SearchGPT je tu. OpenAI uvedla prototyp vlastního AI vyhledávače

Zdroj: OpenAI

Společnost OpenAI oznámila spuštění prototypu svého vlastního vyhledávače SearchGPT. Ten má kombinovat výhody generativní AI a klasického vyhledávače. Přichází s něčím, co už na trhu je. V rukách vedoucí společnosti v oblasti velkých AI jazykových modelů tento krok přece jenom o něco více zavání možnou revolucí. Alespoň prozatím to ale vypadá stále jen na evoluci, přičemž o posunu třeba za další 2 roky rozhodne ještě celá řada faktorů mimo kontrolu OpenAI.

SearchGPT je aktuálně pouze prototypem testovaný s 10 tisíci subjektů. Můžete se nicméně zapsat na čekací listinu se žádostí o dřívější přístup.

Jak má SearchGPT fungovat? Dle OpenAI mají jeho vyhledávací funkce spojit sílu jeho modelů umělé inteligence s informacemi z webu a poskytnout rychlé a včasné odpovědi s jasnými a relevantními zdroji. „Získání odpovědí na webu může vyžadovat velké úsilí a často i několik pokusů o získání relevantních výsledků. Věříme, že rozšířením konverzačních schopností našich modelů o informace z webu v reálném čase může být pro nalezení toho, co hledáte, rychlejší a snazší,“ vysvětluje společnost svou motivaci.

Odpověď na váš dotaz si SearchGPT vytáhne z obsahu na internetu a přidá odkazy na relevantní zdroje, z kterých čerpal. Už ukázka otázky a odpovědi níže ilustruje, že oproti strohým textovým odpovědím v rámci ChatGPT si dokáže pomáhat i vizuálními náhledy a připomíná spíše odpovědi ve vyhledávači typu Google, na Wiki nebo u už nějaké chvíli fungující konkurence, Perplexity.

Tento přístup má 2 problémy. První aktuální, funkční, uživatelský. Druhý dlouhodobý, systémový. Začněme s komplikací, kterou si můžou vyzkoušet uživatelé. A vlastně ji už znají z používání velkých jazykových modelů, které jsou schopné fabulovat jen z toho důvodu, aby tázajícímu dali uspokojivou odpověď, která se mu bude líbit. Je to v jejich „křemíkové DNA“ tak vryté, že si dle zkušenosti autora právě ChatGPT dokáže někdy vymýšlet, i když má ve svých „custom instructions“, ať nefabuluje a řekne popravdě, když odpověď neví. Dokladem, že tento problém přetrvává je i výše uvedená ukázka s vyhledáváním festivalů. Konkrétní dotaz zněl: „hudební festivaly ve městě Boone v Severní Karolíně v srpnu.“



Zdroj: OpenAI

Novinář Kif Leswing ze CNBC nicméně poukázal na to, že výsledky částečně nesedí. První ukázaný festival už končil 29. července, nekonal se tedy v srpnu. Pro ten další byste z města Boone museli cestovat 2 hodiny autem. Třetí výsledek ukazuje pouze koncert, ne festival. Čtvrtý odkazuje na web kulturního centra. Pátý výsledek pak ukazuje kulturní akci, která probíhá v červnu.

Ano, třeba se toho v městečku Boone skutečně tolik neděje a vyhledávač nechtěl mít u odpovědí mít prázdnou stránku, proto by hledající ocenil i upozornění na koncert. Nedodržení jasného časového zadání a fakt, že toto měla být ukázka toho nejlepšího fungování představená v tiskové zprávě, nicméně přináší nemalé pochyby.

A kdo bude psát obsah, když za něj tvůrci nedostanou zaplaceno?

Druhý systémový problém přichází s narušením reklamního ekosystému, který i vzhledem k 91% globální dominanci Googlu ve vyhledávání stojí hlavně na jeho reklamním řešení. To není zdaleka dokonalé a třeba úžeji zaměřeným webům, které negenerují velkou čtenost, nezajistí profitabilitu ani nyní. Rozhodně tedy ne v češtině. V angličtině to ale může být jiný příběh.

I ten by se AI vyhledáváním mohl narušit. Proč by lidé chodili na samotné odkazované stránky, když jim jejich obsah třeba i z více webů AI vyhledávač seřadí? Ano, Google už u některých typů vyhledávání dělá něco podobného (například texty písní, čas apod.). A u některých typů vyhledávání spojených například s nákupem („Najdi mi červeno-modré basketbalové boty s cenou mezi 2 a 3 tisíci korun.“) lze stejně předpokládat návštěvu uživatele u jemu představeným zdrojům. Přesto vydavatelé učení OpenAI na jejich datech vnímají jako problém a například New York Times se nebál už loni vytasit s žalobou na OpenAI a Microsoft za to, že se „chytří“ na jeho práci.

