Náš fact-checking program byl jak z knihy 1984, uvedl Mark Zuckerberg v podcastu Joea Rogana
Mark Zuckerberg během natáčení podcastu. Zdroj: Joe Rogan Experience
CEO Meta absolvoval téměř 3hodinový rozhovor v podcastu Joea Rogana. Tedy do pořadu, kde ho nečekal žádný „hard talk“ s kritickými dotazy, ale spíše velké množství prostoru k vysvětlení svých postojů. A také jejich změn. Mark Zuckerberg se vyjádřil i k zásadnímu obratu v přístupu k moderování obsahu na Facebooku, Instagramu a Threads.
V jejím rámci postupně opustí fact-checkingové programy (zatím v USA, poté v dalších zemích) a nechá „uvádění na míru“ obsahu jako dobrovolnou a neplacenou činnost na uživatelích ve formě obdoby Community Notes na sítí X. Zároveň plánuje ukončit záměrné snižování dosahů politického obsahu a zpravodajství ve feedech.
Jak byla tato změna přijata? „To pravděpodobně závisí na tom, koho se zeptáte,“ odpověděl Zuckerberg na otázku. Pokračoval s tím, že nikdy nechtěl být arbitrem pravdy. Facebook se zprvu věnoval v moderaci obsahu spíše snaze potlačit kyberšikanu nebo násilný obsah. Změna přišla až po roce 2016 spojeném s prezidentskými volbami, které vynesly poprvé do úřadu Donalda Trumpa. A také s informacemi o tom, jak tyto volby ovlivnily ruské dezinformace, s čímž souvisel i skandál společnosti Cambridge Analytica. „Myslím, že to byly v podstatě dvě události, kdy jsme poprvé čelili masivnímu institucionálnímu tlaku, abychom začali cenzurovat obsah z ideologických důvodů," vysvětlil Zuckerberg a dodal:
„V té době jsem byl opravdu špatně připraven na to, abych rozebral, co se děje. Když se na to dívám zpětně,tak si myslím, že jsem v roce 2016 po Trumpově zvolení příliš důvěřoval mnoha lidem v médiích, kteří v podstatě říkali: 'Dobře, není možné, aby byl tento člověk zvolen jinak než na základě dezinformací.' To začalo záležitostí s ruskými tajnými službami, ale časem se to tak nějak proměnilo v různé věci…
Vzal jsem to, a tak nějak jsem předpokládal, že všichni jednají v dobré víře, a řekl jsem si: 'Dobře, existují obavy z dezinformací…' Když se zeptáte lidí, nikdo neřekne, že chce dezinformace, takže bychom možná měli něco udělat, abychom se to v podstatě pokusili řešit.“
Ukázka reklamy na Facebooku sponzorované ruskými trolly během americké prezidentské kampaně v roce 2016. Jejich taktikou nebyla pouze podpora Trumpa. V některých příspěvcích — v tomto případě mířených na homofoby — vyzýval příspěvek k vybarvení omalovánek podporujících dalšího kandidáta demokratů, Bernieho Sanderse. Spojitost Bernieho Sanderse s LGBT komunitou mu měla uškodit. Více se dozvíte v článku Facebook chce ukázat lidem Stránky ruských trollů, které sami sledovali.
A dle Zuckerberga to začali řešit příliš. „Dostali jsme se do bodu, kdy jste prostě nemohli (na našich platformách) říkat určité věci, přestože šlo o běžnou diskusi,“ řekl Zuckerberg a zmínil, jak Meta umlčovala konzervativní hlasy. Proč se to dělo? „Myslím, že je to do jisté míry způsobeno tím, že někteří lidé, jejichž úkolem je ověřovat fakta, se z velké části zaměřují na ověřování politických faktů, takže se tak nějak vydali tímto směrem," dodal. Jak přibližuje box níže, studie ukazují, že bylo stahováno více „obsahu konzervativního zaměření“, ale z toho důvodu, že byly častěji fakticky lživé.
