Nápad roku na HUB Mashup: Rozhovor s Mikulášem Kroupou o mobilní aplikaci oživující Paměť národa

HUB Mashup je místem, kde obvykle mladí lidé prezentují čerstvé nápady kvapíkovým rytmem 10 slidů za 3 minuty. Na setkání, které proběhlo v prostorách HUB Prague 16.2., se nicméně vyjímala prezentace sdružení Post Bellum. Představovaná aplikace byla oceněná – od společnosti Vodafone obdržela v soutěži návrhů mobilních aplikací titul „Nápad roku“ a s tím i 300 tis. Kč a příslib dotace na další vývoj. O co aplikaci jde? Příběhy, které sesbírali lidé z Post Bellum, vzpomínky válečných veteránů, někdejších politických vězňů, disidentů a dalších se stanou součástí elektronických map. Uživatelé aplikace budou moci vyrazit na výlet po stopách strhujících příběhů, nebo se prostě jen dozvědět, kde to vlastně žijeme. Následný rozhovor s ředitelem sdružení Post Bellum, Mikulášem Kroupou, nám ukázal, že i práce neziskové organizace může mít mnoho společného s dobrým marketingem – třeba díky netradičnímu oslovení vytyčené cílové skupiny a důrazem na silný příběh a atraktivní formy jeho podání.

MJ: Začněme od základů. Co je cílem neziskové organizace Post Bellum a jakou činnost vykonává?
MK: Jednoduše: sbíráme lidské příběhy. Dvacáté století je plné zvratů, dramatických událostí, které lidé museli snášet, přizpůsobovat se jim, je to století vyprávějící o lidské odvaze, ale i zbabělosti, o lidské velikosti i malosti. Příběhy jsou inspirací a dokladem toho, že přinést oběť pro svobodu či jakousi veřejnou službu má smysl. Samozřejmě existuje mnoho knih o dobách minulých, ale pak je tu obrovská spousta životních příběhů pozoruhodných lidí, které zmizí navždy s jejich odchodem. Proto se snažíme jejich zkušenost zachytit a uchovat.

MJ: Kolik lidí se na tomto projektu podílí a kolik příběhů již máte zdokumentováno?
MK: S Post Bellum spolupracuje skoro 200 lidí z řad historiků, novinářů a různých nadšenců, ti všichni zpovídají zajímavé lidi, často ve svém volném čase. Cílem je vytvořit rozsáhlou sbírku osobností tohoto národa. Nazvali jsme ji Paměť národa a jednotlivé osobnosti lze pravidelně slyšet v pořadu Příběhy 20. století vysílaném Rádiem Česko a Radiožurnálem. Když se budu za Post Bellum vytahovat, patříme mezi nejstahovanější pořady rozhlasu na internetu a dostali jsme i nějaké ceny. Za 11 let jsme vyzpovídali zhruba 2 tisíce lidí, takže rozsah zachycených zkušeností a vzpomínek je obrovský. Účastníky rozhovorů proto už dnes dělíme do kategorií, najdete mezi nimi třeba válečné veterány, členy zahraničního odboje, přeživší holocaustu, bývalé vězně nacistických a sovětských táborů i komunistických lágrů v Československu, oběti kolektivizace, ale sbíráme i vyprávěné vzpomínky těch, kteří stáli takříkajíc na druhé straně, například odkrýváme motivace konfidentů a příslušníků STB.

MJ: Jaký cíl stál za nápadem vytvořit mobilní aplikaci?
MK: Byla za tím snaha přiblížit poselství i mladším generacím, ne jen badatelům v archivu Paměť národa nebo posluchačům rozhlasu. Hledali jsme moderní způsob. Posluchači jsou nejvíce lidé mezi 30 a 40 lety. Mladší publikum chce dnes informace ve zkrácené, zhuštěné a zajímavé formě, velmi ho táhne vizualizace. Mobilní aplikace je navíc dalším technologickým krokem, který nám pomůže na jednom místě spojit i naše předchozí projekty. Audio, video, foto, text, komiks, a to vše provázat vzájemně i s místem, kde se příběhy odehrály. Například když budete stát před komunistickou vyšetřovnou, dozvíte se nejen o 50. letech, ale i něco o 2. světové válce, protože mnozí mučení vězni byli vojáci z RAF atd. Vytvoří se tím vlastně něco zcela unikátního. Moderní dějiny jinak – poutavěji, konkrétněji a seznámíte se s nimi přímo tam, kde se odehrály.

