Údržbář i policista zpívali na hlavním nádraží v Praze árie. Díky flashmobu Státní opery

16. 12. 2019 | Petr Michl
To si tak sedíte ve vestibulu hlavního nádraží v Praze a najednou spustí operní árii údržbář s uklízečkou, aby se k nim přidal po chvíli běžkař, policista nebo matka s dítětem. Státní opera upozornila netradičně na otevření svého sídla po rekonstrukci.


Zdroj: Státní opera

Budova Státní opery se po dlouhotrvající rekonstrukci otevře pro veřejnost již 5. ledna. Její poloha poblíž pražské magistrály a nejvýznamějšího českého vlakového uzlu předurčila, že kampaň k informování o této novince proběhne na hlavním nádraží.

Nešlo ovšem o tradiční formu. Operní árie zapěli sólisté Státní opery v přestrojení. Slavné árie tak zazněly z úst běžkaře, údržbáře, uklízečky, manažera s taškou nebo cestující matky s dítětem.

Konkrétně se jednalo o útržky z árií „Toredaore" a „L'amour est un oiseau rebelle" z Carmen, „Znám jednu dívku" z Prodané nevěsty, „Non più andrai, farfallone amoroso" z Figarovy svatby, „Là di carem la mano" z Dona Giovanniho, „Donna e mobile" z Rigoletta a „Nessun Dorma" z Turandota.

Z marketingového pohledu je možná jen škoda, že včerejší publikaci lépe zprodukovaného oficiálního videa Státní opery (viz výše) předcházelo již v pátek amatérštěji natočené video na YouTube kanále hlavního nádraží Praha.

U flashmobů se dnes nicméně stejně těžko ubráníte okamžitě sdíleným videím v sociálních médiích od náhodných účastníků a i to je kouzlo tohoto formátu.

Po otevření Státní opery 5. ledna 2020 čeká na návštěvníky program s podtitulem Státní opera v proměnách času (1888–2018). Slavnostní koncert v režii Alice Nellis představí divákům historii čtyř zdejších operních souborů. Pod taktovkou hudebního ředitele SO Karla-Heinze Steffense se představí sólisté Opery ND, čeští i zahraniční hosté, například Lise Davidsen, Pavel Černoch, Eva Urbanová či Kateřina Kněžíková. Vystoupí spolu s Orchestrem a Sborem Státní opery.

Tip redakce:

Neočekávaná vystoupení plná výjimečné vážné hudby nejsou na veřejnosti žádnou novinkou. Někdy se ovšem nesetkají s moc velkou odezvou. Houslový virtuos Joshua Bell se v roce 2007 postavil v džínách, tričku a kšiltovce do vestibulu stanice metra L´Enfant Plaza ve Washingtonu, položil před sebe pouzdro od svých Stradivari vyrobených v roce 1713 a spustil.

63 lidí prošlo, aniž by si ho kdokoliv všiml. Až poté mu do pouzdra jedna žena hodila dolarovou minci. Za bez mále tři čtvrtě hodiny jeho hraní se alespoň na minutu zastavilo a zaposlouchalo jen 7 lidí. Vybral pouhých 32 dolarů a 17 centů. Procházející nepoznali, že před ním hraje někdo, komu tleskají lidé v sálech po celém světě.  

Když má být obdobné vystoupení oceněné, je potřeba, aby lidé poznali jeho exkluzivitu. Schopnost operního zpěvu je nicméně tak výjimečná, že se to v případě flashmobu Statní opery podařilo. Nedělejme ovšem z této vydařené akce objevení Ameriky. Jde totiž maximálně o objevení Brna. Tamní Filharmonie přišla s nenadálým ztvárněním Dvořákovy Vltavy v obchodním centru Vaňkovka již v roce 2013.


To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články: