Jak funguje news feed? Poznejte dosud nejpodrobnější vysvětlení přímo od Facebooku
Nedávná konference F8 pořádaná Facebookem logicky přímo překypovala informacemi o novinkách na této sociální síti i ambiciózních plánech jejího zakladatele Marka Zuckerberga. Pro ty, kteří neměli možnost být na konferenci osobně, Facebook nahrál všechna videa na svůj blog.
Mezi téměř stovkou nahrávek je však těžké se zorientovat, a proto server Social Media Today vybral jednu z nich, která je podle něj přínosná pro všechny značky i uživatele, kteří jsou na Facebooku aktivní. S přednáškou s názvem News feed: Dostaňte svůj obsah ke správným lidem na konferenci vystoupil Adam Mosseri, viceprezident Facebooku pro news feed.
Během ní Mosseri detailně vysvětlil, jak news feed vlastně funguje, a přidal také užitečné postřehy, které mohou pomoci lépe pochopit mechanismus vyhodnocování toho, jaký obsah uživatelé ve svém news feedu uvidí. Klíčové informace si můžete přečíst v následujícím shrnutí.
Účel news feedu
Ačkoli podle mnoha lidí je news feed především nástrojem, díky kterému může Facebook vydělávat peníze, samotný Facebook jeho účel vidí jinak. Podle Mosseriho je „misí Facebooku spojovat lidi se všemi příběhy, na kterých jim nejvíce záleží“. Je pravdou, že pokud by Facebook neposkytoval uživatelům obsah, po kterém touží, asi těžko by se na něj vraceli. Doba strávená na této síti se přitom každoročně zvyšuje. Nikdo sice netvrdí, že Facebook není o byznysu, ale bez obsahu by v tomto případě nejspíš žádný byznys nefungoval.
Jak news feed funguje
Algoritmus news feedu je podle Mosseriho i přes svou technickou úroveň velmi zaměřený na chování samotných uživatelů. Kolem každého uživatele se tak vytváří jeho vlastní systém řazení příspěvků, který je založený na jeho individuálním chování a projevených preferencích, nikoliv na obsahu samotném.
Pokud tedy jako stránka publikujete příspěvek a v mezidobí, než váš cílový uživatel otevře Facebook, žádná jiná z vašich konkurenčních stránek žádný obsah nepřidá, je velice pravděpodobné, že se danému uživateli zobrazí právě váš post. Pokud ale ve zhruba stejnou dobu některá z konkurenčních stránek také publikuje příspěvek, je vaše pozice ohrožena, a to především v případě, že daný uživatel má jen o trochu lepší afinitu s danou konkurenční stránkou než s tou vaší. To je jeden z důvodů, proč články obsahující tipy a triky pro správce facebookových stránek radí publikovat obsah v pozdních večerních hodinách. Například nedávný průzkum serveru BuzzSumo došel k závěru, že nejvhodnější čas publikování příspěvků na stránce je mezi desátou večer a půlnocí. Posty publikované v tomto časovém rozmezí mají podle tohoto výzkumu nejlepší engagement fanoušků. To může být ovlivněno i tím, že touto dobou příspěvky publikuje jen velmi málo stránek, ale zároveň je ještě vzhůru dostatek lidí, kteří by mohli na váš příspěvek reagovat.
Nejdůležitějším kritériem konečného výběru příspěvků jsou podle Mosseriho spojení, které prostřednictvím svého profilu navazujete: „Když se poprvé přihlásíte na Facebook, váš news feed je jako čistý list papíru. Až postupem času se na něm pomalu začnou objevovat příspěvky od lidí, s nimiž navážete přátelství, nebo od stránek, které se rozhodnete sledovat.“
Pouhá přátelství či sledování ale pro výběr příspěvků, vzhledem k jejich množství, nestačí. U každého příspěvku se tak Facebook navíc snaží odhadnout, jaká je u něj pravděpodobnost, že jej budete lajkovat, sdílet nebo zda se rozhodnete věnovat nějaký čas tomu, abyste si jej důkladně přečetli. Tuto pravděpodobnost Facebook určuje na základě několika faktorů:
- Kdo příspěvek přidal – jak často reagujete na příspěvky daného uživatele / stránky
- Typ obsahu – jako často reagujete na daný typ obsahu (fotografie, videa, odkazy atd.)