Taky je potřeba dodat, že ještě v roce 2019 na Facebooku platilo, že politici si v reklamách mohou lhát, jak chtějí. Pravidlo, že není možné inzerovat informace, které jsou nepravdivé či zavádějící, se vztahovalo jen na běžnou inzerci. „Jenže právě politické reklamy jsou v tomto ohledu nejproblematičtější. Máme tu totiž dva ne nutně na sobě závislé problémy: lži a manipulace šířené virálně a placenou reklamou. Zatímco různé konspirace a hoaxy spojené například s medicínou si lidé sdílí sami mezi sebou v různých skupinách, ale i veřejně, mezi placenou inzercí se nejčastěji jedná o fake news politické. Je to logické: zatímco vyznavači teorie placaté země nebo odmítači očkování málokdy disponují milionovými rozpočty na reklamu, v případě politiky je tomu naopak. A byly to právě prezidentské volby v USA v roce 2016 a politická reklama placená nejen z USA, ale i ze zahraničí (což americké zákony zakazují), které dostaly tento problém do širšího povědomí. Pokud se tedy Facebook otevřeně zříká snahy jakkoliv korigovat politickou reklamu, dává tím najevo, že kvůli velkým příjmům z politických reklam nehodlá jakkoliv tuto oblast korigovat,“ uvedl tehdy pro Marketing Journal politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Miloš Gregor. Tento přístup začala Meta na Facebooku měnit až v souvislosti s mírou misinformací a dezinformací, které se vyskytovaly v boji o Bílý dům v roce 2020. Vše pak gradovalo pozastavením účtů Trumpa na Facebooku a Instagramu poté, co jeho dlouhodobé prohlašování o ukradených volbách přispělo k útoku na Kapitol 6. ledna 2021, a i toto protiprávní jednání schvaloval.
Nadržují sociální sítě liberálům před konzervativci? Studie to nepotvrzujíKonzervativci (tedy v USA primárně příznivci strany republikánů, pozn. red.) to mají dle svých vlastních soudů na sociálních sítí těžké a moderátoři obsahu údajně častěji perzekuují jejich obsah. Tuto tezi ověřovalo několik významných institucí. Vyvrací ji například studie Center of Business and Human Rights patřící pod The New York University. Studie univerzit Oxford, Massachusetts Institute of Technology, Yale a Cornell publikovaná v říjnu 2024 v časopisu Nature přiznává, že příznivci Donalda Trumpa a dalších konzervativců mají ve srovnání s příznivci Joea Bidena a dalších liberálů větší pravděpodobnost, že jejich obsah bude stažen nebo účty pozastaveny na hlavních platformách sociálních médií, jako jsou Facebook a X. To ovšem neznačí neobjektivitu moderátorů obsahu. Výzkumníci totiž uvedli, že konzervativní účty mohou být sankcionovány častěji, protože zveřejňují více dezinformací. To říká i další studie z roku 2022. |
Program Meta pro ověřování faktů se dle Zuckerberga stal „něčím jako z knihy 1984, kde je to opravdu šikmá plocha. A dostalo se to do bodu, kdy se prostě řeklo: 'Dobře, tohle ničí tolik důvěry, zejména ve Spojených státech, aby tento program existoval'." Uvedl, že Bidenova administrativa na Meta vyvíjela tlak, aby odstraňovala i pravdivé informaceo vakcínách proti Covidu-19. „V podstatě na nás tlačili a říkali: 'Víte, všechno, co říká, že vakcíny mohou mít vedlejší účinky, musíte v podstatě stáhnout', a já jsem jen řekl: 'No, to neuděláme,'" tvrdil Zuckerberg.
Zmínil i Trumpova prvního kandidáta na ministra obrany v jeho nové administrativě, Petea Hegsetha, který opakovaně tvrdil, že ženy by neměly sloužit v bojových rolích. Podle dřívějších pravidel Meta by takové výroky byly zakázány, protože vylučují chráněnou skupinu lidí. Podle nových zásad Meta však tyto komentáře budou povoleny. „Pokud je něco přijatelné říci na půdě Kongresu, mělo by být možné o tom diskutovat i na sociálních sítích,“ řekl Zuckerberg.
