Coca-Cola chtěla nabídnout štěstí v láhvi generaci Z, ale sklidila jen posměch
Na podzim loňského roku přišla Coca-Cola na trh s novým konceptem, který shrnuje slogan „Real magic“ (Skutečné kouzlo) nahrazující tak na trůnu předchozí motto z roku 2016 „Taste the Feeling“ (Vychutnej ten pocit).
Skutečným kouzlem podle Coca-Coly je dnešní propojenost lidí umožněná digitálními technologiemi. Značka tento koncept dále vysvětluje ve své tiskové zprávě:
„Filozofie značky Real Magic vychází z poznání, že kouzlo žije v nečekaných okamžicích spojení, které povyšují každodennost na výjimečnost – nadčasové poznání, které je v dnešním hyperpropojeném, ale rozděleném světě aktuálnější než kdykoli předtím. Skutečné kouzlo se děje, když se lidé setkávají a když to, co máme společné, je větší než to, co nás odlišuje.“
Nový kreativní záměr byl samozřejmě na trh uveden ve velkém stylu prostřednictvím pompézního CGI efekty nabitého videa s názvem „One Coke Away from Each Other“ (Jen jedna Cola nás dělí od sebe).
Spot vypráví o finále herního sportovního utkání, kdy avatar hlavního hráče padá k zemi. Ten ovšem místo zuřivého ťukání do klávesnice v klidu popojede od monitoru a vytáhne z miniledičky Colu. V tu ránu se „Skutečným kouzlem“ propojí s celým světem, který jej sleduje na svých obrazovkách. Také jeho avatar se magicky vrátí k životu a dokonce oslavuje své vítězství, které se mezitím „nějak stalo“.
Než přistoupíme ke kritice ze strany (nejen) hráčské komunity, podívejte se na celý spot níže.
Když jsme na začátku října publikovali článek o gamerské kampani Coca-Coly, měli jsme k ní v hlavě pouze jednu standardní připomínku, která se vlastně týká i samotného nápoje: ocenili bychom nižší množství cukru.
Marketéři hnědého zlata totiž během tvorby spotu opět sáhli po starém dobrém efektu motýlích křídel, kdy jedna slza na opačném konci světa spustí vodopád dojetí u všech digitálních přijímačů.
Tento článek ovšem není o tom, co si o Coca-Cole myslí marketéři, ale co si o jejím spotu myslí cílová skupina. Pojďme se tedy raději na názor zeptat rovnou gamerů. Líbila se jim nová televizní cukrovinka od společnosti Coca Cola? Jedním slušným sloven: ne.
Gamers gonna hate (Gameři budou hejtit)
Prvním indikátorem toho, že video publikované na Youtube koncem září nebylo příliš velkým hitem, je poměr palců nahoru a dolu. Pouze 5,8 tisíc sledujících ohodnotilo snímek kladně, zatímco drtících 72 tisíc rozhořčených diváků spot odsoudilo.
Mezi komentáři pak kralují gamerské připomínky podivující se nad nelogičnostmi značícími, že tvůrci asi nikdy žádnou hru nehráli.
„Fascinuje mě, kolik akcí byl ten ork schopen udělat, zatímco hráč mačkal jedním prstem pořád to samé tlačítko,” podivuje se Lywliety.
Převažuje ovšem čistá nenávist. „Nikdy v životě jsem nenáviděl reklamu tak moc. Vyhledal jsem si ji jen, abych mohl přidat dislike,” svěřil se Thomas Leung.
„Po zhlédnutí tohoto v cukru obalené nesmyslu jsem tak ‚One Coke Away' od toho, abych dostal diabetes,” komentuje další.
„Páni, tohle je zdaleka jedna z nejhloupějších reklam, které jsem v životě viděl. Woke vlna vám lidem doslova utopila veškerý zdravý rozum a vnímání reality,” svěřuje se Alexandru Lures.
