Proměny postojů české veřejnosti k reklamě

Co se od roku 2007 změnilo? Jaké jsou postoje k Češů k reklamě ? To jsou témata na, která se zblízka podíváme. Ve spolupráci několika společností byl uskutečněn další z řady pravidelných výzkumů Postoje české veřejnosti k reklamě. Dotazování proběhlo metodou řízených osobních rozhovorů na občanech České republiky ve věku od 15 let, získaném kvótním výběrem.

Intenzita reklamy v TV

Nasycenost televizní reklamou se v průběhu devadesátých let 20. století stabilizovala na úrovni okolo 80 %. Z aktuálního šetření vyplynulo, že lidé jsou nejvíce přesyceni reklamou na Nově, kde ji jako příliš intenzivní vnímá 79 % občanů. Téměř tři čtvrtiny české veřejnosti jsou přesyceny reklamou na Primě. Množství reklamy v České televizi naproti tomu vnímá jako přílišné pouze 45 % Čechů, což je o pět procentních bodů méně než v závěru roku 2005. Přesně polovina lidí zastává názor, že je v České televizi reklamy přiměřeně. Nasycenost reklamou v ostatních televizích vykazuje hodnotu 40 %. V tomto případě je však nutné vzít do úvahy, že více než pětina občanů nedokázala intenzitu reklamy na ostatních televizních stanicích zhodnotit.

Intenzita reklamy v dalších médiích

Na předních pozicích žebříčku nasycenosti se již tradičně umísťují letáky a reklamní materiály v poštovních schránkách, ačkoliv podíl lidí, kteří si myslí, že je takové reklamy příliš mnoho, mírně klesá. Před třemi lety se jednalo o téměř tři čtvrtiny občanů, Oproti předchozímu šetření stoupl podíl lidí, kteří považují za přílišné množství reklam v časopisech. K mírnému nárůstu nasycenosti reklamou došlo i v případě novin. Přesycenost plakáty a billboardy se od roku 2004 pohybuje mezi 42 % a 44 % s tím, že podíl těch, podle kterých je množství billboardů a plakátů ještě přiměřené, vždy jen nepatrně převyšuje podíl přesycených.
Nasycenost reklamou na internetu stále dynamicky narůstá stejně jako podíl lidí, kteří jsou schopní se k této problematice vyjádřit. V celé populaci se podíl přesycených reklamou na internetu a v e-mailech pohybuje mezi 23 % a 28 %.

Téměř polovina Čechů však intenzitu internetové a e-mailové reklamy neumí vůbec posoudit. „Přibližně polovina lidí, kteří se k intenzitě reklamy na internetu vyjádřili, je přesycena reklamou překrývající obsah původní stránky (53 %), spamy v e-mailech (52 %) a reklamou v pop-up oknech (50 %). Reklamou v podobě bannerů ke kliknutí je naproti tomu přesyceno pouze 42 % dotázaných.

Nákup na základě reklamy

Vliv reklamy na své nákupní chování připouštějí již tradičně výrazně častěji ženy (37 %) a lidé do 29 let (40 %). Víme jen, kolik bylo ochotno „přiznat“, že na jejich nákup měla vliv. Reálně lze předpokládat, že reklama ovlivňuje větší procento lidí, než kolik to uvádí. Mnozí si tuto skutečnost neuvědomují a část populace není ochotna ovlivnění reklamou při nákupech „přiznat“.

Lze konstatovat….

Češi jsou reklamou přesyceni. Nejvíce se to týká reklamy na soukromých televizních stanicích a v poštovních schránkách. Vzestupnou tendenci vykazuje nasycenost reklamou na internetu a v e-mailových schránkách. Největší prostor pro reklamní aktivity zůstává na místě prodeje, zejména pak ve formě prezentací a ochutnávek. Česká veřejnost je benevolentní vůči reklamě na volně prodejné léky a doplňky stravy. Ve vztahu k reklamě na alkoholické nápoje se Češi vyslovují spíše pro její omezení než pro striktní zákaz. Třetina lidí se domnívá, že reklama v rámci dětských televizních pořadů by měla být povolena pouze s určitým omezením.