I z toho důvodu se OpenAI už pro svůj prototyp dohodla s některými médii, konkrétně s The Atlantic a vydavatelství News Corp, mezi jehož tituly patří například The Wall Street Journal, The New York Post, The Daily Telegraph a další.  Ředitel News Corp, Robert Thomas v tiskové zprávě uvedl:

„Sam (Altman, pozn. red.) a skutečně talentovaný tým společnosti OpenAI si uvědomují, že aby bylo vyhledávání pomocí umělé inteligence efektivní, musí být založeno na nejkvalitnějších a nejspolehlivějších informacích z důvěryhodných zdrojů. Aby byla nebesa v rovnováze, musí být vztah mezi technologií a obsahem symbiotický a původ musí být chráněn.“

Tedy z jeho vyjádření je cítit, že prostě nechce, aby vydavatelství v dané oblasti ujel vlak. Chce ho nějakým způsobem formovat a co nejvíce z něj profitovat, když už to musí být. Stejnou snahu nějak se vypořádat z nevyhnutelností pociťují i v The Atlantic. „Vyhledávání s umělou inteligencí se stane jedním z klíčových způsobů, jak se lidé pohybují na internetu, a v těchto počátečních dnech je zásadní, aby tato technologie byla vytvořena způsobem, který oceňuje, respektuje a chrání žurnalistiku a vydavatele. Těšíme se, že v tomto procesu budeme spolupracovat s OpenAI a vytvoříme pro čtenáře nový způsob, jak objevovat The Atlantic," uvedl jeho CEO Nicholas Thompson.

V současnosti OpenAI nabízí vydavatelům možnost spravovat způsob, jakým se zobrazí v SearchGPT.  Mohou zvolit úplný opt out, ale klidně i opt out pouze z trénování AI na jejich datech při zachování vyhledatelnosti.   

Revoluce se táhne

Bude AI vyhledávání skutečně takovou revolucí? O zániku SEO jako oboru a Googlu jako etalonu vyhledávání na internetu se tu mluvilo snad pár týdnů po uvedení ChatGPT pro veřejnost v prosinci 2022. Nic takového ovšem nenastalo.


Ukázka vyhledávání nejlepší odrůdy rajčat pro pěstování v Minnesotě. Zdroj: OpenAI

Spíš se zdá, že bude novým standardem doplnit s ním „tradiční vyhledávání“, protože prvky AI do svého vyhledávání implementují vyhledávače Google, Microsoft Copilot nebo třeba DuckDuckGo Assist. Přímo jako velký jazykový model se schopností hledat dobře na internetu se profiluje služba Perplexity.

U velké části vyhledávání se lidé necítí dobře, když jim odpovídá nespolehlivý partner. Někdo ocení možnost projít si naležené možnosti sám (právě třeba v nákupních situacích, viz příklad výše). Je nicméně pravděpodobné, že u čím dál většího počtu typů vyhledávání se uživatelé spokojí se shrnutím od umělé inteligence. A to skutečně může značně proměnit celý internetový ekosystém. Reklamy pak bude dávat Google, Open AI mezi svá konverzační shrnutí a jistě dojde i na nějakou obdobu pozic s vizuály typu Shopping Ads.

Budou vydavatelé dostatečně odměňování za obsah, který umělá inteligence zpracovává? Nevíme, stejně jako si nedovolíme odhadnout rychlost popsaného procesu blíž než slovy „v rámci jednotek let“.  Tušíme ale, že tvůrci obsahu na tom budou ještě hůře než nyní. Rady, jak se s tím vyrovnat, nabídl letos na Marketing Festivalu Jono Alderson.

Kam dál?

Jono Alderson. Zdroj: Marketing Festival

O změně vyhledávání doplněného umělou inteligencí mluvil v nejlepší přednášce letošního Marketing Festivalu Jolo Alderson. To, že obsahový marketing nemá být o vaření „písmenkové polévky“ pro SEO, si dle něj budeme muset velmi rychle zvnitřnit. Budoucnost vyhledávání totiž učiní obsah dle analýz klíčových slov nerelevantní.

Přečtěte si postřehy a varování v reportáži z jeho prezentace nazvané

Král je mrtev aneb Konec bezobsahového marketingu.

Podívejte se také na v květnu Googlem představenou implementaci AI prvků do vyhledávání. 

Google začne shrnovat obsahy stránek s pomocí funce AI Overviews a složitější dotazy odbaví AI chatbot Gemini. Gogle nově navíc zvládne i interpretovat video a poradit vám na základě něj, co máte dělat.