„Produkční kvalita není špatná. Ale základní premisa je tak nepochopitelně hloupá, matoucí a bez náznaku dotyku s realitou, až je to k smíchu,” vysmívá se GlitLich.
Další uživatel měl pocit, jako by sledoval parodickou reklamu z filmu typu Tropická bouře (která je parodí válečných filmů, pozn. red.).
Následující komentář „Jak tu paříte, kámoši?“
pak pochopíte jen se znalostí následujícího memu z filmu, ve kterém se starý muž ztvárněný hercem Stevem Buscemim snaží zapadnout mezi žáky na střední škole.
Falk Ebert přiznává svůj upřímný úžas nad použitou technologií: „Cením si tvrdé práce, která dala vzniknout tomuto videu. Nejen co se týká CGI, ale i toho, kolik energie dali tomu, aby se k výrobě spotu NEDOSTAL nikdo, kdo hráčství rozumí.“ Neodpustí si ovšem ironický špílec o tom, že při přípravě se žádný gamer nevyskytoval.
Na to mu odpovídá Andy Garcia konejšivým: „Nebylo to tak špatné, dokud nepřišla druhá polovina.“
V druhé polovině se totiž dostává ke slovu Coca-Cola, která povýší poselství míru nad vítězství v herním zápase. Jak říká roris cross: „Komentář ‚Zvedni tu sekeru a bojuj‘, který se objevil v čase 1:08 je nejlepší (a jediná dobrá) část tohoto videa.“
I když se to pod tíhou ostré kritiky nezdá, Coca-Cola neměla k úspěšné reklamě zas tak daleko. Stačilo místo jednoho CGI technika modelujícího orkovy ušní chloupky najmout zkušeného scénáristu doplněného skutečnými hráči, kteří by spotu dali smysl.
Jedním z nich by mohl být například FunnyEds, který popisuje, jak by video dovedl do logického konce: „Představte si, kdyby týpek místo zahození hry v polovině kvůli šíření míru se svým týmem skutečně zápas dokončil a vyhrál. Pak by přišel za smutnými protihráči s Coca-Colou v ruce a oni si uvědomí, že ačkoliv prohráli, všichni si společně užili super zápas a cítí vzájemný respekt.“
„Nebo by prohrávající tým mohl začít pít Coca-Colu a díky tomu více spolupracovat, což by je dovedlo k vítězství,“ doplňuje Novo Mundo.
Abychom to shrnuli, komentátoři zde projevují veliký cit pro rozdíl mezi sportovním zápasem a skutečnou válkou. V zápase by měla Coca-Cola vyzdvihnout náladu přátelského utkání, kde panuje vzájemný respekt pro hráčské schopnosti druhého týmu. Bohužel společnost si zvolila přistupovat ke hráčským utkáním jako k válce a její výzvou tak bylo zastavit pomocí perlivých nápojů strašné krveprolití nevinných pixelů.
V této souvislosti došlo i na porovnání s Pepsi. Da_Pokmin_Coder tyto skutečné válečné rivaly na poli marketingu rozsuzuje následovně: „‚Kámo, věř mi, tohle je horší, než reklama na Pepsi,‘ říkali mi. A já odpověděl: ‚To je těžká výzva. V reklamě na Pepsi všichni přestanou bojovat, protože sdílejí slazený nápoj a všechno je najednou lepší. Všechny problémy jsou vyřešeny a my dosahujeme světového míru. Ale tahle reklama není o konfliktu. Je o videohrách, takže podobný scénář nedává smysl.‘“
Popletením hry a války se Coca-Cola (nejen) před generací Z skutečně zesměšnila. Na závěr nám tuto absurditu sarkasticky shrne slyche kuun: „Ještě zapomněli přidat tu část, kde severní a jižní korejci překonávají svoji hranici demilitarizované zóny s veselým pokřikem ‚už nikdy nebudeme bojovat!‘“
„ … a pokud budeme bojovat, pak jen za lepší reklamu,“ doplňujeme komentář slyche kuuna v naší redakci.
