Jak (ne)zabít štěňátko – startupová lekce z Nového Zélandu

Ty největší globální trendy startup podnikání jsou rozpoznatelné na novozélandském trhu. Vyplynulo to alespoň z přednášek v rámci otevřeného dne Jihomoravského inovačního centra. Na něm se mohli zájemci o účast v nejstarším českém podnikatelském akcelerátoru přesvědčit, jak může JIC pomoci  začínajícím firmám. Své o tom řekli zástupci z JIC vzešlých a dnes globálně působících IT společností, jako jsou Kentica Software, OptimSys nebo Invea Tech. Praktické rady k tomu, jak se prosadit i za hranicemi vlastní země, ovšem padly spíše z úst zástupců novozélandského startupového akcelerátoru Soda Inc., vedoucí organizace, Cheryl Reynolds a především pak Petra Adámka. Právě z prezentace zkušeného konzultanta
pracujícího také ve společnosti Berman Group tento článek nejvíce čerpá.

Globální trendy ovlivňující startupy

Česká republika by se měla od Nového Zélandu učit. Ne jenom proto, že je vyhlášený inovacemi v podnikání a úspěšností tamních startupů. Relevantní je i tím, že má v lecčem podobou pozici. Je to stát s malým trhem a životní úroveň obyvatel zásadně závisí na úspěšnosti exportu. Za posledních 100 let se NZ podařilo export značně diverzifikovat a rozšířit své obchodní kontakty i mimo dříve takřka výlučnou vazbu s Velkou Británií. Ač je NZ třetím největším světovým vývozcem mléka, je obecně vnímáno, že pro zachování jejich unikátního přírodního bohatství a konkurenceschopnosti musí „kiwi firmy“ podnikat v oblastech s vysokou přidanou hodnotou a uspět i mimo své hranice. Dle Petra Adámka čerpá mnoho úspěšných startupů z toho, že odpovídají na globální trendy, které tento článek představí.

Pro NZ je geograficky výhodným trendem ekonomický růst Asie. Díky němu získává NZ velké odbytiště relativně blízko svých hranic (jedná se stále o tisíce kilometrů, ale z NZ je to daleko všude). Dalším trendem s tím souvisejícím je pokračující urbanizace a růst populace velkoměst. Novozélandské firmy nemusí na začátku rovnou dobývat svět, velkým testem je i vybrat si pár několikamilionových měst v Číně a zkusit se prosadit tam.

Nemusí se ale nutně jednat o města čínská, vhodnou segmentací je i věk spotřebitelů. Ve vyspělých zemích populace stárne, ale přitom chce být aktivní i ve vyšším věku. Výrobci i marketing často ke své škodě specifické potřeby tohoto segmentu ignorují.
Na druhé straně v rozvojových zemích je růst počtu obyvatel výrazný a čím dál větší podíl v populaci tvoří mladí. Ti mají sice několikanásobně méně peněz než důchodci v Německu nebo Japonsku, ale přesto chtějí všichni mobilní telefony a vymoženosti moderních technologií. Oba dva zmíněné trendy spojuje statistika zobrazená výše.

Mladí z vyspělých zemí, kteří vyrostli v blahobytu a žijí ve zrychleném online světě, jsou Generace Y. Ta neumí čekat, chce okamžitá řešení a rychlou zábavu. Právě generace Y stojí za prodejem Instagramu za miliardu dolarů nebo za tím, že se z Angry Birds stal po skomírající Nokii nový symbol finského podnikatelského úspěchu.

Trendem, který už vypukl i u nás je „návrat k přírodě". Co je „eko“ a „bio“, je „in“. Stejně tak táhne i ohleduplnost k planetě a lidem v rozvojových zemích. U nás se to projevuje třeba zvýšenou popularitou fair trade a farmářských trhů, na NZ například vznikají firmy, které poskytují velkým světovým korporacím softwarové nástroje, jež jim pomůžou k tomu, aby byli více ekologické.

Nástup žen je patrný v řízení firem i spotřeby a toho, jak ženy ovlivňují nákupní rozhodování celých rodin. Jiným trendem je hluboká segmentace. Pro začínající podniky je lepší hledat skutečně úzkou skupinu lidí na trhu, které pomohu uspokojit její potřeby, jenž velké korporace přehlížení.

Při tom pomáhá i konvergence a integrace ve formě přibližování různých oborů k sobě a hledání inovací na jejich okraji.

