Personalisty zajímají na sociálních sítích i ta nejosobnější data

Sociální média obracejí vzhůru nohama spoustu věcí od trávení volného času a setkávání až po natolik profesní záležitosti, jako je nábor zaměstnanců. Dřív přicházel dobrý uchazeč na pohovor vyzbrojený tvrdými daty o svém možném zaměstnavateli, dnes to často funguje přesně naopak.

Mnozí hledači povolání projíždějí na internetu stovky nabídek na neuvěřitelně odlišné pozice, a potom na desítky z nich posílají své životopisy, často v úplně stejné podobně a s totožným motivačním dopisem. Když pak obrážejí dva pohovory v jednom dni a toto opakují už poněkolikáté, není divu, že se před výběrovou komisí vyjadřují naprosto mimo téma nebo zahnáni argumentačně do kouta vysvětlují, že o tohle místo vlastně vůbec nestojí.

Naopak personalisté se otřepali ze své nevděčné role nepřipravených loutek, které netuší, co je čeká, a na potenciální zaměstnance si chystají zcela cílené otázky s vazbou k jejich osobnímu životu i posledním společenským zážitkům.

Jedno číslo to řekne za všechna ostatní. 92 % společností využívá LinkedIn, Facebook nebo Twitter při hledání nových zaměstnanců. Z toho 89 % by si vás mohlo najít na LinkedIn, na Facebooku čtvrtina a 15 % na Twitteru.

Profily na Facebooku a jinde prolustrují v HR oddělení velice pečlivě. Nejvíce jim budou vadit narážky na drogy a komentáře plné oplzlostí. Dobře nepůsobí ani alkohol a sprostá slova. Zajímavé je, že více než polovina personalistů si rozmyslí přijetí nebo i jen oslovení někoho, kdo dělá elementární gramatické chyby.

Naopak plusové bodíky nasbírají aktivní členové různých profesních organizací a altruisté, kteří se věnují charitě a chtějí to světu přes komunitní sítě sdělovat. Výstražné světélko některým HR zabliká v podvědomí i při přespříliš nábožensky angažovaných postech nebo nezřízeném vyjadřování k politice.

Možná jste už slyšeli o poměrně sympatické praxi ze Západu, kdy firmy platí znatelné obnosy lidem, kteří doporučí vhodného účastníka na pohovor. Třeba v USA to dělá 6 z 10 firem a 43 % z nich ohodnotí dobrou referenci více než tisícovkou dolarů. Praxí, která je v Česku běžná hlavně u IT společností, si může zaměstnanec zajistit příjemný „vedlejšák“.

Lidé pracující v takové firmě často hledají nové kolegy právě přes Facebook, případně jim již dopředu slibují část odměny. Zaměstnavatelé mají dobré důvody, proč se k těmto praktikám uchylují. Oproti běžným pohovorům, kdy musí trávit čas se stovkou uchazečů, aby našli toho pravého, stačí v tomto případě proklepnout sedm zájemců a mezi nimi se obvykle zachází i budoucí člen týmu.

Kompletní infografiku si prohlédněte níže:

Zdroje: www.mashable.com