Muž byl obžalován z podvodu. Vydělal 10 milionů dolarů za poslech písní falešných kapel pomocí botů
Zdroj: Dall-e, repro Marketing Journal
V posledních dvou letech neustále rostou zástupy lidí, kteří mluví o tom, že AI změní váš byznys, případně, že s pomocí umělé inteligence můžete vydělávat obrovské množství peněz. Aktuální případ z USA ukazuje, že tu jsou i lidé, kteří zmíněné sliby naplňují již dlouhé roky. Bohužel ovšem ilegální cestou. Vyplývá to ze zprávy amerického Ministerstva spravedlnosti, v níž oznamuje, že vyšetřovatelé zatkli 52letého muže ze Severní Karolíny, Michaela Smithe, který byl obviněn z údajně sedm let trvajícího podvodného schématu. V jeho rámci využil vlastní hudební schopnosti k tomu, aby vydělal více než 10 milionů dolarů na licenčních poplatcích a podílech na příjmech z reklamy za hudbu poslouchanou boty.
Mezi body jeho obžaloby naleznete praní špinavých peněz a podvody, přičemž mu hrozí za každé obvinění maximálně 20 let. Smith údajně pracoval s pomocí dvou nejmenovaných kompliců, hudebního promotéra a generálního ředitele „AI hudební firmy“ na vytvoření „stovek tisíc skladeb", za účelem „podvodného streamování“.
Smith svým údajným spolupachatelům koncem roku 2018 napsal: „Potřebujeme rychle získat tuny písní, aby to fungovalo i přes zásady proti podvodům, které teď všichni tito lidé používají." Lidmi myslel spíše platformy typu YouTube či Spotify. Hudební firma dodávala týdně tisíce skladeb, kterým obžalovaný Smith poté obstarával poslechy od botů. Lapidárně řečeno falešné uživatelské účty přehrávaly jimi vytvořené skladby v obrovských objemech. Platformy na nich umístěné poté vyplácely podíl z příjmů za dané poslechy či s nimi svázanou reklamu. Právě zde, nikoliv v samotné tvorbě uměle vytvořených samohrajek, leží podstata protiprávnosti jejich jednání.
Komplicové ve vzájemné komunikaci mluvili o „instantní hudbě“. Soubory se skladbami měly původně názvy typu „n_7a2b2d74-1621-4385-895d-b1e4af78d860.mp3“. Při jejich nahrávání na streamovací platformy, jako jsou Amazon Music, Apple Music, Spotify a YouTube Music, měnili názvy skladeb na zdánlivě smysluplné, například „Zygotes", „Zygotic" a „Zyme Bedewing". Vymyšlená pak byla pochopitelně i jména interpretů, kteří je ve svých streamech nabízeli. Mezi nimi byste nalezli například „Calorie Event", „Calms Scorching" a „Calypso Xored".
Boti jako falešní uživatelé poslouchali zaměnitelnou hudební produkci v řádu miliard. Asi vás napadne, jak mohl někdo tvořit tak obrovské množství hudby, když tu ještě před 2 lety nebyly nástroje generativní umělé inteligence schopné tvoři hudbu na pár promptů. Zmíněná zpráva neobsahuje vysvětlení, ale pro vystřízlivění z toho, že hudba může být tvořena jen po vnuknutí náhlé inspirace umělci, doporučujeme sérii Kumšt od Kytary.cz. Již před Suno.ai nebylo zdaleka tak obtížné přijít s větším množstvím poslouchatelné hudby jen s využitím softwaru, násobně to přitom platí pro hudbu elektronickou.
Generativní umělá inteligence pak mnohem více otevřela i další žánry s tradičně živě hranými nástroji a zpěvem. Podobné podvodné schéma by s pomocí GenAI bylo jen jednodušší při produkci materiálu a je asi o něco vyšší pravděpodobnost, že by s ní vytvořené skladby neurazily i živé publikum.
Tento případ je ovšem mnohem více připomínkou toho, jak jsou výkonnostní metriky na internetu nafouknuté interakcemi botů. Nejen YouTube, Spotify a další velké platformy jsou v tomto případě podvedeny, s podvodníky se dělily o peníze od velkých i malých inzerentů platících za to, že jejich reklamu viděli nebo slyšeli lidé z masa a kostí.
Kam dál?
Shailin Dhar na Marketing Festivalu. Zdroj: Marketing Festival
Podstatnou část reklam na internetu nevidí živí lidé, ale boti. I za tyto imprese (a kliky) ale inzerenti platí. Přečtěte si o tom rozhovor s jedním z řečníků Marketing Festivalu Shailinem Dharem s podtitulem:
„Kdybych se chtěl dát na dráhu zločince, vyberu si ad fraud".