Sales promotion v České republice a zákonné úpravy - rok 2009

Ilustrační obrázek, zdroj: www.sxc.hu

Podpora prodeje a veškeré její formy v České republice jsou vzhledem k její nedostatečné a problematické úpravě v Zákoně o loteriích a jiných podobných hrách č. 202/1990 („herní zákon“, resp. „loterijní zákon“) stále probíraným tématem od úrovně rozpačitých zákazníků, přes zadavatele a marketingové agentury až po četné varianty návrhů změn na půdě ministerstva financí, anebo senátu. V souvislosti s postupující eurokonformitou legislativy dodejme, že zatímco tato problematika není doposud na komunitární úrovni harmonizována a právo Evropských společenství ji upravuje pouze primárním právem, a to Smlouvou o založení Evropského společenství, a dále na ni navazujícími rozsudky Evropského soudního dvora bez dalších sekundárních právních předpisů, v mnohých zemích EU se můžeme setkat s velice propracovaným systémem rozřazení a přesné právní úpravy jednotlivých oblastí sales promotion. V České republice je ovšem právní rámec podpory prodeje a konkrétních forem spotřebitelských soutěží stále velice nejasný a doposud pouze mlhavě zakotvený ve zmíněném loterijním zákoně, který doznal nepatrné poslední změny v červnu 2008, která ovšem světlo do problematiky sales promotion a vyplývajích spotřebitelských soutěží nijak nevnesla.

Spotřebitelské soutěže

Spotřebitelské soutěže jsou přitom v marketingové strategii více než žádaným artiklem a staly se nedílnou součástí tržního prostředí, ve kterém jednotlivé společnosti zvyšují své obraty možností výher hodnotných cen zakoupením právě jejich výrobku, akcemi “20% navíc zdarma” atd. Pozoruhodný vzestup i pád mělo pořádání spoltřebitelských loterií formou SMS, které ovšem narazilo na nemožnost kontroly věkové hranice. V posledním čtvrtletí se již celá neúnosná situace dala pohybu, a tak se do zákonného přepracování úpravy forem podpory prodeje vložilo ministerstvo financí i senát, přičemž druhý činitel se spíše zabývá dalšími pasážemi herního zákona než relevantní úpravou spotřebitelských soutěží, proto se v tomto článku více věnujeme návrhem ministerstva financí a vyvstalé diskuse.
Jaká je ale současná situace, chcete-li provozovat spotřebitelskou soutěž?
V této otázce jsou nejdůležitější ustanovení paragrafu 1, odst. 1 a 4 Zákona o loteriích a jiných podobných hrách, podle kterých se “loterií nebo jinou podobnou hrou rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách...” Vzhledem ke značné nejasnosti pojmu vkladu (sázky), případně definování náhody nebo neznámé okolnosti nebo události, je zapotřebí tato ustanovení vykládat extensivně, což celý problém činí hlubším a nepomohly ani předchozí snahy ministerstva financí o podrobnější výklad zákona. Zákazem provozování spotřebitelských loterií je myšleno “...pořádání soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se provozovatel zavazuje vyplatit účastníkům určeným slosováním nebo jiným náhodným výběrem peněžní ceny, vkladní knížky, cenné papíry, pojištění apod. a nemovitosti, a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého zboží, služby nebo jiného produktu a doložení tohoto nákupu provozovateli apod.... Za spotřebitelskou loterii se považují také soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se provozovatel za výše uvedených podmínek zavazuje poskytnout účastníkům nepeněžité plnění, služby nebo ceny ve zboží a produktech apod., jestliže souhrn všech nepeněžitých výher za všechny provozovatelem provozované hry v peněžním vyjádření přesáhne za jeden kalendářní rok částku 200 000 Kč a hodnota jednotlivé výhry přesáhne částku 20 000 Kč...”
Jediným marketingovým východiskem legální formy podpory prodeje tedy zůstává, že je možné uspořádat soutěže, ankety a jiné akci o ceny, ve kterých danému provozovateli souhrn nepeněžitých výher za jeden kalendářní rok nepřesáhne částku 200 000 Kč a hodnota jednotlivé výhry nepřesáhne částku 20 000 Kč. V tomto jediném úzkém případě se v současnosti smí pohybovat veškeré formy podpory prodeje, jejichž realizace nadále podléhá oznamovací povinnosti místně příslušnému finančnímu úřadu.

