Vládní organizace více pracují s marketingovými nástroji

Neziskové a vládní organizace napříč evropou stále více pracují s marektingovými nástroji. Na jejich schopnosti pracovat například s formáty marketingové komunikace se podepsala také krize a nutnost vysvětlit široké veřejnosti změny, kterými společnost prochází. Vyplývá to z prohlášení francouzské, německé, španělské a britské asociace, srdužující PR agentury.

Podle mnoha žurnalistů však zmíněný jev nemusí vždy přinášet pozitivní výsledky. Na vládní úrovni někteří kritici dokonce hovoří o vládní propagandě či brainwashingu za peníze z kapes daňových poplatníků.

"I u nás se dá v posledních třech - čtyřech letech vypozorovat posun k vyšší aktivitě vládních organizací a neziskovek," míní PR konzultant Tadeáš Soml. "Otázkou je, zda je to pokaždé ve prospěch věci. Zejména v případě vládních kampaní o tom často nejsem přesvědčen. Navíc množství peněz, které se kvůli tomu proinvestovalo, často neodpovídá výslednému efektu..."

Problém podle Somla tkví především v problematice práce s cílem kampaně. "Nepovažuji za etické, když se vede kampaň, jejímž cílem je například přesvědčit určité procento obyvatel o změně názoru v konkrétní otázce," zmiňuje Soml. "Takovouto věc osobně neschvaluji ani v případě marketingové komunikace politických stran, natož pak státu."

V poslední době jsme se mohli přesvědčit, že k sofistikováným nástrojům propagace sahají také organizace, u nichž jsme na to nebyli příliš zvyklí. Za všechny jmenujme například kampaň českých lékařů "Děkujeme, odcházíme," kterou pro lékařské odbory připravila agentura Ewing PR. Hospodářské noviny uvádí, že kompletní kampaň stála české lékaře 3,5 milionu korun.