Václav Moravec a jeho Otázky

Václav Moravec patří mezi nejznámější a nejsledovanější současné moderátory nejen televizní, ale pomalu i rozhlasové. Otázky Václava Moravce jsou hodnoceny jako velmi kvalitní a profesionálně zpracovaný pořad, který má nejen velmi vysokou sledovanost, ale rovněž otevírá témata, která jsou aktuální a o kterých „se bude hovořit…“ Podívejme se tedy na osobu moderátora i na pořad podrobněji, mimo jiné i s ohledem na podobu dnešní mediální debaty o politickém a společenském dění.

Kdo je Václav Moravec?

Nejprve bych zmínil několik údajů o osobě pana Moravce. Na internetu najdeme, že Václav Moravec je absolventem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde získal titul doktor filozofie. Působí na akademické půdě a během své novinářské kariéry prošel redakcemi mnoha rádií, od komerčních po Český rozhlas nebo českou pobočku rádia BBC.
V roce 2004 začal moderovat diskusní pořad České televize Otázky Václava Moravce. Ačkoliv zhruba po roce to vypadalo na ukončení pořadu, nestalo se tak. Kromě televizních Otázek se dnes můžeme setkat s Václavem Moravcem a jeho hosty také na rádiových vlnách, neboť moderuje každodenní interview Impulsy Václava Moravce na Rádiu Impuls.
O tom, že Václav Moravec je hodnocen jako zkušený profesionál i jako mediálně oblíbená osoba, svědčí mimo jiné některá ocenění. Z té první kategorie jmenujme cenu Nadace Českého literárního fondu Novinářská křepelka pro mladé novináře, kterou obdržel roku 2003 za pořad Interview BBC. O zájmu veřejnosti hovoří například fakt, že se stal nejoblíbenější osobností televizní publicistiky za rok 2007 v divácké anketě TýTý.
O vesměs kladném názoru široké veřejnosti se dále můžeme přesvědčit na některém z „chatů“, kterých se pan Moravec účastní, popř. se týkají jeho Otázek. Namátkou vybírám některé názory:

„Kvalitnější a profesionálněji zpracovanější diskuzní pořad o české politice a tématech souvislých u nás ještě nikdo jiný nevytvořil. Klobouk dolů před moderátorem Václavem Moravcem a produkčním týmem ČT (24). Rád a stále se dívám…“

„Bezesporu je to bezkonkurenčně nejlepší publicistický pořad v českých vodách, ale nemůžu dát plné hodnocení, protože nesnesu moc poslouchat ty žvásty našich pánů politiků…“

„Nejlepší publicistický pořad, jaký je možno v současnosti sledovat. Pořad stojí na špičkovém novinářském talentu Václava Moravce…“

„PhDr. Moravce mám celkem rád, je to rozhodně muž jak se říká na svém místě, muž kterého ČT musí závidět nejedna TV stanice. On sám pak vede (nebo se snaží vést) politickou debatu na velmi vysoké profesionální úrovni, je vidět že o tom i něco ví a že se jen tak nenechá zaskočit, vždy své hosty s klidným vědomím a přesvědčivě usměrní… Politické debaty současné i ty minulé jak na Nově nebo Primě se s Otázkami nemůžou rozhodně měřit, rovněž pak i moderátoři typu Bobošíkové, Obzinové, Šimůnka, Takáče atd.“

Exkurs do historie diskuzních pořadů ČT

Ačkoliv stále víkendové diskusní pořady se v České televizi objevují již od počátku 90. let (například poměrně úspěšný pořad Oty Černého a Zuzany Bubílkové Co týden dal, dále V pravé poledne, Naostro nebo Špona), žádný z nich nezískal tak stabilní pozici, resp. nevydobyl si pro sebe tolik místa na slunci.
Velmi výrazně mu jistě prospělo i rozšíření volby hostů a témat. Kromě politiků dostávají prostor starostové, zástupci profesních organizací atd., což činí pořad zajímavější, pestřejší a méně „plytký“.

Na druhou stranu je i řada názorů, které diskusní pořady tohoto druhu, tedy i Otázky, hlasitě kritizují a obviňují právě z „plytkosti“, tedy z „prázdného dohadování politiků.“ Všechny televizní stanice ve vyspělém světě však politické diskusi dávají prostor, ať již se podíváme na program BBC, NBC nebo CNN.
Dalším sporným bodem je „nestrannost“ moderátorů. A zde je jeden důležitý moment, který mnozí kritici přehlížejí. Jsou dvě rozdílné podoby publicistických pořadů, které nabízejí prostor k diskusi, respektive k úvahám nad politickými a společenskými otázkami. Buď jde o moderovanou diskusi, nebo o talk show. Otázky se řadí do té první kategorie, tudíž by měly odpovídat výběrem hostů, témat i prostorem pro oponenty „demokratickému“ modelu, věcnému středu názorů a argumentů. Talk show je například pořad Jana Krause Uvolněte se, prosím, který se politickému nebo společenskému dění nevyhýbá, přesto však nelze hovořit o cílené a vyvážené diskusi na toto téma.
V obou podobách se pochopitelně nějakým způsobem projevuje osobnost moderátora i jeho názory a přesvědčení. Jisté však je, že zatímco v talk show je pozice moderátora i hostů předem dána, jejich (případný) střet dodává pořadu náboj a témata, v diskusním pořadu by se projevovat neměla. V jednom z rozhovorů řekl pan Moravec následující: „V mé vlastní hierarchii jsou skutečně pravidla novináře politických debat výše než práva občana Moravce. Proto k volbám do Poslanecké sněmovny nechodím. Jako moderátor politických debat čtu velmi pozorně všechny programy politických stran i vyjádření politiků a pokouším se je konfrontovat s jejich dosavadním vystupováním. Snažím se být při tom co nejvíce nestranný. Obávám se, že můj osobní výběr nějaké politické strany a mé vlastní preference by do jisté míry mohly pokus o tuto nestrannost nalomit…“

