ČT asi bude moci vysílat reklamu i po dokončení digitalizace

Česká televize (ČT) asi bude moci vysílat reklamu v současném rozsahu i po přechodu na zemské digitální televizní vysílání. Většinu výnosů z ní bude muset dávat nejen Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie, ale také Státnímu fondu kultury. Počítá s tím senátní novela, kterou dnes v prvním čtení podpořila sněmovna. Vláda měla k předloze jen dílčí připomínky.
    Smyslem novely, jak řekl předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS), je zajistit i do budoucna financování obou fondů. ČT by mezi ně měla podle novely od konce příštího roku rozdělovat rovným dílem čtyři pětiny výnosu z reklamy. Nyní má dávat pouze do kinematografického fondu 12,5 milionu korun z příjmů z reklamy. Tato povinnost jí má přitom skončit po dokončení digitalizace, kdy má z ČT reklama zmizet.
    Senátoři ale navrhují, aby v televizi reklama zůstala a 80 procent výtěžku směřovalo do fondů, veřejnoprávní televizi zůstane 20 procent výnosů z reklamy na další správu a digitalizaci Archivu ČT. Čas vyhrazený reklamě na programu ČT 1 by nesměl přesáhnout 0,75 procenta denního vysílacího času, na ostatních programech nesmí přesáhnout 0,5 procenta vysílacího času. Večer by vysílání reklamy nesmělo přesáhnout šest minut během jedné hodiny.
    Novela, k jejímuž závěrečnému schvalování sněmovna přistoupí asi až počátkem příštího roku, má také úpravou zákona o rozhlasových a televizních poplatcích jednoznačně stanovit přístroje schopné přijímat rozhlasový nebo televizní signál, za které by ale neměly být vymáhány koncesionářské poplatky. Mají to být "přístroje, které jsou užívány výlučně pro jiné účely, než pro individuálně volitelnou reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání".
    Návrh má pomoci zachránit Státní fond kultury, kterému hrozí zrušení kvůli nedostatku peněz, je nefunkční už čtyři roky, kdy se postupně začala vyprazdňovat jeho rada, která jako jediná v souladu s posláním fondu může rozhodovat o finanční podpoře kulturních projektů. Vláda kvůli tomu předloni dokonce navrhla zrušení fondu, sněmovna se k tomu ale neodhodlala.
    Fond byl založen v roce 1992 s cílem vytvořit silný finanční zdroj, nezávislý na státním rozpočtu, který by podporoval významné kulturní projekty. To se však nikdy nestalo, fond byl po celou dobu existence v podstatě bez prostředků. Příjmy fondu měly pocházet z loterie Lotynka, projekt ale zkrachoval a fond se kvůli němu silně zadlužil. Dluh splácí z příjmů z Domu U Černé Matky boží. Ročně tak měl fond na podporu kulturních projektů jen šest milionů korun z příjmů z nájmu Národního domu na Vinohradech. Peníze ale fond loni ani předloni nevyplatil, protože nemá radu.