Konference Restart myšlení: lídrem jsem se stala až za pochodu, říká zakladatelka Siko koupelen
I letos na konferenci, která dle svých slov „příběhy ani emocemi nešetří“ – Restartu myšlení 2017, hovořili dnes již úspěšní lidé o svých začátcích a o životních i kariérních zvratech, které je přiměly k přehodnocení hodnot a názorů a které jim nějakým způsobem pomohly posunout se vpřed kariérně i osobně.
Jedním z řečníků byla i Jaroslava Valová, zakladatelka společnosti Siko koupelny. „Podívala jsem se na přednášející z minulého roku a zjistila, že to byli samí úspěšní mladí lidé, kteří vystudovali zahraniční univerzity. Já jako 70 letá dáma se zkušenostmi z jiné doby a tak trochu z jiného světa už těm mladým lidem nemám co říct,“ uvedla na začátku. Ale nemohla se více mýlit. Příběh této ženy, která vybudovala známou síť prodejen s vybavením do koupelen a kuchyní s ročním obratem 3,2 miliardy korun doslova na zelené louce, byl inspirativní a plný životních i kariérních restartů.
Jaroslava Valová na konferenci Restart Myšlení
Na MDŽ jsme jezdili prodávat kytky „uraňákům"
Před revolucí žila její rodina zcela běžný život a zájmově podnikala s prodejem květin. „Na MDŽ jsme vždycky zabalili kytky do celofánu a jeli jsme je prodat do Příbrami „uraňákům“. A prodali jsme je vždycky všechny,“ usmívá se Valová. Tomuto drobnému podnikání prý vděčí rodina za dobrou schopnost organizace, šetrnost a také za nahromadění nějakých úspor. První zlom nastal po revoluci v roce 1989. Rodina se rozhodovala, zda být nadále zaměstnanci nebo se pustit do vlastního podnikání. Vyhrála druhá možnost a roku 1991 vznikla v jihočeských Čimelicích první prodejna o rozloze 40m2. „Padly na to úspory ze všech vkladních knížek, včetně těch našich dětí.“
Rodina žila ve čtyřgeneračním domě a vybudovala sklady na zahradě. S postupným rozvojem přišla potřeba najít si zaměstnance. „To byl také jeden takový restart. Máme s manželem vystudovanou školu ekonomického zaměření. Byli jsme doslova odkojení na marxismu a leninismu. A najednou máte v roce 1991 na vesnici přijmout někoho do zaměstnání, a ještě je to třeba váš kamarád. Měli jsme strach, že se na nás bude koukat jako na vykořisťovatele“.
Navíc stávající místo nestačilo a rodina musela začít uvažovat o stavbě na zelené louce. Dle Valové s tím byly spojené i strachy z velkého úvěru. „Nikdy předtím jsme neměli půjčku a najednou jsme se kvůli budování skladů zadlužili 22 milionů korun v době, kdy byl běžný plat mezi 2-4 tisíci korun. Tak si představte, jak obrovská částka to byla.“
Museli jsme do toho dát všechno
Jejich syn mezitím odjel sbírat zkušenosti a psal rodičům o franšízových konceptech firem a nabádal je k tomu, aby přemýšleli o založení dalších poboček. Oni v tu dobu ani nevěděli, co to vlastně znamená, později však nápad začali pozvolna realizovat. Jako velice dobrý krok se ukázalo také založení ochranné známky. Ve druhé polovině 90. let začaly do Čech proudit mezinárodní řetězce se stejným zbožím a bylo otázkou, zda to firma ustojí.
Navíc přišel další zlom, tentokrát životní, kdy se manžel rozhodl odejít od podnikání i od rodiny. Křehká žena najednou stála v čele společnosti, která se sice rozvíjela, ale byla zatížená velkým dluhem a bylo v ní zapotřebí pevné ruky a hlavně každé ruky navíc k práci, která nikdy nebrala konce. Kvůli půjčce byl zadlužený nejen jejich dům, ale i domy příbuzných. Toto těžké období ale rodinu stmelilo a představovalo pro ně ten největší restart.
Všichni museli přiložit ruku k dílu a dát do toho všechno. Naštěstí se podnikání v 90. letech vyznačovalo nadšením ze svobody, což se odráželo v chování nejen majitelů firem i jejích zaměstnanců. Všichni v podniku ochotně obětovali veškerý volný čas a pracovali na budování společnosti.
Lídrem jsem se stala za pochodu
„V tu domu na vedení firmy ještě moc seminářů nebylo, stala jsem se lídrem tak nějak za pochodu.“ A nebyla to jednoduchá cesta. „Ve vedení firem stáli většinou muži a u nás jsem to byla já, ženská ve středních letech. A ze všeho nejhorší kombinace je, když jste ženská a ještě malá.“ Být ženou ve vedení má dle ní ale i nesporné výhody. I když se často podceňují a bývají podceňovány, ženy působí v kolektivu jako tmel. Jsou ochranitelské, kultivované a také mají schopnost lépe ustát těžké životní krize.
