Vážně musí mít muži dceru, aby se k ženám chovali správně?

„Moje maličká, od chvíle, kdy jsme se poprvé setkali… všechno se změnilo.”  Reklamní spot neziskové organizace White Ribbon bojující za vymýcení genderově podmíněného násilí začíná skutečně idylicky. Novopečený otec drží v náručí svou malou dcerku a s láskyplným výrazem ve tváři ji konejšivě kolébá. Tady se přece nemůže nic pokazit, nebo snad ano?

 „Nikdy jsem necítil tolik lásky, neměl takový strach…Nevěděl jsem, co všechno by se ti mohlo stát.”

Příběh pomalu postupuje od otcových úvah o dceřině budoucnosti směrem k jeho vlastní minulosti. A odhaluje tak krutou pravdu – od začátku věděl, s jakými nástrahami se jeho dcera bude muset v životě potýkat, s jakými nástrahami se budou potýkat miliony dalších žen. Minimálně do té doby, než se k nim muži začnou chovat správně, aniž by nejdřív museli zažít obavu o své vlastní holčičky. To je hlavním tématem spotu, který pro White Ribbon vytvořila kreativní agentura Bensimon Byrne.

Divák se stává svědkem dívčina dospívání. Sleduje ji, jak si bezstarostně hraje s kamarády, odráží první škádlení svých spolužáků a později první sexuálně laděné narážky od chlapců. Je u toho, když se celá vyděšená během chůze domů snaží ignorovat nabídku na svezení od cizích mužů nebo odmítá dát jinému své telefonní číslo. Vidí i to, jak se jeden z chlapců na párty snaží s ní intimně sblížit, i když o to ona očividně nemá zájem. 

A právě tady přichází temný zvrat celého příběhu. „ Když se ohlédnu na svůj život a na věci, které jsem udělal…věděl jsem to. Věděl jsem to celou dobu.” Teď divák sleduje otce během jeho mladých let. Byl to právě on, kdo na školních chodbách malou dívku zlobil, kdo ji o pár let později oplzle sledoval ve školní knihovně, když jí svetr sklouzl z ramene. Byl to on, kdo agresivně praštil do stěny hned vedle jejího obličeje, když mu odmítla dát své číslo. A byl to on, kdo jí na školní párty obtěžoval, dokud jej neodstrčila a neodešla ze dveří. 

Počáteční idylka s malou dcerkou v náručí vzala za své. Scéna potemní a muž se s výčitkami ve tváři podívá na svou malou holčičku. Na černé obrazovce se objeví slova: Pro některé muže se vše změní, když mají dceru. Ženy a dívky nemohou čekat tak dlouho.

„Inspirací pro tvorbu spotu bylo mnoho videí na sociálních sítích, kde tatínkové sdílejí své obavy ohledně jiných chlapců a mužů v okolí svých dcer,“ uvedl Joseph Bonnici, hlavní kreativní ředitel agentury Bensimon Byrne. „Zdálo se, že nemají žádnou sebereflexi ohledně toho, jak se v minulosti k ženám a dívkám chovali oni sami. Bylo nám jasné, že na ně bude mít kampaň silný emocionální dopad a že je snad donutí se zamyslet”.

Režie se ujal Hubert Davis, držitel ceny People's Choice Award v rámci letošních filmových cen TIFF Awards. „Tento film má sílu prezentovat komplexní sociální problém způsobem, který je přesvědčivý a univerzální," vyjádřil se o kampani. „Abychom dosáhli emocionálního dopadu, bylo pro nás důležité zdůraznit hlubokou osobní zkušenost, jako stát se rodičem. I když každý z nás rodičem být nemůže, mnozí jistě chápou, jaké to je, chtít chránit milovanou osobu," dodal.

Východiskem pro vznik videa se stal sociální výzkum, který White Ribbon uskutečnila v roce 2022, a který se zabýval obavami rodičů po narození dcery. Přibližně 75 procent matek a 66 procent otců uvedlo, že se díky svým vlastním dcerám mnohem více obávají hrozeb, které dívkám a ženám ve společnosti hrozí.  Celkem 70 procent respondentů bez vlastních dcer se pak domnívá, že kdyby je měli, obávali by se více a byli by si vědomi všech rizik.

Znamená to tedy, že muž musí nejdříve vychovat vlastní dceru, aby byl schopen plně si uvědomit důsledky svých činů?

„Jako novopečený otec své první dcery chci udělat vše, co je v mých silách, abych si s ní vybudoval zdravý vztah a byl pozitivním vzorem, od kterého se může učit,“ uvedl Taylor Demetrioff, manažer pro bilingvní komunitu ve White Ribbon. „Je pro mě důležité pomáhat jí během dospívání, ukázat jí, že je její otec i zranitelný, navázat s ní emocionální pouto, aby si vytvořila zdravější vnímáni maskulinity a respektování jejích vlastních hranic.”

Je důležité si uvědomit, že projevy nezdravé maskulinity, jako jsou násilí, misogynie a diskriminace, jsou naučenými způsoby chování, nikoliv něčím, s čím se muži a chlapci přirozeně rodí. Aktivity organizace White Ribbon tak vyzývají muže k tomu, aby se zamysleli nad svým chováním, přijali odpovědnost  za své činy a především aby se k ženám chovali slušně. A to bez ohledu na to, jestli mají vlastní dcery nebo ne. 

Výkonný ředitel White Ribbon, Humberto Carolo, dodal: „I Knew All Along vrhá světlo na genderově podmíněné agrese, kterých se muži mohli dopustit, ať už verbální nebo behaviorální, úmyslné nebo neúmyslné, a odhaluje, proč by neměly být ignorovány nebo minimalizovány.” 

Zdroje: Muse by Clio, Globe News Wire