Jsou slevové portály byznys s budoucností?

V poslední době došlo ke krachům několika slevových portálů. Co bylo příčinou jejich pádu? A vyplatí se vůbec ještě slevové servery provozovat, nebo je jistější investicí pro internetové podnikatele klasický e-shop?

Slevové servery se v posledních dvou letech staly v Česku fenoménem a rychle kolem nich vznikla zcela nová business kategorie. Objevilo se velké množství slev, které předtím nikdo v Česku nenabízel a rozjela se nákupní horečka. Počáteční náklady na spuštění slevového serveru byly relativně nízké, riziko minimální. Mnoho podnikatelů využilo módní vlny a portály hromadného nakupování se začaly rychle množit.

Výhodou byl i fakt, že tuzemští obchodníci nemuseli vytvářet nové obchodní postupy – stačilo převzít ty už existující ze zahraničí. „Produkt byl jasně definovaný z Ameriky, kde už 2 roky úspěšně fungoval otec českých slevových serverů Groupon.com. Stačilo model Grouponu úspěšně přenést na svou doménu,“ popisuje internetový odborník Michal Hardyn z portálu TopSleva.cz. V dobách, kdy byl zájem o slevy největší, nebylo podle Hardyna zapotřebí ani žádných speciálních marketingových strategií. „Slevové nabídky se prodávaly téměř samy, hlavně díky slevovým srovnávačům, které si brzy oblíbilo okolo 1 milionu uživatelů. Tehdy stačilo mít rozumně nastavený obchodní tým a podnikání se začalo rozbíhat,“ líčí.

Taková situace však nemohla vydržet dlouho. Trh se brzo nasytil, konkurence přiostřila a slevové servery začaly bojovat o zákazníky. Velký počet slevových portálů s sebou přinesl i méně kvalitní nabídky. „Slevové servery se musely kromě obchodu, který většinou zvládaly a zvládají slušně, začít věnovat i rozvoji marketingu a produktu. Když se podíváte na dnešní situaci, je vidět, že dobře se to podařilo třem až čtyřem slevovým serverům. V závěsu se drží dalších asi pět solidních konkurentů. Ostatní mají ještě výrazné rezervy,“ vypočítává Hardyn.

O tom, zda je i nadále výhodné provozovat slevové servery, však Hardyn nepochybuje. „Pokud se splní aktuální odhady, bude letošní nárůst tržeb v oboru slevových serverů 65 procent. Z loňských 1,8 miliardy Kč se zvýší roční tržby na 3 miliardy Kč při průměrné marži 15 procent. Výsledná hrubá marže pro slevové servery dosáhne v letošním roce řádově 450 milionů korun,“ předpovídá.

Dominantní pozici si podle něj podrží Slevomat: „Momentálně je na trhu aktivních zhruba 120 slevových serverů. Slevomat měsíčně utrží kolem 50 milionů korun a jeho podíl na trhu zůstává velmi pěkných 20 procent. O dalších 60 procent výdělků se bude dělit přibližně 20 slevových serverů, které mají šanci utržit průměrně 100 milionů Kč ročně a vygenerovat hrubou marži kolem 14 milionů Kč za rok.“ Do nákladů na marketing servery podle Hardyna investují necelou polovinu hrubé marže, tedy 6 až 7 milionů Kč. Zbylých cca 8 milionů Kč připadne na provize obchodníků a provozní náklady.

Výše zmíněná čísla jsou podle Hardyna důkazem, že ve srovnání s klasickými e-shopy mohou být slevové servery výrazně zajímavější investicí. Podle dříve zveřejněných průzkumů je v Česku aktivních přes 21 tisíc e-shopů a stovky nových e-shopů vznikají každý měsíc. Celkový obrat e-shopů byl v loňském roce 37 miliard korun s meziročním růstem 12 procent. Dynamika oboru je menší, než u slevových serverů, a průměrná marže, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, se pohybuje v řádech nižších jednotek procent. Touto optikou tak slevový obor rozhodně nevypadá jako špatný byznys.

Sponzorovaný článek