4 z 10 online uživatelů se setkali s podvodnými zprávami, které vypadají jako kurýra či pošty
Zdroj: Stock photos on Shutterstock
Setkali jste se v poslední době s podvodnými zprávami, jejichž odesílatel se vydával za přepravní nebo kurýrní službu? Nejste sami, s takovým nevyžádaným e-mailem nebo SMS zprávou se v posledních týdnech setkaly více než dvě pětiny českých internetových uživatelů. Obvykle to dokonce nebyla jen jedna, ale hned dvě nebo tři zprávy. Naštěstí se zdá, že naše internetová populace je v tomto směru prozřetelná: více než tři čtvrtiny příjemců v takové zprávě hned napoprvé rozeznaly podvod a nemělo to tak pro ně žádné nepříjemné důsledky.
Výzkum společně realizovaly agentury Nielsen a ResSOLUTION Group. Proběhl metodou online sběru na vzorku pětistovky respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let.
Podvodné zprávy, které mají vzbudit dojem, že je adresátovi posílá místní pošta nebo jiná služba na rozvoz zásilek a požaduje po nich kliknout na odkaz nebo zaslat své údaje, se ve velké míře šířily například kolem Vánoc. Útočníci zřejmě využívali situace, kdy spousta lidí očekávala zásilky s objednanými vánočními dárky a byli tak potenciálně snazším terčem pro podvody tohoto druhu. Od začátku prosince se s podvodným e-mailem nebo SMS zprávou od falešné přepravní služby setkalo 42 % respondentů výzkumu – v o něco větší míře muži než ženy a také spíše mladší respondenti.
Naprostá většina z nich (83 %) se navíc setkala s vícero takovými zprávami: 46 % se dvěma až třemi, 28 % se čtyřmi až deseti a 9 % dokonce s více než deseti. Jen u 17 % dotázaných z řad příjemců takových zpráv zůstalo jen u jednoho e-mailu nebo SMSky.
Zdá se, že obdržení zpráv tvářících se jako od pošty či kurýra často nebylo navázáno na předchozí (i potenciálně nebezpečnou) činnost samotného uživatele, alespoň si toho skoro polovina dotázaných příjemců není vědoma, nebo je přesvědčena, že tomu tak nebylo. 13 % ale zmiňuje, že zpráva přišla poté, co nakoupili zboží na sociálních sítích, dalších 12 % míní, že to nastalo po registraci na webu nebo v aplikaci a 11 % zmínilo nákup zboží ve webovém bazaru či second-handu.
Naprostou většinu příjemců z řad našich online respondentů však podvodníci naštěstí nenachytali: 78 % tvrdí, že hned při prvním obdržení sdělení od falešného kurýra rozeznali, že jde o podvod a zprávu smazali nebo dál neřešili. 4 % si informace ze zprávy ověřila přímo u přepravní služby, za kterou se odesílatel vydával a shodný podíl si informace ověřil alternativní cestou. Jen 2 % dotázaných ve výzkumu přiznala, že podvod nerozeznala a požadovanou akci provedla, tedy např. klikla na odkaz, vyplnila údaje apod.
Zdroj: Nielsen a ResSOLUTION Group
