Dočasná renesance on-screen kinoreklamy

Málokdy se stane, že máme šanci sledovat nový vzestup některého mediatypu tak zřetelně, jako tomu je v těchto měsících u on-screen kinoreklamy. Shodou okolností totiž došlo k součinnosti několika pozitivních jevů, které dohromady prudce zvyšují atraktivitu tohoto formátu. Žel bohu, jak pro zadavatele, tak poskytovatele, jedná se s největší pravděpodobností o změnu dočasnou. Za rok nebo dva by mohlo být vše zpět ve starých kolejích.

Kina táhnou

Podmínky jsou v současnosti pro českou on-screen kinoreklamu ideální. Přestože provozovatelé dostali s nástupem 3D promítacích technologií dobrý argument, proč zdražit cenu vstupného (a to dokonce se vzácným souhlasem návštěvníků, kteří přesně chápou, za jakou přidanou hodnotu dávají peníze navíc), tento fakt se nijak negativně neprojevil na počtu návštěvníků. Naopak - návštěvnost tuzemských kin se za prvních šest měsíců letošního roku zvýšila o bezmála milion lidí z 5,623 milionu diváků v prvním polovině loňského roku na 6,608 milionu diváků. V prvním pololetí letošního roku pak kina podle Unie filmových distributorů utržila rekordních 747 milionů korun, což je v meziročním srovnání o 195 milionů korun více.
Nárůst je bez většího překvapení způsoben především obrovským úspěchem snímku Avatar a rychlým uvedením celé 3D promítací technologie, která často přesvědčí navštívit kinosál i osoby, které doposud dávaly přednost domácí projekci.

Podceňovaný mediatyp

V očích české produkce by se tak mohla kinoreklama alespoň částečně rehabilitovat. Ne nadarmo se říká, že v České republice je přeceňována televize a internet a naopak podceňován kreativní outdoor a kinoreklama. Daná situace tak nahrává provozovatelům do karet – tedy pakliže nezareagují nejhorším možným způsobem a to skokovým zvýšením cen v reakci na průkazné zlepšení výkonu a neochotou řešit cílení reklamy v závislosti na promítaném snímku.
Zadavatelé kampaní budou mít na základě pozitivních čísel a jasně demonstrovatelného progresivního vývoje celé on-screen kinoreklamy možnost lépe obhájit finance, investované právě do tohoto mediatypu.
Kromě toho se podle některých marketérů dostáváme do okamžiku, kdy zde existuje výhodná nabídka reklamního prostoru, pro který se v průběhu let vytvořila nová a doposud neetablovaná poptávka.
„Lidé, kteří navštěvují kino, z většiny pochází ze skupiny osob s větší ochotou utrácet,“ uvádí marketingový odborník Petr Kučera. „Toto je potřeba uvědomit si při segmentování cílových skupin a plánování kampaně. Zároveň se jedná o osoby – pochopitelně s ohledem na charakter snímku - s majoritním zastoupením ve skupině do 35 let.“ Podle Kučery tak zažíváme období krátké konjunkce mezi projekty s většinovým zastoupením na internetu a on-screen reklamou, která se v současné chvíli může stát velmi silným kampaňovým pilířem.
„Hovořím zejména o projektech sociálního nakupování a slevového managementu, aukčních portálech a podobně,“ uvádí Kučera. „Z mého pohledu se teď skutečně na pár měsíců vytvořilo geniální a neobvyklé konjunkční okno, které by byla škoda nevyužít.“

Zopakuje si někdo model Bobulí?

Spolu s růstem zájmu o kina se zájem posouvá k sofistikovanějším formám on-screen reklamy, dokonce až k tomu nejsilnějšímu kalibru – samostatné produkci filmových snímků. Stále častěji se tak ozývá otázka, zda si někdo dříve nebo později nebude chtít zopakovat model, který překvapivě dobře zafungoval u snímku Bobule.
„Uvažoval bych podle rčení, že kde nejsou prostředky, jsou myšlenky,“ míní Kučera. „Tento rok tak bude spíše o tvorbách projektů, realizační fáze bude kvůli krizi a tím i nedostatku financí posunuta pravděpodobně až na další roky. Zde však nastává problém, neboť do tohoto období je avizován zase výrazný pokles zájmu o kooprodukci.“ Kučera se obává, že v českých podmínkách bude za současné situace značně obtížné úspěšně zopakovat úspěch lobbistických snímků.
„Jedná se o tolik sofistikovaný a v českých podmínkách netradiční nástroj vedení kampaně, že se ho podle mého názoru můžeme dočkat teprve v době blahobytu,“ uzavírá Kučera.