Sociální média jinak: Indie zažila nepokoje jako důsledek kyber teroristického útoku

Obvykle píšeme o sdílení na sociálních sítích a masově rozesílaných zprávách do mobilních telefonů v souvislosti s jejich komerčním využitím a marketingem. Poslední události v Indii ovšem ukázaly, že „virál“ nemusí být jen synonymum pro obsah, který je zábavný a lidé ho rádi předávají dál. Virální šíření je obecně podmíněné tím, že u lidí nějaký obsah vyvolává emoce a potřebu se o ni podělit. U poplašných zpráv je tato urgence o to silnější.

Přesvědčila se o tom i Indie. Na jejím jihu vyvolala série falešných zpráv o hrozbách útoku na obyvatele doslova exodus. Využila přitom nedávných sektářských násilností z indického státu na severovýchodě, Assam, které za sebou zanechaly 75 mrtvých a 300 tisíc uprchlíků. Ti směřovali především na jih, hlavně do bohatého města Bangalore, které je někdy přezdíváno jako „indické Silicon Valley“.  Zmíněné zprávy apelovaly na jejich návrat a vyhrožovaly násilím, pokud se tak nestane.

Zajímavý je především způsob jejich šíření, který se může lehce uplatnit v jedné z kapitol pomyslné „velké knihy kyber terorismu“. Dle portálu Techcrunch se zprávy o hrozícím nebezpečí objevily na 76 webových stránkách. V sociálních médiích se pak rychle šířily falešné fotografie domnělých obětí. K zasévání paniky posloužily dobře i obyčejné SMS. Textové zprávy i MMS s výhružkami byly zasílány hromadně. Dle dopisovatele BBC Soutika Biswase byly dokonce v celé akci zásadním nástrojem.

 Záběry z nádraží v Bangalore a titulky indických zpráv dokládají dopady kyber terorismu zneužívajícího sociální média. Zdroj: Youtube

Indický ministr vnitra deklaroval, že většina z obsahu vyvolávajícího nepokoje byla nahrána na webové stránky v Pákistánu. Facebook není v Indii takovým hitem, ve srovnání s velikostí indické populace má pouze 50 milionů uživatelů. Dle Wall Street Journal ho i tak indické autority požádaly, stejně jako provozovatele 244 jiných webových stránek včetně Googlu a Microsoftu, o odstranění a blokování obsahu, který může krizi eskalovat. Důraz je kladen především na sociální sítě, jež umožňují jednoduché virální šíření. Zároveň indická vláda vydala pátnáctidenní zákaz odesílání hromadných textových zpráv na mobilní telefony.

Poplašné zprávy měly reálný dopad. Vystrašily až desítky tisíc lidí, kteří se vydali zpět do oblasti na severovýchodě země, z které nedávno odešli. Samozřejmě nešlo o spořádaný odchod, ale spíše o úprk ve strachu o život. Jsou hlášené i první oběti a zranění. Některé z nich jako důsledek boje o místo ve vlacích. Celá situace ukazuje, že rychlé šíření informací se dá jednoduše zneužít a zásadně ovlivnit životy velkého množství lidí.

Tyto události samozřejmě nahrávají regulačním opatřením ze strany veřejné moci. V Indii, která je slavná tím, že ve filmech hlavní postavy milostné choutky obvykle vytancují, nebo se místo peprnějších scén objeví záběry na motýly a kytky, se dosavadní snahy o restrikce a kontrolu „nevhodného obsahu“ na internetu týkaly především sexuální tématiky a násilí. Indie tak tlačila a tlačí některé internetové společnosti k cenzuře obsahu. Google, Facebook a další webové stránky tak například u soudu v Novém Dillí čelí obžalobě z hostování „nepřijatelného obsahu“. Soudní přelíčení se bude konat na konci září. V průběhu stávající krize se objevily v indickém parlamentu hlasy volající po dočasném uzavření všech sociálních sítí.

Zdroje: www.bbc.co.uk, www.techcrunch.com, online.wsj.com