Kam směřuje dnešní veřejnoprávné zpravodajství?
|
|
| Sídlo České televize, zdroj: archiv |
Český trh „masových“ médií doznal díky převratnému společenskému, hospodářskému a vědeckotechnickému vývoji posledních let velkých změn. A pochopitelně došlo i na změny ve zpravodajství. Ačkoliv v řadě případů jde o změny objektivně pozitivní ve formě i obsahu, tedy především zvýšení aktuálnosti, kvality a dostupnosti informací (např. webové podoby tištěných periodik, internetový servis a archivy u rozhlasu a televize, příjem přes mobilní telefon atd.), přesto nacházíme mnoho momentů, které jako pozitivní zcela chápat nelze. Stačí se podívat do obsahu kontroverzních diskusí veřejných i odborných…
Hlavní fakta se pokusím shrnout a analyzovat pomocí příkladů a srovnání hlavních zpravodajských relací našich dvou televizních „protipólů“, tedy veřejnoprávní ČT a komerční televize Nova.
Jako první bych rád připomněl stokrát řečený, přesto přehlížený rozdíl mezi veřejnoprávním a komerčním médiem. Zatímco média komerční jsou financovaná ze soukromých zdrojů a především reklamy, média veřejné služby platíme ze „své kapsy“ koncesionářskými poplatky, popř. jinými nepřímými formami. A kromě toho si (zatím) může ČT přivydělávat i reklamou, byť v jistých limitech. A je nad slunce jasnější, že se každé vedení ČT snaží zvýšit sledovanost, neboť analýzy sledovanosti jsou u inzerentů na prvním místě.
A tady vzniká první problém. Nejzajímavějším a nejdražším časem je na všech stanicích doba okolo hlavního zpravodajství - „prime time“. A kdo by alespoň trochu nechtěl pomoci „zatraktivnit“ tento pořad, když každý přibyvší divák zvýší rating? Takže přidáme (alespoň občas) něco ze světa showbusinessu, nějakou tu autonehodu (i když ne třeba na prvním místě) a nakonec něco veselého, pro odlehčení. Třeba osvědčená zvířátka. Bohužel mnohdy v podobě, kterou Nova razila před deseti či patnácti lety - což je dnes opravdu trochu „out“.
| "...nemusí být člověk zrovna „mediální profesionál“, aby si povšiml, že dnešní novinka - živé vstupy - jsou natahovány na hranici únosnosti, přičemž výpovědní hodnota ve srovnání s komerční konkurencí je mnohdy relativní... |
Nemusí být člověk zrovna „mediální profesionál“, aby si povšiml, že dnešní novinka - živé vstupy - jsou natahovány na hranici únosnosti, přičemž výpovědní hodnota ve srovnání s komerční konkurencí je mnohdy relativní. A bohužel, i obrazový doprovod je často postaven jen na několika záběrech nebo zcela chybí, čímž posouvá formát zprávy do roviny rozhlasové.
Teď jsem se sice přiklonil k těm největším kritikům, ale podívejme se na konkrétní příklady. Veřejnoprávní médium má vzdělávat, vychovávat a přenášet etické a morální hodnoty. Zatímco na Nově nikomu zásadní události v kultuře nechybí - kdo by je tam také hledal, na ČT je často postrádáme. Proč se zmenšily jen na nepravidelnou zmínku o novém filmu, který ČT produkuje?
Ačkoliv si budu nyní protiřečit, neboť by nemělo docházet k soupeření ČT a komerčních kanálů o sledovanost, nabízí se otázka, zda se výše zmíněné neprojevuje ve stagnaci sledovanosti, kterou jasně ukazují statistiky. Zatímco cca 20 % populace sleduje denně ČT, cca 40 % sleduje Novu. V podrobných údajích však figuruje zpravodajství na Nově vždy na prvních místech, a to s obrovským náskokem jak nad konkurencí, tak nad dalšími pořady z produkce TV NOVA. Viz graf TOP 20, převzatý z http://www.ato.cz/t20.asp.
Přitom by se dalo očekávat, že televize, která má informování veřejnosti jako první položku v popisu práce, bude svým zpravodajstvím buď vévodit statistikám, nebo bude alespoň zdatně sekundovat komerčním konkurentům. Místo toho se jim však snaží přizpůsobit svou podobu i obsah.
Abychom nehovořili jen o zpravodajství, důsledkem vývoje, který jsem nastínil v úvodu, je i snaha o produkci „oddychových“ pořadů, soutěží a seriálů, které jsou opět nasazovány do přímého boje o diváky proti „komerční“ konkurenci, která se na toto specializuje - viz graf TOP 10 - ČT1, převzatý z http://www.ato.cz/t10ct1.asp. Proč se utrácí z oné „proděravělé“ peněženky zde, nikoliv na původní tvorbě filmové, dokumentární nebo pohádkové?
Nicméně zpět ke zpravodajství. Zatímco Nova poskytuje - vzhledem ke svému jasnému marketingovému záměru - zprávy „barevné“ až „křiklavé“, záběry dynamické a netradiční, komunikaci mezi členy štábu i směrem k divákům neformální, až „familiérní“, ČT se i nadále částečně drží osvědčených „veřejnoprávních“ postupů, ačkoliv i zde však v poslední době zaznamenáváme výskyt „akčnějších“ záběrů z terénu i odlehčenější projev.
Jednoznačné řešení této ne zcela ideální situace vidím v co nejrychlejším přijetí takových legislativních norem, které zajistí jasný rámec financování a úlohy veřejnoprávních médií v České republice. Tím zmizí ona „dvojkolejnost“, která tříští nejen ČT (ale také ČRo) síly.
Bohužel, o ideálním řešení se hovoří de facto již 20 let. A zázraku se v 21. století asi nedočkáme.
Závěrem bych v rámci objektivity rád doporučil všem, ať již s vysloveným souhlasí či nikoliv, aby se podívali na webové stránky České televize, kde lze v sekci „Press“ najít zajímavé „studie“ o kvalitě zpravodajství a produkci ČT vůbec:
Věřím, že můj text nebude chápán jako čirá kritika naší veřejnoprávní stanice, ale spíše jako podnět k zamyšlení a „odrazový můstek“ pro další pozitivní změny, které naštěstí - jak na ČT, tak i v komerčním sektoru - probíhají.
