Několik připomínek k vysílání ranního a dopoledního Radiožurnálu

Celoplošná veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál je zaměřena na vysílání aktuálního zpravodajství a publicistiky. Jde o stanici, která je jako jediná z veřejnoprávních v současnosti schopná konkurovat v poslechovosti komerčním rádiím.
Každou půlhodinu nabízí Radiožurnál svým posluchačům zprávy a dopravní informace - Zelenou vlnu. A to je nejspíš u většiny stálých posluchačů jeho nejsilnější stránka. V následujícím textu se zaměřím především na ranní a dopolední vysílání. A to i z toho důvodu, že na rozhlasových vlnách jde o „prime time“, tedy o nejdůležitější, „hlavní“ vysílací čas“. A tomu odpovídá - nebo by alespoň mělo - složení programů, výběr témat či moderátorů.

Ranní Radiožurnál s Janem Pokorným

Český rozhlas avizuje na svých stránkách ranní část Radiožurnálu sloganem „Nastartujte den s námi“. Mnoho lidí to takto dělá, ať již ze zvyku, nebo proto, že má zájem o informace z politiky, ze světa či o klidnou hudbu na probuzení. Je ostatně všem známo, dokonce i velmi mladým, kteří tuto stanici slyšeli jen v kolíbce a nejspíš proti své vůli, že „playlist“ ČRo je v podstatě neměnný - snad jen, že zmizely některé songy z dob „předrevolučních“ a některé cizojazyčné, tehdy zakázané, přibyly. Ale abych nekřivdil, občas se objeví i něco nového. Bohužel většinou ze současné, převážně velmi nekvalitní popové produkce, což je ale diktováno hlavními vydavatelskými domy a jejich marketingovou strategií, nikoliv dramaturgy Českého rozhlasu.
Věta „V Ranním Radiožurnálu vám s celým týmem otevřeme oči“, jak doslova stojí na webu ČRo, je velmi zvláštní. Nevím totiž, zda otevřou oči mně a mému týmu, či oni a jejich tým otevře oči mně. Ale konec konců, kdo dnes vydává peníze na copywritera, nebo dokonce za korektora…
Při poslechu ranního bloku se zájmem čekám na „ranní fejetony“. Po vzoru pana Hofmana je píší „zajímavé osobnosti“, především „bývalí politici a diplomaté“. Upřímně řečeno nevím, zda jsou bývalí politici a diplomaté přeurčeni stát se zajímavou osobností, navíc komentátorem dění pro Český rozhlas. U některých o tom nepochybuji - poslouchám je rád, u některých ano.
Mrzí mne však, že inteligentní, vtipné a veskrze osvěžující ranní povídání Ivan Hoffmana, bývalého písničkáře, fotografa a nyní novináře a komentátora, který se může pyšnit například prestižní cenou Ferdinanda Peroutky, bezostyšně vyřadili z programu, jakož i autora, a jeho „formát“ okopírovali jiní.

Dopolední Radiožurnál s Lucií Výbornou

Svůj nejlepší výkon předvede Radiožurnál časně dopoledne: „Hned po deváté nabízíme tu nejlepší reportáž dne. Odkudkoli, o čemkoli, ale vždy profesionálně - naši reportáž ZBLÍZKA si nenechte ujít před čtvrt na deset.“ Bohužel nemohu poslouchat Český rozhlas celý den, ale asi o moc nepřicházím, když jsem v další větě ujištěn i o tom, že „Mezi 10. a 11. vždy přivítáme ty nejzajímavější hosty…“ Mám to chápat tedy tak, že potom se už nic zajímavého nedozvím?
Nechme však kritiky obsahu webu a vraťme se k obsahu vysílání. Je pravdou, že hosté bývají zajímaví, rozhovor je vedený pěkně, s nadhledem a odsýpá. Na druhou stranu bych ve veřejnoprávním médiu klidně oželel „předávání směn“ mezi moderátory ve stylu: Tak ahoj, Lucie, jak ses vyspala a kohopak to tam pro nás dneska máš?“ Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že tohle mělo odejít spolu s bývalou ředitelkou Barborou Tachecí. A vzhledem k tomu, že od té doby uplynul již více než rok a stále je jak mezi veřejností, tak mezi odborníky debata o změnách v ČRo živá, nedá mi to, abych se nad touto kauzou krátce nepozastavil.

Změny Radiožurnálu s Barborou Tachecí

Na jednu stranu prý došlo k posílení zpravodajství v průběhu dne a jeho celkovému prodloužení, tvrdila bývalá paní ředitelka. Zavedla také kratší zpravodajské vstupy a především dala stanici nový kabát - nejviditelnější asi byly znělky.

Na druhou stranu však vyřadila „zajeté“ pořady, rozhodila konzervativnímu posluchačstvu program a to vyvolalo velkou nevoli. I když je pravda, že „změna je život“, přesto jsem ani já - myslím, že celkem mladý a ne zase tak konzervativní posluchač - nebyl nadšený.
A co jsem opravdu neocenil, byla právě ta změna tónu moderátorů, příklon k „akčnímu“ stylu zpravodajství vídanému na komerčních stanicích a především výběr témat a zpráv. Mnohdy jsem měl pocit, že poslouchám některé z neidentifikovatelných komerčních rádií, neboť mezi písničkami jsem se dozvěděl, že kdesi v Americe někdo přežil pád z X. patra a že lékaři v Japonsku zjistili, že dlouhověkosti lze docílit, když…“

Bohužel, některé „nevyžádané“ změny zůstaly. Ale buďme tolerantní a věřme, že se naplní slogan reklamní kampaně Radiožurnálu „Jsme výborní!“. Nebo alespoň bude platit, že Radiožurnál, respektive celý Český rozhlas bude i nadále výborný, tedy první mezi jinými. A nemusí jít o údaje v poslechovosti.