IPO Facebooku – proč dopadl první den na burze rozpačitě?
Příběh chlapce, který stvořil Facebook ve svém kolejním pokoji v roce 2004, a od pátku 18. května má jeho majetek hodnotu okolo 20 miliard dolarů, je americkým snem. Přidejte k tomu Zuckerbergovu víkendovou svatbu a celá věc získává navíc i romantický rozměr. Emocí prostým pohledem burzovního analytika však nelze hodnotit páteční veřejný úpis akcií dominantní sociální sítě dneška jako jednoznačný úspěch. Po prvním dni obchodování se akcie Facebooku vyšplhaly o 0,62 %, ve finančním vyjádření o 23 centů – tedy na konci dne byla jedna akcie za cenu 38 amerických dolarů a 23 centů.
Je to „feel good“ nebo „feel blue(s)“ story? Na jedné straně se naplnily pozitivní scénáře, které odhadovaly hodnotu společnosti kolem hranice 100 miliard dolarů. Hodnota Facebooku je při zmíněné ceně akcií 105 miliard dolarů. Dostal se tak po osmi letech existence na úroveň světové dvojky mezi limonádami PepsiCo (hodnota 106,5 miliard dolarů), pod ním jsou McDonald's nebo Amazon (obě společnosti 96 miliard USD) i Visa (92 miliard) a Volkswagen (70 miliard). Dopřejme si i rychlé srovnání hodnoty vedoucích technologických gigantů, pochopitelně v amerických dolarech: Google (196 miliard), Microsoft (246 miliard), Apple (496 miliard).
Na straně druhé ale není malý růst ceny akcií pozitivní. Úvodní cena při primárním úpisu akcií je totiž obvykle nastavena s mírným podhodnocením tak, aby k růstu došlo. To se také ve většině případů děje. Pro srovnání: cena akcií LinkedIn se při IPO v minulém roce během několika dnů více než zdvojnásobila. V případě Facebooku se ovšem několikrát tahalo za záchrannou brzdu, aby cena za akcii neklesla pod její úvodní cenu. Dělo se tak s pomocí institucionálních investorů, konkrétně 11 bank z Wall Street, které se podílely na organizaci veřejného úpisu akcií. Proces využívání rezervy akcií zvané „green shoe“ probíhá tak, že upisovatelé mají určitý počet akcií navíc pro prodej nebo nákup po zahájení IPO. Pokud cena akcií utěšeně stoupá, mohou je prodat. Pokud ovšem padá, nakupují je zpátky. Tím zvyšují poptávku po akciích a zastavují i pád jejich ceny. Vzhledem k tomu, že se cena akcií Facebooku několikrát málem dostala pod hranici 38 dolarů, ale nikdy tam neklesla, se dá předpokládat, že takových korektivních zásahů proběhlo několik. Podle Forbes v nich byla aktivní především investiční banka Morgan Stanley.
Z tohoto pohledu se dá považovat za dvojsečné nastavení IPO ceny za akcii na vysokých 38 dolarů. Obchod na burze je totiž především o emocích, často zcela iracionálních. Úvodní růst po IPO je signálem lákajícím další akcionáře, říká: „Do této společnosti se vyplatí investovat.“ Malý růst nebo pokles vyvolává spíše vyčkávací taktiku, která samozřejmě k pohybu cenové křivky vzhůru nepřispívá.
Hype okolo samotného veřejného úpisu akcií Facebooku byl enormní. Od zveřejnění dokumentu S-1 se v médiích objevila cílová částka hodnoty společnosti 100 milionů dolarů nesčetněkrát. Od té doby udělal Facebook několik kroků, jež by měly vést k lepší monetizaci ve světě mobilních telefonů. V posledních týdnech pak čelil řadě negativních zpráv. Před několika týdny jsme informovali o tom, že někteří odborníci z Wall Street v reakci na mezikvartální pokles příjmů Facebooku přestávají věřit. Jejich odhad na úvodní cenu za akcii byl v rozmezí 27 – 35 dolarů. Vše vrcholilo v posledních dnech krokem General Motors stahujícím inzerci z Facebooku a v samotný pátek 18.5. pak byla podána 21 Američany na Facebook žaloba o 15 miliard dolarů pro trackování jejich pohybu po internetu i mimo prostředí sociální sítě.
V takových podmínkách bylo jistě velmi obtížné uspět a naplnit původní prognózy týkající se hodnoty společnosti. Je proto chvályhodné, že se to Facebooku podařilo. Negativní emoce spojené s defenzívou ceny akcií hned v první den IPO se ovšem můžou přenést do dalšího osudu Facebooku na burze. V tuto chvíli jsou totiž jeho akcie v pozici poněkud kontroverzního statusu, který čeká na první „lajky“ od oblíbených profilů, aby se k nim přidala dosud váhající masa běžných uživatelů.
Použité zdroje: www.forbes.com, www.online.wsj.com, www.adage.com, www.mashable.com
