PR tip: Do rádia neposílejte jen tiskové zprávy. Ocení v něm i zvukové nahrávky

Rádia jsou stále silnými mediálními kanály. Například denní poslechovost stanice Českého rozhlasu Radiožurnál přesahuje 800 tisíc lidí, u v ČR nejposlouchanějšího Impulsu se blíží milionu. PR profesionálové je přesto podceňují, případně jim nejsou schopni dodat vyhovující podklady.  Na posledním z pravidelných workshopů pořádaných PR Klubem nazvaném PR Work: Výzbroj dnešního PR hrdiny - ovládněte techniku ve svůj prospěch prozradila Barbora Kladivová z ČRo, jak by měla vzájemná spolupráce ideálně vypadat.

Základní pravidla jsou stejná jako u jakéhokoliv jiného média: znát svého novináře a jeho profesní profilaci. Barbora Kladivová se například zaměřuje na ekonomiku, její specializací je ale přesah do ochrany spotřebitelů. Je držitelkou Národní ceny kvality České republiky, kterou dostala především za své reportáže pokrývající kvalitu hraček, dlouhodobě se ale věnuje také problematice prodejců nutících zboží seniorům pod osobním nátlakem,  tzv. šmejdům. Oslovit ji s nabídkou informací týkajících se její užší profilace tak má mnohem větší šanci na úspěch.

Specielně stanice Českého rozhlasu mají koncipovány týmy často podobně jako je tomu u televizí. Hlavami mnoha pořadů nejsou jejich hlasy, které slyší diváci, ale spíše editoři stojící za plánováním hlavních témat a programů.


Barbora  Kladivová. Zdroj: Twitter / @BarboraKladivo1

Do rádia se zvukem. Jak logické

V PR jsme si zvykli pracovat s textem. K tiskovým zprávám přidáváme fotografie, ti osvícenější už připravují infografiky nebo třeba videa. Na samotný zvuk se ale obvykle nedostává. „Mě by vůbec nenapadlo, že byste ode mě mohli nahrávku chtít. Myslel jsem, že si to potřebujete udělat sami," pronesl letitý PR profesionál z řad publika. I v rozhlase se ale hraje o čas a představte si, jak velkou ochotu mají jeho novináři jezdit například přes celou Prahu nebo i mimo ni, aby nahráli na diktafon 5minutový rozhovor, z kterého se vystřihne do vysílání 20 vteřin konkrétního vyjádření. Když dojde odborník do rádia, budou v něm jistě rádi. V mnoha případech je ale uspokojí použitelné nahrávky elektronicky.

Doručení použitelného audia do mailové schránky má větší šanci zaujmout především u aktuálních témat. Dle Barbory Kladivové je po nich pochopitelně největší poptávka ve zpravodajských pořadech a obecně je největší šance na úspěch se zajímavým tématem na Českém Rozhlasu Plus. Jde totiž o stanici mluveného slova, která je na publicistiku přímo zaměřena.

Pro lepší představu si vybavte nedávný zásah Cizinecké policie ČR ve skladech online obchodu s potravinami Rohlik.cz. Kdyby v ten den večer nebo druhý den ráno měl některý z redaktorů zpravodajství relevantní vyjádření právní kanceláře nebo HR agentury k dané kauze a k agenturnímu najímání cizinců, mluvíme de facto o jistém výstupu.

Odborník na zavolanou

Novináři z deníků nebo televizního zpravodajství mají své osvědčené dodavatele citací a ne jinak je tomu i u rádia. Stejně jako ve všech media typech jde o to, aby se odborník dokázal rychle a srozumitelně vyjádřit k tématu, které souvisí s jeho odborností, a působil dobře. Tzv. vymáčknout se jednoduše a srozumitelně není jednoduché, ale pro mediální použitelnost je to rozhodně důležitější než oborová prestiž nebo akademické tituly.

Dobře jsou na tom čitelní reprezentanti názorových proudů, kteří umí dobře mluvit a jsou ideálně vždy připraveni se určitého tématu zhostit. Projděte si například archiv pořadu Pro a Proti na Českém rozhlasu Plus a počítejte počet účastí Romana Jocha, Petra Hampla, Jakuba Jandy nebo Jaromíra Štětiny. Všichni tito pánové reprezentují specifickou sadu hodnot a navíc jsou poměrně schopní rétoři.  


Ředitel Občanského institutu, Roman Joch, je v Českém rozhlase volbou číslo 1, když je potřeba nechat zaznít pravicově konzervativní hlas, který nepatří přímo aktivnímu politikovi. Již byl slyšen ve více než stovce pořadů.

