ARfest 2019: Rozšířená realita má potenciál zcela proměnit konzumaci obsahu (část 2.)

Johana Jaskowska na ARfestu. Zdroj: ARfest

O víkendu 18. a 19. května 2019 se v Praze konal ARfest, světově první festival o rozšířené a virtuální realitě. Sobotní program, který se konal v prostorách smíchovského Impact Hubu, byl zasvěcen mnoha speakerům z celého světa. V prvním díle reportáže jsme vám přinesli shrnutí prezentací Marca Wakefielda, Edgara Neto a mnoha dalších speakerů. V druhém díle vás čeká například fascinující projekt Touching Masterpieces, Johana Jaskowska a její Beauty3000 filter a dozvíte se také, jak může AR pomoci v neziskovém sektoru.

Lluis Rotger Vidal na ARfestu. Zdroj: ARfest

Druhá část sobotního programu byla více orientována na emoce než na technické využití rozšířené reality a potvrdila tak myšlenku, že mnoha lidem může AR změnit život a umožnit jim v alternativní realitě prožívat to, co by v běžném životě zažít rozhodně nemohli. Lluis Rotger Vidal představil projekt Touching Masterpieces, využití technologie NeuroDigital, speciálních rukavic, které díky virtuální realitě umí zprostředkovat dotyk. V projektu Touching Masterpieces, který vznikl ve spolupráci s Národní galerií v Praze, byly namapovány významné sochy z dějin výtvarného umění a díky VR technologii si je mohli osahat i ti, kteří je kvůli svému zrakovému postižení nemohou vidět.

Zakladatel španělské firmy NeuroDigital, Luis Castillo dříve pro Český rozhlas uvedl:

„Trik je vytvořit haptické mapy z 3D skenů. Používáme laserový sken, z toho děláme 3D modely a potom máme vlastní technologii, která je převádí na technologické mapy. Když se dotýkají 3D modelu sochy, primárně cítí jeho hranice. To je velmi důležité, aby si představili, že před nimi něco stojí. Díky multifrekvenčí technologii pak můžou vnímat i jednotlivé tvary a to včetně drobnějších částí jako jsou oči nebo uši sochy, detailů rtů a taky rozdílů mezi jednotlivými materiály. Zkrátka všechno. V kostce jsou to vibrace s velkým rozlišením.”

Zmíněné vytvořené 3D skeny jsou veřejně dostupné na oficiální webové stránce Touching Masterpieces. A pokud máte potřebné vybavení, můžete si jednotlivá díla „osahat” kdekoliv a kdykoliv, třeba ve svém obývacím pokoji.

Digitální alter ega

Další očekávanou hvězdou dne byla Johana Jaskowska, digitální designérka, která stojí za mnoha instagramovými filtry. Jak sama řekla, na Instagramu každý propaguje sám sebe a každý má možnost vytvořit si své vlastní digitální alter ego. Podle ní AR nemá být nástroj, díky kterému v digitálním světě vypadáme dokonaleji než v realitě, ale může každému pomoci cítit se tak, jak se cítit chce. Na podobné myšlence vznikl i její nejúspěšnější filtr, Beauty3000, který záměrně zdůrazňuje lesklý plastový look a na své tváři si ho vyzkoušelo více než 400 milionů uživatelů, včetně Kylie Jenner nebo Kim Kardashian.

Panelová diskuse s Johanou Jaskowskou na ARfestu. Zdroj: ARfest

Tajemství úspěchu tkví zejména v dokonalém vystižení trendů post-internetové generace – postmoderní nedokonalá estetika, která těží z přehnaného hyperreálného zdůraznění plastičnosti je víc, než obyčejný zkrášlovací filter. Jak Jaskowska uvedla v rozhovoru pro Dazed Digital:

„Ukazovat krásu na sociálních sítích je nuda. Nedělám filtry proto, abych následovala trendy, chci experimentovat a provokovat.”

A to je přístup, který na sociálních sítích vítězí. Lidé mají po krk dokonalých životů, mnohem víc je láká něco netypického a nepředvídatelného – ať už je to virtuální influencerka Lil Miguela, záměrně “ošklivá” modelka Jazelle Zanaughtti nebo kanadské cyber umělecké duo s téměř 500 tisíci sledujícími Fecal Matter.

Caroline Rocha na banneru pro Arfest. Zdroj: Arfest

Polemiku o tom, zda může rozšířená realita pomáhat lidem cítit se lépe a unikat od každodenních starostí jednoznačně potvrdila také Caroline Rocha, na Instagramu známá jako @frenchsinger, která na ARfestu vystoupila vzdáleně skrze Skype. Caroline po prodělané nemoci ochrnula na levou polovinu těla a byla dlouhou dobu upoutaná na lůžko. Právě v té době objevila Instagramové filtry a postupně si vybudovala komunitu fanoušků, pro které recenzuje a objevuje nejrůznější face filters. Dnes má její profil 60 tisíc followerů a ona sama tvrdí, že právě to jí zachránilo život. Zatímco jí tekly slzy, děkovala všem designérům slovy:

„Díky vám můžeme cestovat, zkoušet si šílený make-up nebo drahé šperky. Rozšířená realita umožňuje prožít to, co mnoho lidí z různých důvodů v reálném životě nikdy nezažije a za to vám moc děkuji.”

Virtuální nebo skutečná realita?

A o tom, že rozšířená realita může mít moc ovlivnit i realitu opravdovou byla i poslední přednáška, která celý sobotní program ARfestu uzavřela. Martin Balcar z Amnesty International a Pavel Max Vincenc z Havasu, který byl taktéž generálním partnerem festivalu, představili 3 projekty, které společně pro Amnesty International uskutečnili. Jejich projekty následně měly reálný dopad na zásadní otázky, kterým se Amnesty International věnuje. Kromě projektů ‘3 minuty stačí’ a ‘Freedom Selfie’ představili také využití virtuální reality pro projekt Prison Exit. V něm pomocí VR a 360° záběru přiblížili, jak vypadá život v ruském vězení a napomohli tak k osvobození politických vězňů pomocí následně nasbíraných podpisů.

Celý den tak přinesl mnoho zajímavých ukázek, jak lze AR/VR využít v mnoha odvětvích a zprostředkovat tak zapamatovatelné zážitky, které si konzument opravdu prožije. Jak vyplynulo z panelových diskuzí, potenciál rozšířené reality je nejen ve využití pro zábavní průmysl, ale také pro obchod, neziskové organizace, vzdělávání nebo medicínu. Jak na festivalu několikrát padlo, jednoznačně je tato technologie zásadním zlomem, který získává stále větší místo v digitálním prostředí a může zcela proměnit budoucnost konzumace obsahu v marketingu i mimo něj.

Kam dál? 

Vývoj Wakefieldova 'MacPhisto Effect' přímo pro turné U2. Zdroj: U2

Přečtěte si i první část reportáže. Dozvíte se více o komerčních příležitostech v AR, od marketingové komunikace až po obaly zboží, ale třeba také o tom, jak AR využila při svém turné kapela U2.