Velkou konkurenční výhodou je i schopnost analyzovat data a brát si z nich poučení pro své další podnikání. Díky ní se podařilo zásadně zvýšit návštěvnost například i tak tradičnímu podniku, jako je Královská shakespearovská společnost ve Stratfordu nad Avonou. O to víc je důležitá u firem pohybujících se v online prostředí a moderní ekonomice.

Nutné dovednosti pro podnikání

Podnikání musí řešit nějaký problém či naplňovat potřebu. Cílem podnikání je ovšem nalézt oblast, v které za to budou lidé ochotni platit. To není vždy tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Testem životaschopnosti začínajícího byznysu je podle Petra Adámka najít 100 zákazníků, kteří by vám za váš produkt či službu dali peníze. Především ve startupové scéně známé svým důrazem na technologie je příliš mnoho lidí, kteří chtějí dokonalý produkt a od nichž mnohokrát uslyšíte: „Ještě měsíc vývoje a bude to.“ Zádrhel je v tom, že dokonalost je nedosažitelná. Pokud se někdo v silně konkurenčním prostředí chytne s obdobnou službou či produktem dříve, je vaše šance často úplně pryč. Vyhledat zákazníka a otestovat, zdali jsou vaše předpoklady správné, je tak nesmírně důležité. Může vás to navést k mnoha zlepšením, nebo vám říci, že je váš byznys model špatný, a ušetřit vám tak mnoho dalších finančních prostředků a energie.

Výše uvedený seznam je soupisem dovedností, které jsou důležité pro nalezení díry na trhu i proto, abyste o tom potenciálním zákazníkům dali vědět, až se tak stane. Velké firmy mají potřeby velkých mas spotřebitelů přečtené. Je tak potřeba sledovat změny, které přináší specifické potřeby třeba jen pro omezenou skupinu lidí. Ne nadarmo startupy často řeší potíže malých segmentů, které jsou pro globální firmy nezajímavé. K tomu najít svoji „niche“ na trhu je tak nutné myslet především na uživatele a nebát se nazírat problém celostní optikou. Často jeho řešení vyžaduje interdisciplinární přístup a někdy i začlenění zdánlivě protichůdného. I proto se mladí podnikatelé často nevyhnou spolupráci s odborníky z jiných oborů.

Při všem objevování nového je ovšem nutné udržovat v pořádku základní nastavení a uvažovat v rámci logických modelů. I když už máte produkt, sám se neprodá – zákazníkům, investorovi ani distributorovi. Je nutné mít svůj příběh a umět ho vyprávět.

Inspiraci pro vyprávění příběhů si lze brát i od filmových mistrů. Nový způsob vyprávění pohádek přinesl Andrew Stanton stojící za úspěchem filmu Toy Story a studia Pixar. 

I IT profesionálové tak potřebují vizualizační a prezentační dovednosti a schopnost vyprávění, a to vlastně i dříve než ve fázích „nanebevzetí“ číslo tři a čtyři z knihy Stevea Blanka. Každý podnikatel by tak měl hned v počátku uspět v disciplíně, která v angličtině zní poněkud honosně: „mother test“. Nejde o nic jiného než o schopnost vysvětlit to, co děláte, vaší mámě. I to může být poměrně velká výzva. Pokud to ale nepochopí vaše máma, která se o to skutečně snaží, jakou budete mít šanci u zákazníků?

Proč je potřeba zabíjet štěňátka?

K úspěchu nevede přímá cesta. Často musíte udělat jeden krok dozadu, abyste posléze mohli udělat dva vpřed. Novozélanďanům je prý vlastní zarputilost, odhodlání bojovat a schopnost jít se vší energií za svým cílem. A když se ukáže, že se jednalo o špatný výběr cesty, jež skončila nárazem do zdi, umí se z toho oklepat a běžet se stejnou vervou jiným směrem.

Právě okamžik nárazu mnoho startupů neustojí. Někdy jím může být třeba jen poznání, že jejich produkt či službu už řeší nějakou dobu někdo jiný. To samotné nemusí být tak tragické jako neexistující poptávka. V českém prostředí také Student Agency neodradil fakt, že už někdo v Česku lidi z Prahy do Brna vozí. Pokud se vám ale nedaří dlouhodobě nalézt ani potenciální zákazníky, může být tím nejlepším řešením ukončit vaše trápení. Petr Adámek také proto přirovnal tuto část práce se startupy k zabíjení štěňátek. Někdy je i to roztomilé malé nic, které jste pomáhali piplat, lepší zabít, když stejně víte, že se i tak nedožije dospělosti. Dobrou zprávou je, že neúspěšní podnikatelé tuto nemilou zkušenost přežívají a často je posílí v jejich dalším snažení.