Bio potraviny a marketing

Podle nových studií dosáhl celosvětový odbyt biopotravin hranici 40 miliard dolarů a biopotraviny tvoří nejrychleji rostoucí segment trhu s potravinami. Jejich prodej ve specializovaných bioprodejnách a konvenčních obchodních řetězcích se vyvíjejí různou rychlostí. K zemím s prudkým vývojem patří v současné době USA, Německo, Velká Británie a Švédsko. V těchto zemích se v následujících pěti letech počítá se zdvojnásobením obratu s biopotravinami. I v České republice začíná zájem o biopotraviny vrůstat.

Češi a biopotraviny

Češi utrácejí stále více peněz za biopotraviny, jejichž nabídka se v tuzemských obchodech navzdory vyšší ceně těchto produktů rozšiřuje. Pro rok 2007 se počítá s dalším nárůstem nejméně 10 %. K rozvoji trhu přispívá i skutečnost, že některé řetězce mají své brandované bio potraviny, nebo sortiment tohoto druhu svým zákazníkům nabízejí. Výzkumy ukazují, že nejdůležitějším místem nákupu bio potravin jsou nejčastěji hypermarket a supermarkety a pak až specializované prodejny. Nabídka většinou zákazníkům postačuje a ze sortimentu většinou preferují mléko a mléčné výrobky. Spotřebitelé jsou si navíc stále více vědomi kvality, a to i "díky" neustále novým skandálům kolem potravin nebo genových manipulací s běžnými potravinami.

Bio potraviny v Evropě

Ve vyspělých zemích EU se za biopotraviny utratí ročně cca 800 Kč na osobu, u nás je to zatím jen 27 Kč!!! Značku bio lidé v zahraničí chápou jako označení pro vysokou kvalitu potravin, která se vyznačuje skvělou přírodní chutí. Bio jí zejména vzdělanější a lépe situovaní lidé. Tzv. "junk food" (nekvalitní potraviny a rychlé občerstvení) konzumují ve vyspělých zemích spíše sociálně slabší vrstvy. V Česku je hamburger a fast food stále ještě moderní. Ale lidí, kterým záleží na tom, co dávají do úst, přibývá.
Bio potraviny na konkurence
Narůstající konkurence vede samozřejmě k výrazným změnám tržních podílů. Kdo neinvestuje, neaktualizuje a nerozšiřuje svoji nabídku, nemůže být úspěšný ani v tak dynamickém oboru, jako jsou biopotraviny. Vzhledem k lepší dosažitelnosti bioproduktů v biosupermarketech, konvenčních supermarketech a diskontech, dostávají se zemědělci praktikující přímý prodej, ale i menší prodejny s biopotravinami do problematické situace. Zatímco obchodní řetězce zvyšují svůj tržní podíl, poklesl přímý prodej producentů. Pokles zaznamenaly i prodejny zdravé výživy a dietních potravin. Přes stoupající čísla obratu poklesl podíl specializovaných bioprodejen.

Bio potraviny a podpora státu

Zvýšit zájem o biopotraviny je jednou z priorit ministerstva zemědělství. Akčním plánem z roku 2004 se totiž úřad zavázal, že do roku 2010 by měla plocha půdy ekologických zemědělců dosáhnout 10 % celkové zemědělské plochy. Podle dosavadního vývoje lze však odhadovat, že realizovat tento plán bude značně problematické.

Na konci roku 2005 činil podíl ploch ekologického zemědělství necelých 6 % a poslední tři roky více méně stagnuje. Současných 829 ekofarem prodává své produkty na český trh i do zahraničí. V okolních státech je zájem především o suroviny. Česká poptávka po zpracovaných biopotravinách je zase z velké části uspokojována produkty z dovozu, převážně z Nizozemí, Itálie, Německa, Velké Británie a Francie. Zpracování biosurovin je naopak stále slabinou českého trhu s biopotravinami. "Trh je příliš malý na to, aby nalákal velké konvenční zpracovatele.
Ministerstvo zemědělství pověřilo propagací značky bio Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Ten zajišťuje především prezentaci českých pěstitelů a výrobců biopotravin na domácích i mezinárodních výstavách a veletrzích. Do budoucna se však plánuje daleko větší marketingový projekt podobný stávající kampani na značku Klasa.

Bio potraviny a marketing

Podpora ze strany státu je nezbytnou součástí celkové osvěty, která se prodejem a poptávkou po bio potravinách přímo souvisí. Na druhou stranu je pryč doba kdy bylo prodejen s bio potravinami jak šafránu a v supermarketech tento sortiment úplně chyběl. Konkurence i zde roste a to nejen mezi prodejnami zdravé výživy a obchodními řetězci, ale i mezi samotnými obchodními řetězci, které bio potraviny prodávají. Spotřebitel si má možnost vybrat. Zde přichází ke slovu soukromý sektor jeho individuelní přístup – marketingová podpora. Počínaje moderním pojetím prodeje přes přikládání informačních materiálů a vzorků konče nabízeným sortimentem. Ačkoliv mnohé ze supermarketů a diskontů fungují už léta a některý v dílčím ohledu sympaticky zaujme, v porovnání se zahraničím teprve odrůstají plenkám, zaostávají v šíři sortimentu základních potravin, formách distribuce a podílu biopotravin v nabídce. Paradoxně se ukázalo, že na českém trhu však není dostatek biopotravin pro pestrý jídelníček běžného spotřebitele. Omluvou může být nedostatečná produkce českých ekofarem v žádaných komoditách.
Přesto nevyvozujeme nějaký zásadní konečný soud o tom, kdo je na českém trhu v prodeji bio potravin jedničkou, to ukáže čas a zkušenosti spotřebitelů.