Medializace prezidentských kandidátů: Zeman jasně vede, mluví se ale o něm převážně negativně
Zdroj: Michal Horáček / YouTube
Volební místnosti se otevřou již tento pátek. Boj o Hrad probíhá na různých místech a média v něm hrají velkou roli. Analýza společnosti Monitora Media ukazuje, jak se průběh kampaně jednotlivých kandidátů odráží v jejich medializaci.
Za posledních 30 dnů ve všech typech médií jasně dominuje stávající prezident Miloš Zeman. Jeho jméno v předních on-line, tištěných, televizních, ale i rozhlasových médiích válcuje veškeré ostatní kandidáty. Všech téměř 36 % zmínek v tématech o prezidentských kandidátech patří právě jemu. Druhým nejzmiňovanějším kandidátem je Mirek Topolánek s 11,5 % a třetí s mírnou ztrátou je Jiří Drahoš s 11,2 %. Hranici deseti procent ještě překonal Michal Horáček s 10,5 % zmínek ve všech médiích.
Převaha v médiích
Miloš Zeman dominuje ve všech typech médií. Největší převahu má však v rádiu (45,3 %) a následně v TV (40,8 %), a to i přesto, že předvolební debaty zarputile odmítá navštěvovat.
Zpravodajská média o něm však referují i bez něj. Druhá místa v médiích patří Mirkovi Topolánkovi, s výjimkou rádia, kde dominuje jméno Michala Horáčka. Jako nejčastějšího kandidáta na třetím místě ve všech typech médií můžeme vidět a slyšet Jiřího Drahoše.
Podíl médií na publicitě
On-line média mají největší podíl na publicitě budoucích prezidentů. U všech uchazečů se v průměru pohybuje na 81 % z veškerých zpráv. S velkým odstupem následuje tisk s téměř 13 %, poté TV s 3,2 % a poslední je rádio s 2,9 %.
Vliv kampaní na rozhodování voličů
Studie Monitory zjišťuje mediální zmínky o prezidentských kandidátech. Ty jsou v mnohém důsledkem práce marketingových a PR týmů prezidentských kandidátů. Odměny jejich pracovníků, stejně jako výdaje za setkání s voliči i za klasickou reklamu by se měly počítat do padesátimilionového limitu při aktuální přímé prezidentské volbě a při volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2017 byl limit devadesátimilionový.
Na vliv a vnímání politických kampaní a reklamy se dotazoval průzkum Asociace komunikačních agentur (AKA) realizovaný Nielsen Admosphere.
V současné době je politická reklama možná v zákonem omezené formě ve veřejnoprávních elektronických médiích (ČT a Český rozhlas), v jiných televizních a rozhlasových stanicích je politická reklama zakázána. V tisku, na internetu, ve venkovní reklamě atd. není politická reklama regulována.
Průzkum se ptal, zda by se měla politická reklama před volbami rozšířit. Pro takovou variantu jsou pouhá dvě procenta respondentů. Nejhlasitěji své NE říkají lidé z velkých měst a s vysokoškolským vzděláním.
Téměř 80 % dotázaných by bylo pro snížení devadesátimilionového limitu na investice do předvolebních kampaní v parlamentních volbách.
Přibližně na polovinu jsou rozděleny názory na to, zda dobrá, profesionální kampaň dokáže přesvědčit voliče spíše než politický program. Mírně převažuje víra v sílu marketingu, nejslabší je naopak u respondentů starších 50 let. Vliv kampaní na rozhodování voličů připouštějí spíše vzdělanější lidé.