Rozhovor s Vojtěchem Krmíčkem: Jak se vybírají startupy do StarCube

 Navštívili jsme StarCube Jam, výběrové řízení pro startupy ucházející se o místo v tříměsíčním programu StarCube Jihomoravského inovačního centra. Intenzivní celodenní zážitek, v kterém není čas na více než několikaminutové pauzy, nás pohltil. Při subjektivní reportáži bychom se nevyhnuli třeba i nespravedlivým soudům na adresu některých týmů a jejich projektů. Proto jsme se rozhodli přistoupit k rozhovoru s někým, kdo musí mít a má nad situací větší nadhled, s Vojtěchem Krmíčkem, který StarCube program vede. Zajímalo nás především to, jak vybírají ty správné týmy – od metodiky po praxí nabyté znalosti pro poznání podnikatelského záměru, který je předurčen k úspěchu.

Letos poprvé se StarCube otevřel i zahraničním týmům a tímto krokem jste zvýšili konkurenci mezi startupy, které se uchází o místo v programu. Kolik přihlášek jste nakonec obdrželi, kolik týmů jste pozvali do výběrového řízení na StarCube Jam a kolik jich bylo nakonec vybráno?

Celkem jsme obdrželi přihlášky od 49 různých projektů, na StarCube Jam jsme pozvali 26 nejzajímavějších projektů a z těchto bylo vybráno finálních 13, které se zúčastní celého běhu StarCube.

Mohl byste popsat základní kostru toho, co týmy během StarCube Jam čeká?

Týmy mají na začátku 2 minuty na svůj „elevator pitch“, v rámci kterých představí podstatu jejich podnikatelského záměru. Největší část dopoledne následně zabere dvouhodinový Design Thinking Workshop, kde si účastníci vyzkouší proces poznání potřeb zákazníka a navržení vhodného řešení na jeho problém. Letošním tématem bylo „Jak vylepšit nakupování potravin v obchodě“. V rámci něj účastníci postupují od identifikování problematických bodů dnešního nakupování, přes návrh různých variant řešení a zjištění zpětné vazby od zákazníka, pro kterého tento problém řeší, až po vytvoření fyzické reprezentace (jednoduchého modelu) nejlepšího řešení.

Odpoledne čeká týmy krátký workshop vysvětlující principy Business Model Canvas. Posléze se ho snaží sami vyplnit. Snaží se pojmenovat, jaký problém řeší, svoje náklady, zákaznické segmenty, kanály příjmů, případnou konkurenci a unikátní výhodu, kterou oproti ní mají.

K vyplněným BMC dostávají zpětnou vazbu od konzultantů i externích mentorů - úspěšných lidí z byznysu, kteří s Jihomoravským inovačním centrem spolupracují. Na základě tohoto feedbacku třeba i změní některé části jejich podnikatelského záměru, závěr dne pak tvoří jeho opětovná prezentace před publikem, tentokrát však na 5 minut.

StarCube funguje již 5 let. Aplikovali jste tento model výběru už od začátku, nebo jste v minulosti zkoušeli i jiné způsoby výběrového řízení? Proč jste je změnili a jaké jsou hlavní výhody a nevýhody současného řešení?

Způsob výběru lidí a projektů do StarCube se postupně vyvíjel. V předchozích ročnících jsme vybírali nejen projekty, ale i jednotlivce bez projektů, kteří se následně mohli zapojit do vybraných projektů. Letos jsme trochu zpřísnili podmínky – jednak už bereme pouze týmy (dva a více lidí), angličtina je podmínkou (celý běh probíhá v angličtině) a dále chceme pouze týmy, které mají čas se projektu 100% věnovat. V předchozích bězích jsme prováděli i individuální rozhovory s jednotlivci i týmy, to bylo ale časově velmi náročně a nepoznalo se u toho, jak je tým jako celek schopen pracovat a i komunikovat např. s mentory. Proto jsme se rozhodli v předchozím i tomto běhu pozvat nejlepších dvacet až třicet projektů na StarCube Jam, kde si týmy naživo vyzkoušíme, zjistíme, jak fungují a i si ověříme jejich schopnost pracovat v časovém stresu a zároveň přitom vnímat podněty od mentorů.

V rámci StarCube Jam můžou být týmy, které již mají vyvinutý produkt a nějaké zákazníky, ale i ty, které mají nápad pouze na papíře. Platí, že ti s podnikatelským záměrem před jeho realizací ho musí mít ve srovnání s těmi s existujícím produktem výrazně kvalitnější, nebo upřednostňujete vyloženě povahu a ambici záměru?

Je to tak, že posuzujeme jednak potenciál/inovativnost/škálovatelnost projektu samotného a jednak kvalitu týmu. To, zdali je projekt ve fázi pouze jasného návrhu, anebo zdali již mají něco vytvořeného, není až tak důležité.

V minulých bězích StarCube jsme viděli jak úspěšné projekty, které přišly pouze s myšlenkou (a tu například ještě v úvodu zcela změnili díky konzultacím s mentory a začali vytvářet něco jiného, například projekt Reservio), anebo naopak projekty, které za sebou měly již pořádný kus práce (např. Spoteee anebo Vkládej z posledního běhu) anebo například i vědecký výzkum (CaverSoft).

