Analýza: Debat k očkování proti COVID-19 na sociálních sítích je zpolitizovaná. Svědčí o rozdělené společnosti

Za více jak rok trvání epidemie přesáhly diskuse o koronaviru hranici 11 miliónů příspěvků, desetinu komentářů přitom tvoří zmínky o očkování. O „západních“ vakcínách Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca nejvíce informují zpravodajské weby novinky.cz a lidovky.cz, čtvrtina všech příspěvků publikovaných o ruské vakcíně Sputnik V pochází ze stejnojmenného serveru Sputnik Česká republika. Debata o koronaviru je již od počátku zpolitizovaná. Největší počty sdílení mají příspěvky Tomia Okamury. Komunikace státních institucí pokulhává, veřejnost o ni nejeví zájem a preferuje informace poskytované jinými účty. Vyplývá to z analýzy společnosti Newton Media, která se zaměřila na zdroje debat o očkování.

Téma očkování v souvislostí s onemocněním COVID-19 rezonuje v sociálních médiích už od ledna 2020, kdy se o nemoci začaly objevovat první informace. V období od 1.1.2020 do 31.1.2021 bylo o této problematice publikováno 1 141 304 příspěvků. Z celkové debaty o nemoci COVID-19 se zmínky o očkování vyskytovaly v 10 % ze všech příspěvků. Uživatelé nejčastěji diskutovali na sociální sítí Facebook, kde bylo publikováno 909 535 zmínek na téma vakcinace proti COVIDU-19.

Prvotní diskuse o očkování se zaměřovaly na dobu jeho výroby a byla ovlivněna řadou článků o zdlouhavém průběhu vývoje vakcíny na chřipku. V debatách uživatelé předpokládali, že vývoj vakcíny na koronavirus bude probíhat obdobným způsobem a v nejbližší době se očkování nedočkají. S rostoucím počtem informací o nákaze koronavirem a jeho možných mutacích rostla i skepse vůči účinnosti vakcíny.

Když na konci ledna 2020 média informovala o vědcích z Hongkongu, kteří vyvinuli vakcínu a potřebují čas na její testování, uživatelé na sítích diskutovali, jak je taková rychlost možná, objevovaly se konspirační příspěvky o skrytých čipech a kontrole lidstva. „Tento typ komentářů se vyskytoval v průběhu roku u většiny příspěvků, které informovaly o vývoji vakcín po celém světě. Časté sdílení nepodložených a zavádějících faktů zejména o vakcínách společností Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca ovlivňovalo rétoriku diskutujících a prohlubovalo jejich postoj vůči vakcinaci,“ říká Martina Maňhalová, analytička sociálních médií ze společnosti Newton Media. S postupujícími měsíci bylo zřejmé, že jako první uvedou na trh schválenou vakcínu firmy Pfizer a BioNTech. Debata o koronaviru byla již od počátku zpolitizovaná a tato charakteristika výrazně zesílila s prvními zmínkami o ruské vakcíně Sputnik V v srpnu 2020.

Debaty o očkování se typicky kumulovaly pod Facebookovými příspěvky zpravodajských webů nebo influencerů z řad politiků, známých osobností a odborníků. Největší počet Facebookových příspěvků o vakcinaci ze zpravodajských webů publikovala stránka EuroZprávy.cz, následně Zpravodajství FTV Prima a Sputnik Česká republika.

Největší diskuse však probíhaly pod příspěvky účtů ČT24 (146 666 komentářů), Novinky.cz (60 312 komentářů), TN.cz (50 357 komentářů) a iDnes.cz (47 405 komentářů). Z analýzy příspěvků o jednotlivých vakcínách vyplývá, že o „západních“ preparátech Pfizer/ BioNTech, Moderna a AstraZeneca nejvíce informují novinky.cz, lidovky.cz a eurozprávy.cz.

Ruské vakcíně Sputnik V se však nejvíce věnuje stejnojmenný web napojený na ruská státní média.