Budou podléhat zákonu o loteriích?

Jak již bylo řečeno výše, v současné době se ministerstvo financí díky této deficitní formě zákonné úpravy sales promotion v České republice nachází pod tlakem pestré řady zainteresovaných subjektů, a tak probíhají práce na novelizaci loterijního zákona, ovšem i zde je mnoho variant, díky kterým není konečné datum stálé známé, ale jsou velice důležité tendence, kterými se úvahy ubírají. Nejstěžejnější otázkou pro další osud zákonné úpravy je vlastní součást problematiky sales promotion v loterijním zákoně, zda ano či ne...
Jak vyplývá ze závěrečné zprávy faciliátora ministerstva financí pro zjištění žádaného stavu, důvody pro ponechání problematiky sales promotion v loterijním zákoně jsou: Fakt, že všechny činnosti, které mají charakter hazardu, mají být úpravovány herním zákonem, a to tak, že by hazardní hry měly být v zákoně řazeny dle míry hazardu. Pro toto tvrzení jsou relevantními argumenty možné podoby skrytého hazardu u spotřebitelských soutěží a možností jejich organizace za účelem vytváření přímého zisku; vklad do hry je obsažen v ceně kupovaného zboží; vynětí marketingových soutěží z loterijního zákona může způsobit obcházení zákona snahou o jejich vytváření „pro format“ z původních zřetelných podob loterií pro daňové a jiné zvýhodnění…; prostředky výběru výherců (kolo štěstí, osudí, stírací losy) jsou shodné s prostředky u běžných loterií; marketingové soutěže mohou být stejně nebezpečné a návykové, a proto by měly podstupovat shodnou míru úpravy především pro ochranu mladistvých, atd.
Oproti tomu vyvstalo protipólné tvrzení, že marketingové soutěže nemají být zvláště upravovány loterijním ani jiným zákonem, jelikož se na ně vztahuje obecná úprava zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy a zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Tyto názory podporují tvrzení, že účel a charakter marketingových soutěží mají odlišný charakter a nekonkurují si; dále že u marketingových soutěží nejsou vklady, a tyto tak nejsou nebezpečné…; rovněž že marketingové soutěže podporují soutěž poskytovalů, jsou formou reklamy a spotřebitelé jejich prostřednictvím získávají přidané hodnoty, kdy zdarma mohou získat či vyhrát další zboží atd.; vynětím marketingových soutěž v loterijního zákona zanikne povinnost jejich provozovatelů žádat příslušné orgány a sníží se byrokratická zatíženost; marketingové soutěže jsou předmětem volného pohybu služeb v rámci EU a jejich zákazem by došlo na poli společného trhu ke znevýdhodnění českých subjektů oproti zahraničním, kteří je provozovat mohou…; a rovněž mnohé další body…
Aktuálně tedy můžeme snad více než dříve doufat, že přicházející novelizace zákonné úpravy forem podpory prodeje v České republice přinese skutečně zásadnější změnu do celé právní jistoty tohoto oboru. Nicméně ani to není jednoznačné, neboť bude patrně primární otázkou zákonodárce, zda celkovou úpravu loterijního zákona, a tedy i sales promotion, dále ponechá na národní úrovni, anebo zvolí efektivnější řešení do budoucna, avšak případně zdlouhavější nyní, a to na výkladu práva Evropských společenství, tím spíše, že další zásadní změny bude zapotřebí přijmout v souvislosti s přijetím Eura…