Googlu stále hrozí nucený prodej prohlížeče Chrome, pro OS Android to nakonec neplatí
Minulá americká administrativa se snažila přistřihnout křídla velkým technologickým gigantům. Během ní dospělo k rozsudkům několik soudních pří spojených s žalobou za zneužívání dominantního postavení. Nejvíce přitom tyto snahy dopadly na Google. Loni si vyslechl první nepravomocné rozsudky. Ten ze srpna se přitom týkal postavení Googlu na trhu internetových vyhledávačů, tedy žaloby, za kterou stálo již v roce 2020 Ministerstvo spravedlnosti. Soudce loni v srpnu vyřkl, že společnost Google (Alphabet. pozn. r.) jednala nezákonně, aby potlačila svou konkurenci a udržela si monopol na online vyhledávání a související reklamu.
Ve hře byl poté nucený prodej Chromu nebo dokonce mobilního operačního systému Android. Google se pochopitelně odvolal. V pátek 7. října pak došlo k upřesnění poté, co byly vzaty v potaz námitky žalované strany. Ministerstvo spravedlnosti (MS) předložilo návrh konečného rozsudku, ve kterém mimo jiné uvádí:
„Nezákonné jednání společnosti Google vytvořilo ekonomického hegemona, který pustoší trh, aby zajistil skutečnost, že ať se stane cokoli, Google vždy vyhraje. Američané jsou tak nuceni akceptovat bezuzdné požadavky a měnící se ideologické preference ekonomického obra výměnou za vyhledávač, který může veřejnost využívat.“
Nejdůležitější zprávou je, že MS stále trvá na tom, aby se Google zbavil internetového prohlížeče Chrome. Tedy internetového browseru, který používají globálně cca dvě třetiny uživatelů.
Zároveň nesmí platit dalším velkým hráčům za to, že na jejich prohlížečích bude jeho vyhledávač jako první volba. To se týká třeba Mozilly a jejího prohlížeče Firefox, ale také společnosti Apple. Té údajně jen v roce 2022 platil 20 miliard dolarů ročně za to, že v prohlížeči Safari byl defaultně jako vyhledávač ten od Googlu.
MS upravilo i několik dalších bodů:
- Upřesnění zakázaného chování:
Formulace týkající se ekonomických pobídek Googlu byly upraveny v reakci na požadavky soudu na větší jasnost. Vyplývá z nich i tak velké omezení (viz výše). - Oznámení o investicích do AI:
Zde jde o výhru Googlu. Původně bylo ve hře, že nebude moci investovat do konkurentů v oblasti vyhledávání, textových reklam ve vyhledávání, umělé inteligence nebo reklamních technologií. Nyní revidované rozhodnutí vyžaduje oznámení před investicí nebo transakcí. - Prodej Androidu:
MS již nepožaduje prodej Androidu. Pokud bude zjištěno, že jej Google využívá nespravedlivě, ovšem prý tento radikální příkaz stále hrozí. - Syndikace a přístup k datům:
Nápravná opatření týkající se sdílení dat zůstávají v podstatě nezměněna, ale nyní obsahují další detaily. - Textové reklamy ve vyhledávání:
MS upustilo od požadavku, aby Google stanovoval ceny textových reklam ve vyhledávání na základě mezních nákladů (tj. ceny za jejich provoz, pozn. red.). Nevyžaduje ani omezení, že konkurenti (reklamní platformy typu Microsoft Ads, pozn. red.) mohou syndikovat maximálně 25 % nebo méně svých textových reklam ve vyhledávání.
Tyto aktualizace odrážejí zpětnou vazbu od soudu a snahu odstranit dřívější nejasnosti. Nejsou nicméně stále rozsudkem. O tom, co z návrhu rozsudku bude platit, rozhodne soudce Amit P. Mehta v rámci několika příštích týdnů. Upřímně je překvapením, jak přísná podoba návrhu rozsudku je. Dle Bloomberg údajně Google v posledních týdnech argumentoval ve prospěch zmírnění požadavků MS na základě toho, že dominance amerických společností je přeci dobrá. Evidentně to nepomohlo.
Zdroje: BBC, Bloomberg, Thomson Reuters
Kam dál?
Zdroj: Google
Také v rámci několika příštích týdnů může Google uslyšet rozsudek u druhé „antimonopolní větve“ soudu. Dle žaloby Ministerstva spravedlnosti a 8 států Unie Google vytvořil obdobu monopolu na digitální reklamu tím, že získal nástroje pro nákup, prodej a zobrazování reklamy.