Samozřejmě setkáváme se i s projekty, které mají jasnou myšlenku, ale po počátečním ověření trhu a potřeb zákazníků zjistí, že pro jejich produkt není místo a nakonec s projektem neuspějí a raději se rozhodnou práci na něm zastavit a raději zkusí najít jiné téma.

Letos jeden z týmů s produktem vyvíjeným ve vysokoškolských laboratořích ztratil zájem pokračovat v StarCube Jam hned po úvodní prezentaci všech týmů s tím, že je ve vývoji svého produktu dále než ty ostatní. Stalo se někdy něco podobného v minulosti? Případně je opodstatněné, aby se startupy vzniklé na základě vysokoškolských výzkumů bály, že mají v Starcube co získat pouze podnikatelské plány založené na IT řešeních?

V tomto konkrétním případě bylo důvodem rozhodnutí nepokračovat ve StarCube jiné očekávání od obsahu, kterým by si během StarCube programu tým prošel. Tento konkrétní projekt měl již údajně hotovou většinu věcí, které by je během StarCube čekaly a více by ocenil spíše individuální konzultace a pomoc s kontakty na investory/mentory, na čemž jsme se následně také domluvili.
Rozhodně to není tak, že by StarCube neměla co nabídnout projektům z vysokoškolského prostředí, právě naopak, většina takovýchto projektů má za sebou velmi kvalitní výzkum, technologii, know-how a zcela jim chybí tzv. business skills – schopnosti/dovednosti, jak toto know-how převést do komerčního prostředí. Příkladem projektu tohoto typu je právě CaverSoft, vítěz podzimního běhu, který je postaven na univerzitních znalostech a nyní se snaží prosadit se v komerčním světě.

Shodujete se spíše s tím, že opravdu dobří lidé dokážou přetavit v úspěch i ne zrovna skvělý podnikatelský záměr, nebo s tím, že základem úspěchu je skvěle nastavený byznys model?

Vše je o lidech, jen a pouze o lidech, podnikatelský záměr je až věc druhá. Pokud budete mít schopnou partu šikovných lidí, tak možná neuspějí s prvním či druhým podnikatelským záměrem, ale dříve nebo později se jim to podaří a budou úspěšní. Naopak, pokud budete mít sebelepší projekt či nápad, bez schopných lidí z něj nikdy nic nebude.

Vojtěck Krmíček (1. zleva) a Petr Michl (3. zleva) při konzultaci s týmem iTravel na StarCube Jam.

Pokud se mi zdálo, že má v něčem stávající systém výběrového řízení využívajícího prvky assessment centra rezervy, bylo to poznání lidských kvalit kandidátů a jejich časového vytížení / schopnosti věnovat se projektu. Lépe řečeno, lidé se musí prodávat - upozornit na svou odbornost a silné stránky - sami, aniž by se jich na to někdo ptal. Pro mnoho lidí z IT oboru a pro českou povahu obecně je neschopnost toto dělat dost typická. Nepřicházíte tímto způsobem o tiché talenty, pro které je už velkým úspěchem, že nesedí v koutě doma, ale v místnosti, kde probíhá StarCube Jam?

Možnost věnovat se projektu je jedním z hlavních kritérií, obsažená již v přihláškách a kterou si i následně ověřuji u každého týmu na StarCube Jamu individuálně – přesně chci znát jejich možnosti / časové kapacity / podmínky / ostatní závazky / zaměstnání, abychom si mohli být jistí, že se během StarCube programu budou projektu věnovat opravdu intenzivně. Je pravda, že těch 15 až 30 minut, které věnuji každému projektu, když se zaměřuji na tyto stránky, není mnoho, ale podle zkušeností z předchozího běhu je to dostačující a týmy i ty „tiché talenty“ se nám podaří dobře poznat.

Především při rozhovorech s mentory se některým týmům jejich podnikatelský záměr po odhalení konkrétních překážek tzv. rozsypal. Dokázal některý z týmů na StarCube Jam uchopit připomínky mentorů či konzultantů, přepracovat zásadně směřování svého podnikatelského záměru, prezentovat ho ve změněné podobě na závěr dne a nakonec se i probojovat do výběru vyvolených pro StarCube?

Rozhodně ano, právě schopnost dokázat vnímat připomínky a rady odborníků k jejich projektu, ponaučit se z nich a na jejich základě přepracovat/upravit projekt je pro nás velmi důležitá. Pokud by tým nebyl schopen přijímat podněty zvenčí a pouze si hleděl svého, v průběhu StarCube programu bychom neměli moc možností ho rozvíjet a proto se snažíme týmy tohoto typu do StarCube nevybírat. Zapracované změny během StarCube Jamu většinou nejsou moc velké, protože času na práci moc není, ale týmy pak mají další měsíc ve StarCube programu právě na to, aby podrobně poznaly problémy a potřeby jejich potencionálních zákazníků a kam nejlépe směřovat/jak zacílit jejich produkt/službu.

Týmy byly již do aktuálního běhu StarCube vybrány a mají za sebou už úvodní BootCamp, kde si lépe ujasnily podstatu svého podnikatelského záměru. Podívejte se na představení jednotlivých týmů v samostatném článku.