Monitoring médií
Ilustrační obrázek, zdroj: www.sxc.hu |
V posledních letech roste potřeba firem se zviditelnit a to nejen reklamou. Stále více se prosazují public relations aktivity a právě pro potřeby PR se u nás již před více než deseti lety začal rozvíjet nový obor – monitoring médií.
Pohled do historie
Zpočátku společnosti a instituce využívaly „klasickou“ výstřižkovou službu nebo si samy vystříhávaly články z novin, které pak dále kopírovaly a v této tištěné podobě i archivovaly. Management společností zajímala především vlastní mediální publicita, popř. mediální publicita konkurence. Rozvoj technologií posunul tento obor do jiných - elektronických - dimenzí.
Současnost
V současné době je monitoring médií již samostatným oborem. Skutečností je, že v České republice denně vychází desítky, možná stovky periodik, což představuje tisíce článků denně, a to vyžaduje kvalitní indexovací a rešeršní systémy. Navíc mezi média musíme započítat dnes již samozřejmý zdroj informací - elektronická média, televizi, rozhlas a internet.
Elektronické zpracování dat rozšiřuje použití monitoringu médií o nové možnosti. Samozřejmě, že elektronický monitoring médií nadále zůstává nástrojem PR pro sledování vlastní i konkurenční mediální publicity, navíc pomáhá v dalších (nejen) marketingových aktivitách. Největší výhodou monitoringu je široké množství elektronicky zpracovávaných dat a celostátní působnost. K některým informacím se mnohé společnosti nedostaly, nebo dostaly s určitou časovou prodlenou, jen díky tomu, že byly čistě regionální. Nyní, pokud společnost se sídlem např. v jihočeském kraji může a chce působit na regionální úrovni, ale celostátně, může takto velmi jednoduše sledovat trh v jednotlivých regionech.
Monitoring médií navíc pomáhá mnohým společnostem v řešení komunikačních problémů. Komunikaci s potenciálními klienty řeší média a management společnosti potom velmi jednoduše sleduje mediální ohlas, lidově řečeno „co se píše“. Tím se monitoring stává zároveň marketingovým průzkumem. A výsledky průzkumu, tedy monitoringu, jsou denně aktualizované a pomocí e-mailů je o nich možné velmi rychle informovat všechny zaměstnance včetně regionálních obchodních zástupců.
Příklady z praxe
Mnohé firmy používají monitoring médií ke sledování investičních příležitostí. Klasickým příkladem jsou stavební a developerské firmy, ty sledují výstavbu po celé republice. Články, které se o připravovaných záměrech objevují v médií, zpravidla mívají pouze regionální dopad, a tak by se k mnohým zájemcům o např. o výstavbu regionální průmyslové zóny informace nedostala. Monitorovací agentury ročně vynakládají statisícové částky na technologie usnadňující vyhledávání potřebných informací, na jejich zpracovávání, archivování a analýzu. Proto dnes již velmi sofistikované softwary vyhledají všechny potřebné články a navíc uživatele nezahltí množstvím nadbytečných zpráv. Problémem dneška totiž není nedostatek informací, ale nedostatek relevantních informací a znalostní potřebných pro korektní rozhodování o dalších postupech jak v osobním životě, tak v podnikání.
Budoucnost má jméno monitoring
Díky rozvoji internetových aplikací může kdokoli se svými individuálními požadavky vyhledávat potřebné informace na webových stránkách monitorovacích společností.
Přístupem do webových databází mohou být uspokojeny i informační i potřeby velkých společností, kde se požadavky na informace z médií často mění, popř. každé oddělení potřebuje informace jiné. Elektronické zpracování dat za uplynulých 10 let dalo vzniknout unikátním databázím zpráv z medií, které obsahují milióny záznamů. Navíc uživatelé mohou pracovat se softwary na svém PC bez připojení na internet a velmi jednoduše si samostatně vypracovat mediální publicitu, např. kolik zpráv se za určité období napsalo o vás ve srovnání s konkurencí. Velmi rychle se dostanou i k informaci, která média publikovala zprávy a které dny se více (nebo méně) psalo o jakémkoliv tématu. Součástí softwarů monitorovacích agentur jsou i systémy na tvorbu tématických dotazů. To v praxi umožňuje sledování celých oblastí zájmů. Tématické dotazy mohou obsahovat stovky či tisíce klíčových slov. Výstupy monitoringu lze potom řadit podle tzv. relevance, což v praxi znamená, že nejdůležitější články budou čteny jako první. A naopak články pod určitou hranici relevance budou řazeny na konci výstupů nebo bude jejich odeslání ke čtenáři jednoduše zablokováno.
Monitoring médií už jen díky množství periodik, které vychází na našem trhu, má velkou budoucnost. Pouze náklady na pořízení tištěných periodik mnohdy převyšují ceny vstupu do kompletních elektronických databází. A tak v podstatě neexistuje firma nebo instituce, která by si takový monitoring nemohla pořídit.