Na jakém principu fungují v Siku? Tím základním je disciplína a potřeba při každé práci myslet na toho, kdo přijde v rámci pracovního procesu po nás. „Třeba rovnání krabic do regálů štítky dopředu. Je to jednoduché a zásadní, ale divili byste se, kolik lidí se to muselo naučit“. Dále je to dochvilnost. Za nedochvilnost se platí – konkrétně 50 korun za minutu.
A jaký by měl být lídr společnosti? „Tatínek nás vedl zkrátka a stále nám říkal, že příklad je nejlepší vychovatel. Vedoucí musí sám dodržovat pravidla a ukazovat nadšení pro věc, i když je už na dně a nemůže dál. Tak má pořád naději, že se k němu ostatní přidají.“ Respekt si vybudujete také tím, že jej budete sami mít - k druhému, k autoritám, ke stáří a ke zkušenostem. „Důležité je také zapojovat rozum a intuici, nerozhodovat na sílu a být obezřetný v investování … a samozřejmě všechny vydělané peníze vracet zpátky do firmy“.
Až do roku 1997 tak sama jezdila ve staré Škodovce, protože to stačilo, a když dostala od syna k padesátým narozeninám Octavii, hrozně se zlobila, protože se peníze mohly využít na něco jiného. „O pár let později se mě syn snažil navézt do Mercedesu. Měla jsem ho půjčeného a řekla jsem, že ho nechci, protože je dlouhý a široký a nezaparkuji s ním. A dnes jsem ráda, že ho mám a naučila jsem se parkovat i v parkovišti Národního divadla,“ pochlubila se Valová.
Stěhování do Prahy bylo krokem k velkému trhu
Další zásadní zlom pro společnost přišel v roce 2001, kdy Telekom prodával budovu v Praze na Černém Mostě. Do té doby mělo Siko pobočky na venkově a krajských městech. Budova sice nevyhovovala požadavkům, ale byl to krok směrem k velkému trhu. Na budovu byla vypsaná obálková metoda a hovořilo se o částce 90-120 milionů korun. „Museli jsme přijít s velkorysou nabídkou. 120 může dát víc lidí, musíme tam dát nějakou pecku. Tak jsme tam nakonec dali 140 001 000,-. Sice jsme to přeplatili asi o 25 milionů, ale budovu jsme získali.“ Hned poté se jim ozvala developerská firma, která za budovu nabídla o 20 milionů navíc. Oni ale nabídku odmítli, a protože jim nezbyly finance na zakázku pro stavební firmu, oblékli všichni montérky a pracovali během týdne i o víkendu. Půl roku nato se pobočka otevírala. „Bylo to tam tak velké, že jsem si na jízdu po areálu pořídila koloběžku. Dnes ji mají moje vnoučata.“
Siko koupelny mají největší prodejnu, sklady a administrativní zázemí v Čimelicích
V roce 2012 se rozhodli rozšířit sortiment o kuchyně. „Byl to logický krok. Lidé většinou vybavují kuchyně i koupelny ve stejnou dobu a dnes jsme trojkou mezi kuchyněmi na českém trhu“. Pro náročné zákazníky otevřeli pobočku luxusních koupelen pro pod názvem Elite Bath a zároveň se zaměřili i na služby zákazníkům a nabízí montáže koupelen i kuchyní.
V současné době realizují také projekt, se kterým přišel nejstarší syn, a tím je nájemní bydlení v Praze na stanici Luka. V komplexu se nachází zhruba 200 bytů a už je více jak 80 % pronajato zejména zahraničními manažery nebo studenty. Tento projekt získal už několik ocenění architektonických i za nápad.
V neposlední řadě se rozhodli pro stavbu nové prodejny v Čimelicích, včetně skladů a administrativního zázemí. V současné době má Siko více než 50 prodejen v Čechách i na Slovensku, konsolidovaný obrat firmy zhruba 3,2 miliardy korun a přes 600 zaměstnanců.
Jaroslava Valová s rodinou, která je aktivní při správě firmy
A jak to bude se Sikem, které patří mezi 50 největších rodinných firem podle českého Forbesu, do budoucna? „Rodič podnikatel vychovává svého nástupce,“ říká Valová, které se to podařilo. Její prostřední syn Tomáš je v současné době generálním ředitelem, nejstarší syn Víťa předsedou představenstva a dcera Jana předsedkyní dozorčí rady a zodpovídá za family office.
A jaká je rada této úspěšné podnikatelky na závěr? „Podívejte se na nás, jak jsme začínali před 25 lety a kde jsme teď. Nezapomínejte, že se mění nejen svět kolem nás, ale i naše myšlení.“
Zdroje fotografií: restart-mysleni.cz, siko.cz
