Za svobodnou či tradiční firmou stojí především postava lídra

Firemní prostředí má mnoho podob. Někde se pracuje v nezávislých týmech, kde jsou jednotliví členové rovnocennými partnery a jinde panuje přísná hierarchie a dodržují se směrnice ISO. I o tom byla poslední La Degustation Online, na které se sešli tři ředitelé společností se zcela odlišným způsobem vedení Radovan Jelen za FG Forrest, David Špinar z H1 a Martin Palička ze společnosti Etnetera.

Přesně definovaná pravidla versus důraz na výsledky a volnost při procesu práce. To jsou dva odlišné přístupy k vedení firmy. Mezi propagátory principu otevřené firmy v Čechách je společnost Etnetera, která se pravidelně umisťuje mezi třemi nejlepšími zaměstnavateli v ČR. Podařilo se jim to již čtvrtý rok v řadě. V žebříčku studie Best Employers ČR 2013 získala Etnetera třetí místo.

Jaký je rozdíl ve vedení svobodné firmy oproti té tradiční i té, která je tak na půl cesty? Postava lídra

Hlavní roli v tom, jakým směrem se bude firma ubírat, hraje její lídr. Na tom se shodli všichni řečníci a bylo to patrné i na jejich vystupování. David Špinar z H1 jako ztělesnění přátelského pracovního prostředí inspirovaného hravou firemní kulturou Googlu přistupuje ke svým zaměstnancům ryze otcovsky. Radovan Jelen z FG Forrest obhajoval standardy ISO a snadnou kontrolu a dělení pravomocí. Martin Palička vystupoval jako rovnocenný parťák, který sice původně zavedl také ISO standardy, ale poté od nich zcela ustoupil a vydal se se zbytkem firmy Etnetera cestou svobodné firmy.

H1 na půl cesty ke svobodné firmě

Pokud je hlavní člověk ve vedení firmy zastánce pravidel a zažitých postupů, těžko sám sebe nebo své zaměstnance přivede na cestu svobodné firmy. David Špinar ze společnosti H1 použil paralelu ředitele firmy a otce od rodiny. „K zaměstnancům se chovám stejně jako k vlastním dětem.“  Se všemi zaměstnanci si tyká a hierarchii úplně neuznává. Věří více v samořídící mechanismy než direktivy přicházející shora.  Ale nemyslí si, že by „hájednička“ byla čistokrevnou svobodnou firmou.

Proč ne?

„I když není příliš rozsáhlý, nějaký vyšší management v rámci firmy máme. Svoboda ve firmě předpokládá pracovní dospělost, H1 ale najímá mladé lidi a je jejich první pracovní zkušeností hned po škole,“ komentuje Špinar několik příkladů, proč si nemyslí, že by mohl H1 označit za otevřenou firmu. Chybí mu u lidí také větší chuť ovlivňovat věci kolem sebe. „Dá se to pozorovat čím dál víc, nechuť lidí ušpinit si ruce nějakým zodpovědným rozhodnutím.“

Kromě několika důvodů, proč H1 není úplně otevřenou firmou, ale uvedl Špinar i několik příkladů, proč by za ni naopak mohla být považována.

„Vždycky jsme sázeli na podporu osobního brandu. Dáváme do popředí jednotlivé lidi. Problémem ale je, čím víc své lidi ukazujete, tím víc vám je chtějí ukrást. Proto se snažíme přistupovat k zaměstnancům trochu jinak,“ naznačuje Špinar jednu z cest, jak se přibližují svobodné firmě. Relativně málo věcí je ve firmě „pevně daných“.  „Když někdo přijde s problémem, chci aby mi řekl, jak to má být líp. Hackování systému je podporováno,“ uvádí David Špinar a dodává také, že se v rámci H1 snaží o takzvanou work-life balance.

Jak propojit týmy?

Nyní má H1 kolem stovky zaměstnanců a jedním z problémů, které řeší, je to, jak zlepšit komunikaci mezi jednotlivými týmy. To je hlavní problém i u svobodné firmy Etnetera, která má v současnosti kolem 150 zaměstnanců.

Princip svobodné firmy byl sice do Etnetery lehce nesvobodně natlačen shora, nyní ale funguje výborně. „Dali jsme lidem ve firmě možnost ovlivňovat věci, místo klasické hierarchie jsme vsadili na kruhovou strukturu a práci v týmech. Ty jsou více samostatné, ale také více zodpovědné,“ vysvětluje Martin Palička. Na jednu stranu je svobodná firma i trochu risk. „Klasický manažer se průšvihům předcházet, „manažer“ z Etnetery nechá lidi dělat chyby a učit se z nich,“ popisuje jeden z rozdílů Palička.

Na svobodných firmách řadu lidí fascinuje i to, jakým způsobem zde dochází k práci s penězi – jak se určují platy a jak se rozdělují odměny. I to je totiž ve svobodné firmě otevřené. Lidé si sami navrhují odměny, ale mluvit do nich mohou i kolegové.  

Martin Palička přiznal, že mu kolegové navrhli větší odměny, než očekával. A jeikož si v takové firmě lidé vzájemně "vidí do peněz" stává se i to, že lidé, kteří mají tendenci se finančně podhodnocovat, dostávají od kolegů rozumnější návrhy.

Ilustrativní příklad na závěr – home office

Benefit v možnosti home office je pro řadu zaměstnanců jedním z těch důležitějších. I v přístupu k práci z domova je snadno poznat, jak jsou jednotlivé firmy otevřené. V Etneteře nejsou žádné stropy, každý tým si určuje způsob práce sám, v H1 také záleží na odděleních, ale minimální kontrola zde přeci jen je. A FG Forrest má přesně stanovený počet dní, během kterých mohou zaměstnanci z domova pracovat.

Svobodná firma totiž stojí totiž vedle postavy lídra také na týmu lidí, který pro ni pracuje.