Rohingští uprchlíci žalují Facebook o 150 miliard dolarů kvůli genocidě v Barmě
Zdroj: BBC
Facebook čelí velkému množství žalob, které často souvisejí s ochranou soukromí. Jedna z nejnovějších je ale mnohem závažnějšího charakteru. Několik rohingských uprchlíků v USA a Velké Británii zažalovalo Facebook (nyní Meta, pozn. red) o 150 miliard dolarů a obvinilo společnost, že umožnila šíření nenávistných projevů, po nichž následovalo rozsáhlé násilí proti etnické menšině v Barmě.
V roce 2018 vyšetřovatelé z OSN pro dodržování lidských práv uvedli, že používání Facebooku hrálo klíčovou roli v šíření nenávistných projevů, které podněcovaly násilí. Vyšetřování agentury Reuters z téhož roku, na které se odvolává tato žaloba, našlo více než 1 tisíc příspěvků, komentářů a obrázků útočících na Rohingy na Facebooku. Téměř všechny byly v barmštině.
Mezi urážkami byly příspěvky, kde lidé nadávali Rohingům do psů, červů a násilníků. Navrhovali, aby byli předhození prasatům, a vyzývali k jejich zastřelení nebo vyhlazení. Tyto nenávistné příspěvky byly tolerovány navzdory pravidlům Facebooku, které výslovně zakazují útočit na etnické skupiny násilnými či ponižujícími projevy nebo je přirovnávat ke zvířatům.
Samotný Facebook přiznal určitou míru viny ve zprávě z roku 2018, v níž uvedl, že mohli udělat více, aby zastavili šíření nenávistné rétoriky, která genocidu podnítila. Zda to povede k úspěchu žaloby, se teprve uvidí.
Nová žaloba odkazuje také na tvrzení whistleblowerky společnosti Facebook Frances Haugen, která letos zveřejnila soubor interních dokumentů, ve kterých je mimo jiné i informace, že společnost nekontroluje urážlivý obsah v zemích, kde takové projevy mohou způsobit největší škody. Rozhovory a uniklé dokumenty prokázaly, že Facebook má málo zaměstnanců s potřebnými jazykovými znalostmi jinými než je angličtina, kteří dokáží identifikovat urážlivé příspěvky od uživatelů z rozvojových zemí. Tím se tvrzení Haugen ještě více posílilo.
Žaloba se rovněž odvolává na nedávné zprávy médií, že barmská armáda používá falešné účty na sociálních sítích k tomu, co se v armádě obecně označuje jako „information combat", tedy informační boj. Mohammed Taher, uprchlík žijící v táborech v Bangladéši, které jsou domovem více než milionu Rohingů uvedl, že Facebook byl hojně využíván k šíření protirohingské propagandy.
Zdroje: Digital Information World, Reuters, BBC