Lidl Česká republika si myje ruce. O reakcích zákazníků na odstraňování křížů bude informovat německou centrálu

Lidl Česká republika vydal včera druhé vyjádření ke svým propagačním materiálům k akci Řecký týden, na kterých chyběl kříž na kostele z řeckého ostrova Santorini.Na rozdíl od toho prvního se v něm neodvolává tolik na diverzitu, ale na respekt k českému historickému dědictví.

V prohlášení opět poskytnutém ve formě obrázku na vlastní facebookové stránce řetězec píše:

„Naším úmyslem v Lidl Česká republika rozhodně není popírat historickou realitu. Jsme českou společností, a proto považujeme za důležité kromě naší omluvy zdůraznit, že při všech našich obchodních činnostech jsme vždy ctili a respektovali české historické dědictví, tradice, kulturu i náboženskou identitu a takto se budeme chovat i nadále.“

Zdroj: Facebook / Lidl

Je nutné připomenout, že gró propagačních materiálů nevychází od české pobočky, ale z německé centrály. Mazání křížů tak nevymyslel nikdo z kanceláří v Praze. Lidé z nich nyní přiznávají, že jejich korporátní matka by měla brát na lokální specifika větší ohledy:

„Zastáváme názor, že i v globalizovaném světě je potřeba, aby mezinárodní společnosti vnímali kulturní, náboženské i jiné aspekty jednotlivých zemí a vážily si jich. Veškeré reakce zákazníků i veřejně činných osob proto předáme mezinárodní centrále v Německu a zasadíme se o tom, aby tato kritika byla při tvorbě reklamních materiálů a obalů zohledněna.“

Lidl kritiku, která kulminovala v Česku na závěr minulého pracovního týdne, odrážel první omluvou odkazující na nadnárodní tovrbu propagačních materiálů.  Toto prohlášení rozhodně nefungovalo tak, jako to dávající najevo jeho respekt k diverzitě. Za něj si Lidl vysloužil obdiv, když před několika měsíci odrážel bouři rasistických výkřiků od lidí, které pobouřil černoch jako model představující oblečení v jeho letáku.

Tentokrát ovšem ódy na zvládnutou krizovou komunikaci a společnost s hodnotami na správném místě nezněly rozhodně hlasitě. Ač jsme údajně čtvrtá nejvíce ateistická země v Evropě, odstraňování křížů z křesťanských svatostánků je pro většinovou společnost nepřijatelné. Je to vnímáno spíše jako znak přílišné politické korektnosti značící jakýsi úpadek. I proto záplava internetových vtipů a koláží nešla na účet rasistů jako v případě kauzy „černoch v letáku", ale na účet Lidlu. Nelze se přitom ubránit pocitu, že především fotografie odstraňující kříže z vlajek států odhalují, nakolik bylo to samé u snímku kostela bláhové.

Vánoční, korektní leták LIDL. pic.twitter.com/e8K8bLL6ni

— Dýňový poplatník (@DynPlatnik) 2. září 2017

Nová řecká vlajka, made in #Lidl ? :) pic.twitter.com/BPXxY3A2zg

— Zuza Ritt (@zuzaritt) 1. září 2017

Lidl 2025 pic.twitter.com/csZXIZ9jh7

— L'Inemployable (@LInemployable)
2. září 2017

Hlavne se nijak nezaplest proboha! #Lidl pic.twitter.com/6IEjmVm8KB

— Tomáš Filip (@hippotame) 1. září 2017

Opět výtečnej TMBK pic.twitter.com/8F6irvdw7u

— Dominik Feri (@DominikFeri) 2. září 2017

„Anti-křižácké tažení" je již na pochodu delší dobu

Je přitom nutné podotknout, že samotné rozhořčení nad odstraněnými kříži nepocházelo od nás. Prvně na něj upozornila média v Belgii. V zemi, kde vyvolalo již před 5 lety kontroverzi například rozhodnutí bruselské radnice nemít na hlavním náměstí velký vánoční strom, ale nahradit ho uměleckou instalací tradiční doplněk Vánoc připomínající jen vzdáleně. Mnohými to bylo bráno jako úlitba více než pětinové muslimské populaci města a znak přílišné korektnosti.

O ní si vyslechli své i zástupci Realu Madrid. Fotbalový klub prodává od roku 2014 na Blízkém Východě své reklamní výrobky bez malého kříže na královské koruně ve znaku klubu. Podobnou taktiku zastává i největší sportovní rival Realu, FC Barcelona, mimochodem klub sponzorovaný zdaleka nejvíce ropnými penězi z Kataru. Ta prodává ve stejném regionu dresy pro změnu bez kříže sv. Jiří.

Ještě více nepochopiteláí snaha o oproštění od náboženských symbolů vedla dokonce před třemi lety nejstarší irskou univerzitu Trinity College Dublin k úvahám o změně svého znaku, který používá od roku 1592. Ten zdobí bible, jež měla být nahrazena neutrální knihou. Díky protestům veřejnosti ovšem z plánů sešlo.

Kritici Lidlu nyní mimo jiné poukazovali na to, že před pár týdny lákala na pochoutky z orientu a na letáku z mešity nikdo půlměsíc neodstraňoval.

Zdroj: Facebook / Vít Včeliš

To vše naznačuje, že značky nyní nemají v tomto ohledu jednoduchou roli. Za respekt k diverzitě jsou spíše chváleny. I ten má ale evidentně hranice, které se nevyplácí překročit. Lidl tak učinil a sklidil kritiku. Z našeho pohledu tak bude zajímavé sledovat především to, jak se zachová jeho německá centrála, v níž se hlavní díl propagačních materiálů tvoří.