Jak a proč používají sociální sítě ředitelé a manažeři?

Sociální sítě dávno nejsou pouze zábavou pro studenty, ale čím dál tím častěji se jimi vážně zabývají i skutečně vlivní a důležití lidé, šéfové a majitelé velkých firem, manažeři. Jak jsou pro „decision makery“ sociální sítě důležité?
The New Symbiosis of Professional Networks je studie, kterou zpracovala organizace Society for New Communications Research  společně se společností SAP, materiál byl prezentován na věhlasné Harvardské universitě. Co bylo cílem výzkumu? Zjistit, zda jsou sociální sítě použitelné pro leadery v oblasti obchodu, zda se jedná o důvěryhodné zdroje informací, jakým způsobem profesionálové ve svém oboru mohou použít sociální sítě k podpoře rozhodování a zda změní sociální sítě podnikové procesy.
Výzkum byl prováděn online mezi 356 respondenty, skoro čtvrtina z nich pracuje ve svých organizacích na pozici výkonného šéfa (CEO), polovina je na ředitelských nebo manažerských pozicích ve firmách s několika desítkami až desítkami tisíc zaměstnanců. Věk respondentů se pohyboval nejčastěji v intervalu 36 – 45 let, byli z pětadvaceti zemí, více než polovina z USA (pro zajimavost – z České republiky nebyl ani jeden respondent).
Oslovení prohlašovali, že sociální sítě neslouží primárně k podpoře rozhodování, ale k ověření rozhodnutí či sbírání nápadů. Pokud někdo chce využívat sociální sítě k podpoře rozhodování, musí si budovat početnou základnu kontaktů, v tomto případě také platí známé tčení „víc hlav víc ví“. Mezi „velkou trojku“ sociálních sítí používaných i k pracovním účelům patří LinkedIn, Facebook a Twitter (tedy ty sítě, které se těší obecné oblibě). „Průměrný“ účastník výzkumu používá 5 sociálních sítí a nechybí mezi nimi žádná síť z „velké trojky“.

Zajímavé je zjištění, že profesionálové věří informací získaných online skoro tolik co informacím získaným osobně. „Offline“ informacím věří 92 % respondentů, online informacím 83 %. I když sociální sítě neslouží primárně k podpoře obchodních rozhodnutí, tři čtvrtiny respondentů na sociální sítě v tomto kontextu spoléhají. Sociální sítě využívají více mladí (20-35 let) a nejstarší (55 a více let), střední generace je méně aktivní.
Kolik sociálních sítí tedy oslovení používají? 21 % oslovených jednu až dvě, 50 % oslovených 3 až 5, 21 % oslovených 6 až 10 a 7 % oslovených více než 10. Ve svém top 5 používaných sociálních sítí mají oslovení LinkedIn (92 %), Facebook (51 %), Twitter (41 %), Plaxo (13 %), Xing (7 %), Ning (5 %), blogy (5 %), Yahoo Groups (4 %) a interní firemní síť (3 %). A jak ředitelé a manažeři přistupují do sociálních sítí? Většina z nich z počítače (94 %), z mobilního zařízení necelá polovina (přesně 44 %). Ti, kteří využívající více sití, k nim přistupují častěji z mobilních zařízení než ti, kteří mají účty na jedné sociální síti. Také je zřejmé, že mladší respondenti využívají mobilní zařízení častěji.
Tři čtvrtiny respondentů navštěvují sociální sítě nejméně jednou za den, čtyři z deseti repondentů používají sociální sítě vícekrát za den. Ano jeden z repondentů neuvedl, že by u něho za poslední 3 roky došlo k poklesu používání sociálních sítí. Naopak 76 % oslovených uvedlo, že u nich došlo k podstatnému navýšení času tráveného používáním sociálních sítí. A jaké jsou vlastně důvody k používání sociálních sítí? Zejména jde o potřebu držet krok s ostatními a mít přístup zajímavým myšlenkám. Dále jde manažerům o to, aby ukázali svojí firmu i sebe veřejnosti, aby se profesně rozvíjeli a ujistili, co si o jejich produktech a službách myslí ostatní.
Když chce manažer používat online nástroje, obvykle využije vyhledávač nebo přímo firemní stránky. Až na dalších místech je čtení blogů, používání sociálních sítí a dalších nových netradičních přístupů. Sociální sítě tedy nejsou pro rozhodovatele až tak důležité, jak si mnohdy myslí. Pokud se chtějí něco dozvědět například o konkurenci, neskočí po Facebooku, ale pro začátek jim stačí vyhledávač a pročítání firemních stránek.
Důvěra v sociální sítě roste, vůbec jim nevěří pouze 4 % respondentů. 23 % věří sociálním sítím málo, 48 % slabě a 25 % hodně. Online informací se obecně věří jen o trochu méně než těm získaným osobně. Zajímavé je, že důvěra v online informace roste v posledních třech letech více než důvěra v offline informace, nebo přesněji řečeno na úkor offline informací.

Respondenti vidí v používání sociálních sítí novou příležitost, jak získat kontakty a informace. Celých 73 % z nich je schopno v sociální síti najít požadované kontakty a spojit se s nimi a 71 % z nich si pochvaluje nový svěží pohled na věc a nápady. 65 % respondentů tvrdí, že online spolupráce posiluje běžný vztah s jejich vrstevníky.
A co budoucnost? V dalších letech chtějí manažeři vylepšit interní firemní používání sociáních sítí hlavně díky častějšímu sdílení obsahu a využívání diskuzí a fór. Co se týče externí komunikace, tak tam je prý třeba zapracovat hlavně na nových marketingových programech, distribuci obsahu, na nových prodejních kanálech a využívání sociálních sítí v rešerších o nových potenciálních zaměstnancích. Zde tedy může platit nově vznikající pravidlo, že nejvíce o osobnosti člověka na internetu nenapoví jeho diplomová práce nebo přehled publikační činnosti, ale profil na Facebooku.
Co to všechno znamená? Sociální sítě začínají tak trochu suplovat tradiční rozhodovací procesy a cykly. Sociální sítě nabízejí cennou možnost nezkreslené zpětné vazby, která je pro manažery a šéfy velkých firem k nezaplacení. Manažeři, kteří vytvářejí, spravují či kontrolují obsah sociálních sítí, mají čím dál tím větší vliv v cílových skupinách, které dříve nebyly součástí či cílem komunikace. Vznikl nový pojem – Social Media Peer Group (SMPG), a jeho éra se rozjíždí naplno. V sociálních sítích se vyskytuje čím dál tím více informací, které mohou mít pro jednotlivce i firmy obrovský význam. Tyto informace se mohou šířit neskutečnou rychlostí, o které si doposud tradiční (a i online) média a další informační zdroje mohly nechat jenom zdát.
Kompletní výzkum (v *.pdf formátu) je možné najít zde.