- Reakce na příspěvek – množství interakcí, které se u příspěvku objeví, zvyšují jeho důležitost a relevantnost pro další uživatele
- Kdy byl příspěvek přidán – ačkoliv lidé chtějí mít v news feedu přísun nejnovějších informací, pokud bude opravdu důležitý a zajímavý, může jej algoritmus vyhodnotit jako relevantní i po týdnu od jeho zveřejnění.
Na konci tohoto procesu pak Facebook každému příspěvku přiřadí „skóre relevance“, které je specifické pro každého uživatele, a to na základě jejich individuální předpokládané úrovně zájmu o daný příspěvek.
Každý příspěvek, který se může ve vašem news feedu potenciálně objevit, je ohodnocen příslušným počtem bodů, dle kterého jsou pak příspěvky finálně řazeny.
Pokud Facebook zavřete, a poté se na něj po chvíli vrátíte, celý proces začne znovu od začátku, přičemž algoritmus bude při vyhodnocování pořadí brát v potaz pouze ty příspěvky, které byly publikovány v době od vaší poslední návštěvy.
Na základě tohoto mechanismu je tedy logické, že se příspěvky od vašich přátel či rodiny zobrazují ve vašem news feedu výše než příspěvky značek, které sledujete. Facebook jednoduše vyhodnotí, že jsou pro vás důležitější a je tedy větší pravděpodobnost, že na ně budete nějakým způsobem reagovat.
Z pohledu FB stránky je pak zásadní „vybudit“ fanoušky co nejčastěji k nějaké reakci. Jakákoliv interakce s příspěvkem stránky totiž zvyšuje pravděpodobnost, že s jim příspěvek dané stránky příště zobrazí mezi prvními.
Proces měření
A jakým způsobem si Facebook ověřuje, že se mu jeho práce daří a opravdu vám doručuje obsah, který je pro vás zajímavý a relevantní?
K tomuto účelu Facebook vyvinul program s názvem „Feed Quality Panel“, který se skládá ze dvou částí:
- Feed Quality Panel – panel tvořen více jak sedmi stovkami uživatelů, kteří pravidelně řadí příspěvky ve svém news feedu od nejméně po nejvíce zajímavý. Toto pořadí pak Facebook používá jako benchmarking k porovnání toho, jak příspěvky seřadil jeho algoritmus.
- Online průzkumy – desítky tisíc online průzkumů, které denně vyplňují uživatelé po celém světě.
Facebook pak výsledky těchto průzkumů používá k porovnání toho, jak byl daný příspěvek pro uživatele skutečně zajímavý s tím, jak jeho zajímavost vyhodnotil algoritmus.
Stejně jako navázaná spojení jsou na Facebooku významné i opačné akce, tedy to, když někoho sledovat přestanete. Mosseri proto doporučuje přestat sledovat uživatele nebo stránku, pokud pro vás přestane být jejich obsah relevantní. Pouhé skrytí jednoho příspěvku přitom nestačí. Na základě této akce se sice Facebook bude snažit vám v budoucnu ukazovat méně podobných příspěvků, ale zcela je neodstraní. Pokud je pro vás naopak obsah některé stránky vysoce zajímavý a nechcete jej nikdy zmeškat, můžete si na dané stránce zvolit variantu „See first“ (Vidět jako první). Tato individuální nastavení jsou podle Mosseriho velmi důležitá a dávají uživatelům možnost upravovat si svůj news feed dle jejich představ bez ohledu na odhady algoritmu.
Kompletní přednášku Adama Mosseriho si můžete prohlédnout níže.