Samochvála smrdí i v éteru

Speciálně ve veřejnoprávním médiu to nebývá jednoduché se jmenováním značek. „Značky se mohou zmínit, když to dává smysl. Zažila jsem dobu, kdy šlo uvést jen jméno odborníka a jeho příslušnost k určitému oboru, ne to, z jaké firmy je. To se ale naštěstí změnilo. Sama jsem si tehdy říkala, že se nám za chvíli nebude chtít nikdo vyjadřovat," uvedla Barbora Kladivová v odpovědi na můj dotaz. Sám jsem totiž v éteru Českého rozhlasu v roli marketingového odborníka několikrát zazněl. Jednou se mi přitom stalo, že jsem při vstupu týkajícím se fenoménů vintage a retra jmenoval jako produkty využívající retro prvky a jistou míru nostalgie po kultech minulosti automobily Mini Cooper a Fiat 500. Po vyslovení těchto konkrétních jmen se ozvalo: „... a to byl názor šéfredaktora Marketing Journalu, Petra Michla," a můj vstup náhle skončil. Byl jsem napůl přesvědčený, že to byl jakýsi trest za nepovolený "name dropping". Je ale možné, že moje okno prostě jen z časových důvodů skončilo.

I když může být odborník jmenován ve spojitosti s firmou či organizací, kterou zastupuje, neznamená to, že by měl využít svůj prostor k nějakým sebestředným chvalozpěvům. V živém vstupu se mu to pravděpodobně částečně podaří. Zavře si s tím ale dveře pro další spolupráci. Samochvalné ódy v samostatně připravené audio nahrávce jsou pak samozřejmě důvodem pro její nevyužití.

Forma a načasování

Tematické pořady se připravují někdy ve spěchu, někdy relativně s předstihem. Neúprosné tempo a uzávěrky se ale týkají zpravodajských pořadů komentujících aktuální události. „Asi jste si všimli, že byznysová témata jsou v 10:20 na Radiožurnálu, v 11:20 na Českém rozhlase Plus a 15:20 opět na Radiožurnálu," připomněla Barbora Kladivová. Dodání podkladů nejpozději v brzké ráno je tak potřebné proto, abyste se dostali už do dopoledního vysílání.

„Nejlepší je, když nám pošlete tiskovou zprávu, řeknete nám, že máte čísla a dodáte nám respondenta," prozradila Barbora Kladivová. Pokud tyto materiály doplníte rovnou i o audio nahrávku, je to výhoda. Když je téma dobré, nemusí to být audio záznam v nejčistší možné kvalitě. Často postačí nahrávací aplikace ve smartphonu. Buďte struční, v rádiu si obvykle i z krátkých vyjádření vystřihnou tu nejvýstižnější část.

Při nahrávání na telefon i jakékoliv jiné zařízení je vhodné držet se některých pravidel. „Lidé se chtějí nahrávat v klidu a někteří ho hledají na toaletě. Nedělejte to. I když tam budete sami, velká ozvěna dělá takovou nahrávku zpravidla nepoužitelnou," uvedla Barbora Kladivová. Dodávám, že ani vyjít ven nemusí být ta nejlepší cesta. Stačí trochu silnější vítr a nechráněný mikrofon obvykle zachytí i zřetelný zvuk fučení. Cestou k čisté nahrávce je být v nehlučném interiéru, kde se nebude zvuk odrážet od tvrdých povrchů. Ve videu výše můžete vidět sestavování improvizovaného nahrávacího stanu Tomášem Sobelem, autorem podcastu Vaše jméno je vaše značka. Znám videoprodukční studio, které pořizuje v nouzi nahrávání voiceoverů do videí v koupelně, kam nedolehne ruch z ulice. Negativní efekt tvrdých povrchů řeší rozvěšením ručníků po prádelní šňůře.

Ač máme všichni rekordér v chytrém telefonu, zvukový upgrade není extrémně drahý. Za cenu kolem tisíce korun seženete klopový mikrofon, který je přímo zaměřený na propojení se smartphony. Univerzálnější je poctivý diktafon. Skvělou kvalitou se vyznačují produkty ZOOM, například ZOOM h4 za cenu kolem pěti tisíc korun je kapesním rekordérem, který používají i kapely pro snímání prostorového zvuku při koncertě nebo ze svých zkoušek. Osobně používám a jsem spokojený s cca třikrát levnějším diktafonem Olympus WS-831, který jde také propojit s klopovým nebo stereofonním mikrofonem.