktivit zadavatelů tím, že propagační soutěže se nepovažují za hazardné hry, pokud pořádání soutěží netvoří samostatnou podnikatelskou činnost zadavatele a soutěž slouží k podpoře prodeje zboží nebo služeb zadavatele.

S ohledem na geografickou a kulturní blízkost se domníváme, že by bylo vhodné, aby se zákonodárce v České republice inspiroval slovenskou právní úpravou a v připravovaném novém znění loterního zákona vymezil marketingové soutěže, které nebudou podléhat loterní regulaci.
Závěrem je nutné konstatovat, že přestože by se na marketingové soutěže dle našeho názoru neměl vztahovat Loterní zákon a v případě výše uvedených konceptů ani nevztahuje, vždy musí pořadatel splnit požadavky,týkající se zejm. ochrany spotřebitele a regulace reklamy.