Sledovanost pořadu

Podívejme se také na hlavní údaje statistické. Prvním a základním hlediskem - v České televizi rovněž, i když zde bych dodal „ bohužel“ - jsou vždy procenta z „koláčových“ grafů sledovanosti. Otázky Václava Moravce jsou s několika sty tisíci pravidelných diváků jednoznačně nejsledovanějším diskusním pořadem u nás.
Rekordní sledovanost mají pochopitelně předvolební „speciály“. Z údajů ČT cituji:

„...druhá ze seriálu 14 předvolebních besed, kterou Česká televize vysílala na ČT2 večer ve čtvrtek 9. března 2006 pod názvem OTÁZKY VÁCLAVA MORAVCE SPECIÁL, se konala v Praze. ... Možnost spatřit a vyslechnout pražské volební lídry ... využilo 586 tisíc, tzn. 6,9 % dospělých – 17 z každé stovky diváků, kteří v době od 21:00 do 22:33 hodin dleli u televizorů. Ve srovnání s první besedou pořádanou před týdnem v Karlových Varech a věnovanou problematice tohoto kraje bylo
v publiku o 168 tisíc dospělých více...“

„Poslední předvolební vydání nedělní televizní diskuze Otázky Václava Moravce, které připadlo na 28. května, přilákalo k televizním obrazovkám, konkrétně na stanici ČT1, rekordních 13,2 % diváků starších 15 let, což je 1 126 tisíc dospělých, při podílu 46,26 %. Dalších 13 000 dospělých sledovalo boj o voliče na zpravodajském kanále ČT24. ...
Otázkami Václava Moravce bylo zasaženo oběma kanály ČT1 i ČT24 celkem 2 349 320 dospělých diváků, kteří předvolební diskuzi sledovali alespoň 3 minuty kontinuálně...“

Dalšího rekordu ve sledovanosti zaznamenaly Otázky z 25. května 2008, věnované umístění amerického radaru v České republice. Z tiskové zprávy ČT cituji:

„Tradičně úspěšný nedělní pořad Otázky Václava Moravce na ČT1 vyhledávají pravidelně diváci v prodloužené verzi také na zpravodajském programu ČT24. Jeho nejsledovanější vydání proběhlo právě tuto neděli 25. května od 12.00 hodin. Veřejnou diskusi ... sledovalo 93 000 dospělých diváků s možností příjmu tohoto digitálního kanálu, tj. 2,5 % při podílu 12,27 %. ...
Vysoká sledovanost Otázek Václava Moravce na ČT24 byla zejména díky zájmu o druhou část speciálního vysílání ze Společenského domu obce Borovno od 13 hodin. Tu vyhledalo rekordních 145 000 dospělých s možností příjmu programu ČT24, tj. 3,8 % při podílu 19,11 %, což v absolutních číslech znamenalo největší počet diváků v historii...“

Pro ilustraci dodejme, že kanál ČT24 sleduje v průměru zhruba 800 tisíc lidí. S postupující digitalizací a zájmem diváků o „věci veřejné“ se za poslední rok sledovanost ČT24 téměř zdvojnásobila. Jednoznačně nejsledovanějšími jsou Otázky a přímé přenosy z jednání sněmovny.
Tedy pořady, kde debata o „věcech veřejných“ tvoří jádro programu.

Jak si zajistit objektivitu

Mezi fakta, která je nutno brát při hodnocení pořadů tohoto druhu v úvahu (a na veřejnoprávních stanicích obzvlášť), patří například:

• vyvážený výběr hostů,
• výběr aktuálních témat,
• vhodná míra zasahování moderátora do diskuse,
• vyrovnané usměrňování hostů, resp. prostor pro vyjádření všech stran,
• výběr argumentů a statistických ukazatelů,
• vhodný způsob komunikace s diváky (telefonické hlasování, SMS ankety ap.),
• reprezentativní složení publika, atd.

I když jde o „neměřitelné“ položky, existují nezávislé instituce a sdružení, jejichž zprávy a analýzy jsou k dispozici. A dlužno dodat, že většina těch, které jsem měl k dispozici, považuje Otázky za relativně vyvážený pořad.
Stejně tak neměřitelnou součástí diskusních pořadů je i jejich režijní a dramaturgická podoba. Zde je naopak nutné říci, že s přibývajícími počty odvysílaných dílů se snaha o oživení projevuje například „pestrými“ živými vstupy, animacemi, četnými předěly atd. Zde je nutné vážit, kam až je možné zajít, aby se ve snaze o zaujetí diváka nepřehouplo provedení pořadu do „bulvární“ barevné koláže.
S tím pochopitelně souvisí i projev moderátora, který se během let nutně nemůže vyhnout jistým „klišoidním“ projevů, jak verbálním, tak nonverbálním.

Úvahu nad diskusním pořadem Otázky Václava Moravce uzavřu odkazem na KODEX ČT - Zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání.
Zde se může každý přesvědčit, jak se snaží Česká televize „vytvářet prostor pro pořady představující diskusní konfrontaci idejí, myšlenek a konceptů vztahujících se k důležitým otázkám veřejného zájmu…“, tedy přesněji - jak své vytyčené cíle naplňuje.