O noviny pouze na webu by zájem byl, s placením je to horší

Z omnibusového výzkumu agentury Mediaresearch vyplývá, že téměř polovina české internetové populace si dokáže představit existenci svých oblíbených novin pouze na internetu. Většina uživatelů však nevěří, že by vydavatelství v blízké době za online zpravodajství požadovala platby. Případné zpoplatnění by se ve značné míře promítlo ve změně chování uživatelů. Výzkumu se zúčastnilo 508 respondentů starších 15 let.

Výsledky potvrzují domněnky

Více než polovina respondentů sleduje zpravodajství na internetu několikrát denně, další čtvrtina respondentů alespoň jednou za den. Zprávy však uživatelé nepřijímají pouze ze zpravodajských serverů, ale také z internetových rozcestníků, RSS zdrojů a jiných webů, které sbírají zprávy z různých zdrojů.
Necelá polovina respondentů (29 procent určitě ano, 19 procent spíše ano) si dokáže představit, že by noviny, které běžně kupují, byly již jen na internetu. Téměř čtvrtina dotazovaných však na takovou možnost zatím nemá názor.
Většina uživatelů (84 procent) nepředpokládá, že by vydavatelství začala v horizontu dvou let vyžadovat platby za zpravodajství na internetu. Pokud by však taková situace nastala, osm procent respondentů by za zpravodajství bylo ochotno platit, 59 procent by přešlo na neplacené internetové zdroje zpravodajství a třetina dotazovaných by více zaměřila pozornost na zpravodajství v jiných médiích.
Pětina respondentů uvedla, že by za zprávy na internetu byla ochotna platit maximálně 50 Kč za měsíc, osm procent respondentů by bylo ochotno zaplatit i více a desetina by se přikláněla k jiné formě platby než k předplatnému. Nadpoloviční většina respondentů (62 procent) by však nechtěla za zpravodajství na internetu platit vůbec. Nejvíce by respondentům vyhovovala platba za internetové zpravodajství převodem z bankovního účtu (28 procent respondentů), desetina by využila nejspíše platbu přes SMS. Z alternativních možností plateb za zpravodajský obsah na internetu by se respondenti nejvíce přikláněli k příjmu většího množství cílené reklamy výměnou za přístup ke zpravodajství, případně k placení dobrovolného příspěvku v libovolné výši.
Mezi zprávy, za které by si respondenti nejspíše připlatili, se podle průzkumu řadí speciálně vybrané zprávy dle požadavků respondenta, předčasný přístup k informacím a exkluzivní materiály.

zdroj: mediaresearch.cz

Internet dohání tisk

Výzkum v podstatě potvrdil, to co již delší dobu hlásali analytici. Současné technologie povýšily internetový obsah na roveň běžného tisku. Pesimisté pak mohou použít výraz „velmi přiblížily“. Zvyšující se penetrace mobilních zařízení s možností přístupu na internet dovoluje prohlížet internetové stránky téměř kdekoli. V určitých situacích, například přeplněné MHD nebo při čekání na taxík na tmavé ulici displej dokonce poslouží lépe. O interaktivitě obsahu či konektivitě se sociálními sítěmi či emailem ani nemluvě.
Zároveň je tady odvrácená strana mince. A tou je platba za zpravodajství. Zde jsou češi překvapivě méně konzervativní, než by se dalo čekat. I tak je však jasné (a z výzkumu to ostatně vyplývá), že platební morálka zatím není vysoká.
„Přestože čísla spíše nahrávají těm, kteří tvrdí, že placený obsah se neslučuje se základní myšlenkou internetu, opak bude pravděpodobně pravdou,“ uvádí Ján Linko, specialista na uživatelské chování a vysokoškolský pedagog. „A můžeme to demonstrovat na celé řadě příkladů. Vezměme si třeba to, jak si hráči navykli platit za účast v online hrách, stejně tak pro uživatele dnes není problém zaplatit si vyzváněcí tón nebo aplikaci pro mobilní telefon. Podobně to bude i s placením za zpravodajský obsah. Jakmile se stane novou normou, uživatelé ji přijmou.“

Je to začátek změny?

Dnes by se mohlo zdát, že placený obsah je nezvratitelnou evolucí internetových zpravodajských serverů. Jaký je tedy možný scénář, s jakým bude nasazován?
„Tak jako v minulosti i tentokrát se pravděpodobně dočkáme „módní vlny“, popisuje Linko. „Placení za obsah se však uchytí jen na malé části webů, které mají pro jeho přijetí charakteristické podmínky.“ Pro většinu uživatelů je totiž kvalita informací na internetu přebíjena kvantitou. Mainstreamové weby tedy s největší pravděpodobností nebudou mít šanci uspět, aniž by to zásadně ovlivnilo jejich návštěvnost. Posílit naopak mohou tématické weby tvořené pro malý segment uživatelů. Ty jsou ostatně považovány za jeden ze základních pilířů pro cílené investice v příštích letech.
„Situace v zahraničí bude možná jiná než u nás,“ zakončuje Linko. „Sám za sebe se však nebojím říci, že téměř všechny weby, které přejdou na placený model brzy zasuplují jiné, s volně dostupným obsahem. Internet se tedy v podstatě tolik nezmění.“