Server cz.sputniknews.com zveřejnil téměř čtvrtinu všech příspěvků publikovaných o vakcíně Sputnik V a stejně tak na jeho facebookovém profilu nalezneme největší počet zmínek věnovaných této vakcíně. Odlišný je také způsob informování o jednotlivých preparátech. „Zatímco například veřejnoprávní ČT24 mluví o všech vakcínách víceméně neutrálně a informativně, web Sputnik jde proti Pfizeru a podporuje ruskou vakcínu,“ upřesňuje Tomáš Kůst, analytik společnosti Newton Media. „Příspěvky o ruské vakcíně, které na Facebooku serveru Sputnik vyvolaly největší zájem a připsaly si nejvíce interakcí, říkají, že vakcína Sputnik V vypadá velmi nadějně, že má téměř stoprocentní účinnost, a že západní média vedou proti této vakcíně kampaň.

Naopak v nejvýraznějších příspěvcích o Pfizeru se dočteme především o úmrtích a vážných zdravotních komplikacích, které připisuje právě tomuto očkování. Vidíme tedy, že web není neutrální a názorově si notuje se svým publikem,“ doplňuje Kůst.

Diskuse kolem očkování ovlivňovaly kromě odborníků i příspěvky veřejně známých osobností a zástupců politické sféry. U řady z nich je patrná snaha využít situaci k vlastní propagaci. Největší počet příspěvků k tématu očkování proti COVIDU-19 publikovali na svých účtech ekonom Radovan Vávra, poslankyně SPD Karla Maříková a předseda vlády Andrej Babiš. Z opozice je nejvýraznějším aktérem Dominik Feri (TOP 09), který je aktivní na Instagramu. Největší počty sdílení měly příspěvky Tomia Okamury (48 547), Jana Žaloudíka (30 405) a Karly Maříkové (27 369).

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reagoval ve svých příspěvcích na obavy z vakcinace, kdy vyjadřoval nesouhlas s povinným a plošným očkováním, upozorňoval na možné vedlejší účinky a alergické reakce způsobené vakcinací nebo na netransparentní nákupy vakcín. Poslankyně SPD Karla Maříková sdílela obdobná témata jako Tomio Okamura, ve kterých vyjádřila obavy z rychlého vývoje vakcíny a uvedla, že nechce být pokusným králíkem.

V příspěvcích se opírala o tvrzení epidemiologa Jiřího Berana nebo vakcinologa Marka Petráše. Zastupitel Jihomoravského kraje a lékař Jan Žaloudík odkazoval na výroky viroložky Hany Zelené nebo primářky Václavy Adámkové. Je tedy patrné, že příspěvky vyjadřující negativní postoj vůči vakcinaci patří mezi ty nejsdílenější. Do debat o ruské vakcíně Sputnik V. se naopak s pozitivním hodnocením zapojuje europoslankyně Kateřina Konečná a poslanec Zdeněk Ondráček (oba KSČM).

Orgány státní správy na svých sociálních sítích rovněž informovaly o problematice očkování. Na Facebooku a Twitteru publikoval Úřad vlády 113 příspěvků, Ministerstvo zdravotnictví 120 příspěvků. Jejich příspěvky byly však oproti jiným účtům sdíleny minimálně (dohromady 2 275 sdílení), nezískaly ani významné množství interakcí. Je zřejmé, že komunikace těch nejdůležitějších institucí pokulhává, veřejnost o ni nejeví velký zájem a preferuje informace poskytované jinými účty, což nepřímo nahrává šíření různých polopravd a subjektivních názorů. Z analýzy společnosti Newton Media vyplývá, že oproti začátku koronavirové krize je z pandemie mnohem více politické téma a společnost již nespojuje společný boj proti viru. Naopak je rozpadlá do několika skupin zahrnujících podobně naladěnou část veřejnosti, významných aktérů i médií, kteří se ve svých názorech utvrzují. Toto rozdělení společnosti úspěšné zvládání epidemie značně komplikuje.

Analýza, ze které tento text čerpá, je ke stažení zde.

Sponzorovaný článek