MJ: Představte nám i další formy vyprávění příběhů, na kterých Post Bellum v posledních letech pracuje.
MK: Vycházejí ze zmíněné snahy o atraktivní formu a vizualizaci. Vytvořili jsme v roce 2011 komiksovou knihu vyprávějící 13 příběhů. 13 kreslířů na ní pracovalo přes rok. Kniha se jmenuje Ještě jsme ve válce aneb Příběhy 20. Století. Pak jsme jako jakousi poctu opravdu výjimečným lidem, kterým jsme udělili cenu Paměti národa, vytvořili ve spolupráci s Janem Svěrákem animovaný krátkometrážní film doprovázený rozhlasovým „voice overem“ s výpověďmi samotných pamětníků. To je také dosti netradiční spojení filmu, komiksu a rozhlasu. Na tyto filmy a knižní komiks je navázán i vzdělávací projekt, který pomáhá učitelům při výuce dějin. Učitel může dětem z portálu MyJsmeToNevzdali.cz například pustit video, audio záznam nebo jim nabídnout komiks a tím vzbudí jejich zvědavost. K tomu si na stejné adrese najde i pracovní a metodické listy, které jsou oporou pro výuku. Dnes při výkladu historie neuspějete se suchými daty, ale skrze strhující příběhy můžete vyvolat zájem o historický kontext. Žák pak zkrátka chce vědět, jak je možné, že se stalo něco tak neuvěřitelného.

MJ: Vraťme se k mobilní aplikaci Paměť národa. Jak bude vyprávět příběhy ona a co by měla uživateli přinést?
MK: Každá událost je svázaná s příběhem a místem. Některá místa pak jsou rozcestníkem pro mnoho osudů, třeba uranový lágr Horní Slavkov, v němž trpěly tisíce lidí, či tzv. „Domeček“ na Loretánském náměstí, v kterém komunističtí vyšetřovatelé mučili politické vězně. Jiné příběhy jsou zdánlivě osamocené. Na Jizerské louce estébáci postříleli několik skautů a přežil jen jeden z nich. Nikdo jiný nemá na toto zapomenuté místo žádné vzpomínky. Nicméně příběh onoho skauta pokračuje třeba právě na už zmíněný Horní Slavkov nebo Domeček. Takto díky jednotlivým vyprávěním založíme na elektronické mapě jakousi spojující niť. Plán je pak uživatelům nabídnout co nejvíce našeho obsahu: text, foto, krátké zvukové ukázky z vyprávění, komiks, animovaný film, archivní fotografie - prostě všechno, co jsme za těch 11 let shromáždili. Lidé si tak budou moci prohlížet historii míst, která je zajímají, a třeba i objevovat spojitost mezi příběhy. Ocení to třeba rodiny při plánování výletů, ale i učitelé, fandové historie. Každý, kdo chce znát, co se v jeho okolí stalo. Díky možnosti využití přesnosti GPS souřadnic chceme navést lidi i k detailům některých míst, o kterých nemusí vědět, ani pokud kolem nich často procházejí.

MJ: Prohlížení videí a dalšího obsahu nebude pro rychlost přenosu dat přes mobilní internet zrovna jednoduché, plánujete i klasickou webovou stránku věnovanou projektu?
MK: Ano. Tato aplikace bude mít podobu pro mobilní telefony a pro web. Datová náročnost u mobilní aplikace bude řešena docela jednoduše: uživatel si stáhne jen data z určitého regionu, který si zadá. Pak snadno obsah smaže a vymění za jiný - tak jako si kupujete mapu, když jedete třeba na hory, nekoupíte hned všechny mapy celé republiky. Chceme poskytnout i možnost držet se toho nejjednoduššího v podobě GPS souřadnic. „Mobilní Paměť národa“ bude mít i formu geocachingu, kdy je ovšem hledaným pokladem poznání příběhu. Webová stránka by měla lidem nabídnout komfortnější prohlédnutí obsahu, zorientování se, a třeba i prostor pro přípravu na výlet. Mobilní aplikace pak bude mít navíc geolokační rozměr a umožní dozvědět se něco přímo na konkrétním místě a také do aplikace nahrát nějaká data. Například zjistíte, že na zmíněné Jizerské louce památný křížek někdo poškodil, vyfotíte ho a vyslovíte výzvu k opravě. Editační systém bude vlastně podobný systému Wikipedie. Přes naše vyškolené editory budou moci uživatelé aplikaci plnit dalšími příběhy.

MJ: Pro jaké platformy budete aplikaci vyvíjet a kdyby měla být hotová?
MK: Předpokládáme verze pro Android a iOS. V polovině března bychom měli mít hotový funkční základ s deseti místy. Není ale jisté, jestli už v tu dobu bude dostupná pro veřejnost. Pokud bude vše fungovat, budeme rychle dodávat další místa a obsah a aplikace bude brzy sloužit svému účelu – oživovat příběhy tam, kde se odehrály.

Post Bellum je neziskovou organizací a její provoz a aktivity jsou v mnohém závislé na sponzorských darech. Pokud Vás zaujala její činnost, můžete také přispět, nebo se přímo stát členem Klubu přátel Paměti národa. Post Bellum vítá i pomoc z řad firem. Dlouhodobě sdružení pomáhá například Nadace Crocodille.