Zuckerberg používal Trumpovu rétoriku. Změna způsobu moderace obsahu s ním prý nesouvisí
Zuckerberg během rozhovoru opakovaně používal jazyk, který můžete slýchat od Trumpa a jeho příznivců. Mluvil s despektem o „kulturních elitách“, mezi které počítá média, novináře a televizní moderátory zpravodajství. Dle něj by se novým druhem kulturní elity měli stát uživatelé sociálních médií.
Firmy jsou dle něj „zženštilé“ a potřebovaly by více mužské síly. A je pravda, že tu do Meta přivádí. Minulý týden oznámil, že Dana White, ředitel největší MMA organizace UFC a mimochodem také přítel Donalda Trumpa, bude novým členem představenstva Meta. Zuckerberg uvedl, že ho přizval kvůli jeho podnikatelskému vedení a proto, aby měl ve firmě více lidí s „pevnou páteří“. „Čelíme velkému tlaku ze strany vlád a různých skupin po celém světě a potřebujeme silné osobnosti,“ vysvětlil.
Ještě loni na jaře mluvil Trump o Zuckerbergovi jako o nepříteli (amerického) lidu. Nechal se slyšet, že za to, že mu pozastavil účty na Facebooku a Instagramu, by měl být do konce života ve vězení. Nejen milionový dar Zuckerberga na Trumpovu inauguraci ale značí, že Zuckerberg dělá, co může, aby si Trumpa udobřil.
Zdroj: Truth Social
U Rogana uvedl, že změna přístupu moderace obsahu s vítězstvím Trumpa ve volbách nemá nic společného. Prý o ní přemýšlel už delší dobu.
Zuckerberg řekl, že je ohledně návratu Trumpa do prezidentského úřadu poměrně optimistický, protože „prostě chce, aby Amerika vyhrávala“. K tomu dodal, jak je důležité mít vládu, která chrání americké technologické firmy v zahraničí, což mohlo být odkazem na zákaz platforem Meta v Číně (s nímž Trump ve svém prvním prezidentském období nic neudělal), nyní v Rusku nebo na tlak, kterému Meta čelí v Evropské unii. Vzhledem k tomu, že ten je spojen do velké míry s Aktem o digitálních službách a nutnosti velkých online platforem zasahovat proti dezinformacím, dá se předpokládat, že se mu právě v tomto případě bude pomoc Trumpa hodit.
A právě tímto prizmatem se je potřeba na Zuckerbergův obrat dívat. V Roganově rozhovoru se nesetkal s žádnou oponenturou, podobně jako Donald Trump nebo Elon Musk při svých rozhovorech v posledních dvou měsících. O úrovni kritičnosti Roganova pořadu vypovídá i jeho výkon v rozhovoru s hercem Melem Gibsonem zveřejněným den před tím s Zuckerbergem. „Vláda se před námi snaží skrýt léky,“ přikyvoval v něm Rogan na prohlášení Gibsona, že rakovina jde léčit průmyslovým barvivem methylenová modř a Ivermectinem, tedy lékem proti parazitům podávaným koním.
Změna moderování obsahu i dalších politik Meta odpovídá tomu, co nový prezident USA říká. Je to ochrana proti tomu, aby dříve zmíněné výhružky nezačal naplňovat. A Donaldu Trumpovi se rozhodně líbí, co vidí. V rozhovoru pro Fox News Digital označil představení změny způsobu moderování obsahu ve společnosti Meta za perfektní a pochváli ji za to, že „ušla dlouhou cestu".
Na celý rozhovor se můžete podívat níže.
Kam dál?
Zdroj: Meta
Zuckerberg otáčí kormidlem. Meta končí s ověřováním faktů, inspiruje se na síti X.
Podívejte se také na hlubší kontext toho, co bylo impulsem pro vznik fact-checkingovým programů v článku:
Jak funguje Cambridge Analytica: příběh zneužívání dat uživatelů a jejich strachu.
