Ty nejlepší interaktivní reklamy - máte nutkání pouštět si je zas a znovu

Video je dle mnohých budoucností internetového obsahu. Třeba proto, že během několika desítek sekund či pár minut dokáže přinést divákovi informace, které by jinak získal čtením za několikanásobně delší dobu - navíc v mnohem méně záživné formě. Klasická filmařina stojí na lineárně vyprávěném příběhu s jasným začátkem a koncem. Digitální svět spojený s počítačovými hrami se ovšem vyznačuje interaktivitou. Člověk není pasivním pozorovatelem, ale jeho rozhodnutí aktivně ovlivňují směřování děje. Přesně na tomto principu stojí i interaktivní videa, která dávají nejčastěji divákům na výběr několik směrů, kterými se může příběh ubírat. Dosud nejrozsáhlejší dílo tohoto charakteru v České republice je interaktivní film Interande, jehož účelem bylo ukázat možnosti tohoto formátu na velkém a profesionálním projektu. Jeden z jeho tvůrců, Pavel Gotthard, pro Marketing Journal vybral a okomentoval světová interaktivní videa, která považuje za nejpovedenější.

Drink po ránu

Skvělý způsob, jak vytvořit vztah diváka ke značce, používá Redbull. Hlavní hrdinku téhle interaktivní reklamy čeká perný den. Musí do školy, cvičit, na rande – a k tomu potřebuje energii. Divák sleduje krátké scénky z jejího života a v určité chvíle se v záběru snaží nalézt plechovku Redbullu. Když uspěje a klikne na ni, hrdinka načerpá energii a příběh pokračuje dál.

Takto interaktivní reklama jednak dostává do hráčova povědomí podobu plechovku Redbullu a jednak chytře telegrafuje ideu značky: Když už nemůžeš, dej si Redbull a zvládneš to.

Pizza a zombie

Je skvělé, když si objednáte pizzu a můžete se spolehnout, že ji doručí včas – i v případě, že jsou ulice zaplavené vraždícími zombiemi. Deliver me to hell je zábavná interaktivní reklama na pizzerii Hell pizza, od novozélandského studia Little sister film.

Získáváte v ní kontrolu nad rozhodnutími nebojácného poslíčka s pizzou, který se vyzbrojený baseballovou pálkou vydává doručit pizzu nehledě na to, že právě zuří zombie apokalypsa. Komediálně laděná reklama má delší, několikaminutové hrané pasáže. Na konci každé z nich může divák ovlivnit nějaké poslíčkovo rozhodnutí (nechá dalšího uprchlíka nastoupit do auta? vybere si jako svou zbraň židli nebo kouli na bowling?). Pakliže je rozhodnutí správné, příběh pokračuje dál. Deliver me to hell je hezká ukázka toho, že příslib interaktivního rozhodnutí přiměje diváky strávit s videem mnohem více času, než kolik by měli trpělivosti s klasickou neinteraktivní reklamou.

YouTube není YouTube

Z tohoto trendu interaktivních videí na YouTube vychází i reklama na pivo Desperados (pro pokračování na interaktivní reklamu zvolte na jedné z horních lišt YT kanálu BREAKTHROUGH). Ta jde ale na celou věc od lesa. Můžete ji sice najít na YouTube, ale není zde uložená jako běžné video, ale jako speciální aplikace. Ta se zobrazí místo klasického okna a na první pohled se tváří jako normální YouTube video – tedy až do chvíle, než postavy z videa začnou sahat mimo rámec obrazovky, klikat za vás na ikony a probourají se na celou plochu vašeho monitoru.

Všechny dříve zmíněné interaktivní reklamy na YouTube fungují na principu přepínání videí. Když se divák rozhodne, klikne na odkaz a je přesměrován na jiné YouTube video na jiné adrese. Naopak v reklamě na Desperados – jelikož je tvořena jednou aplikací na jedné stránce – k žádnému takovému načítání jiných stránek nedochází. Díky tomu je reklama plynulá a zanechá v divákovi příjemně surreálný dojem ve stylu: Opravdu mi právě postava z videa ztlumila hlasitost?

Andy to zvládne

Interaktivita může zvýšit i atraktivnost hudebního interpreta. V klipu Andyho Grammera Keep your head up sledujeme hlavního hrdinu, kterak si to při zpívání písničky vykračuje po ulici, přes hotelovou lobby, výtah až na střešní párty. Zatímco zpěv a hudba běží pořád stejně, divák si může vybrat, na co se chce během klipu dívat. Jestli chce vidět Andyho tančit s uklízečkami nebo nosiči zavazadel, jestli má ve výtahu potkat podivného slídila nebo krásnou modelku.

V písničce se zpívá „Drop your worries / You are gonna turn out fine“ a stejné je to i s klipem. Ať Andyho potká cokoli, všechno nakonec skončí dobře, což je i hezký způsob, jak se spojuje myšlenka klipu s interaktiviou: mějte se dobře za každých okolností. Interaktivní klip samozřejmě funguje i jako klasické hudební video: pokud divák na nic nekliká, automaticky se vybere jedna z možností a písnička pokračuje dál. Nejde tu „prohrát“ jako u jiných videí. Americko-izraelské studia Interlude za tento počin vyhrálo v roce 2011 cenu OMA ze nejinovativnější hudební klip.

Mercedes a dívky v latexu

Kam až se dá s interaktivní reklamou zajít, pokud máte hodně prostředků na produkci, ukazuje Mercedes ve svém interaktivním filmu Drive and Seek. Divák v něm bude dohlížet na ambiciózní pokus o loupež, prováděný sympatickým manželským párem, dvojicí dívek v bílém latexu a trojicí luxusních Mercedesů.

Vizuálně film působí jako solidní celovečerní snímek, kromě toho, že v určitých vypjatých situacích musí divák mačkat klávesy, aby hrdinové uhýbali kulkám a dělali správná rozhodnutí. Tím, že jsou některá z nich založená na postřehu, vytváří se u diváka zaujetí a napětí podobné jako při hraní počítačových her.

To hezky ukazuje, že interaktivita je přidaná hodnota, která pozdvihne kvalitu lineární reklamy tím, že své diváky zaujme, přiměje je soustředit se, zkoumat různé možnosti a v neposlední ředě také sledovat (hrát) reklamu opakovaně. A navíc dobrovolně. Není to snem každé firmy, aby lidé sami vyhledávali její reklamu?
 

Redakce doporučuje: Chcete se dozvědět více o interaktivních videích a o tom, co nás v této oblasti čeká? Přečtěte si článek Interaktivita jako budoucnost videa.