Mark Zuckerberg není Charlie
Minulý týden jsme informovali o tom, že i Google se připojil k tisícům jiných a ve čtvrtek 8. 1. vyvěsil banner se zvoláním „Je Suis Charlie” („Jsem Charlie”) na francouzskou lokalizaci svého vyhledávače Google.fr. Nyní se přidal i CEO Facebooku Mark Zuckerberg s #JeSuisCharlie v příspěvku na svém soukromém facebookovém účtu. Nemůžeme si pomoci, ale přijde nám to víc než pokrytecké.
Lidé sdílící #JeSuisCharlie k tomu samozřejmě měli různé pohnutky. Vyjádření solidarity s oběťmi teroristického útoku je jasným společným jmenovatelem všech, za tímto hashtagem se ale skrývá velmi silně i pocit, že svoboda slova je univerzální demokratické právo, které ti, co ho sdílejí, uznávají. Je to zároveň i výkřik, že oni mlčet nebudou. Mark Zuckerberg ve svém statusu říká:
"...nikdy nenecháme jednu zemi, skupinu nebo osoby diktovat jiným lidem, co mohou sdílet s celým světem.
Když uvažuji nad včerejším útokem a mou zkušeností s extremismem, tohle je to, co musíme všichni odmítnout: skupinu extrémistů snažící se umlčet hlasy a názory všech ostatních na světě.
Postarám se, aby se něco podobného nestalo na Facebooku. Jsem odhodlán budovat službu, kde můžete mluvit svobodně beze strachu z násilí."
Zdroj: www.facebook.com/zuck/
Dokáže si za těmito slovy stát skutečně Facebook, který Zuckerberg řídí? Nikoliv, v mnoha ohledech jde totiž cenzuře naproti.
Facebook odstraňuje četné příspěvky na základě soudních rozhodnutí a požadavků vlád. V mnoha případech proti tomu nelze nic namítat, v jiných jde o jasné přikyvování cenzuře. Tak se děje například u požadavků států jako Indie či Pákistán, které mají v legislativě zákony zakazující kritizovat vládní představitele či náboženství. Tím neříkáme, že by byl Facebook jedinou internetovou platformou, která by dělala něco podobného. Je ovšem mezi sociálními médii považován za to nejochotnější takovýmto požadavkům vyhovět.
Výše můžete vidět graf s obsahovými restrikcemi, které Facebook provedl na základě žádostí vlád mezi lednem a červnem 2014. Na přání Indie bylo vymazáno 4 960 kusů obsahu, v případě Turecka to bylo 1893 a u Pákistánu 1793. Facebook sice říká, že nevyhoví úplně každé žádosti, ale s cenzurou obecně nemá zřejmě problém. Pro srovnání se můžete u Googlu podívat na stránku Google Transparency Report, která svá data o obsahových restrikcích rozhodně neschovává do takového závoje mlhy jako Facebook. Početně se přitom pohybují často v jednotkách či desítkách kusů tam, kde Facebook cenzuruje ve stovkách a tisících případů. Něco podobného jako obrázek níže od Googlu rozhodně mezi informacemi poskytovanými Facebookem nenajdete.
Zdroj: www.google.com/transparencyreport
Cenzura Facebooku není ale vyvolaná jen tím, že vyhovuje vládám, které si nepřejí vidět na internetu svou kritiku. Facebook stáhnul například fotografie náctileté dívky lovkyně s jejími úlovky z Afriky.
Vyhlášený je komplikovaný vztah Facebooku k ženskému tělu, který se může téměř přirovnat situaci, kdy se na jednom z diskuzních fór ptala americká matka po cenzurované verzi „bez bradavek" seriálu Hra o trůny pro své děti, přičemž ale nedokázala odpovědět na dotazy, zdali by dětem neměl vadit spíš incest, přívaly krve a násilí jako nejvíce platného řešení čehokoliv. Facebook má také dlouhodobou averzi k odhaleným ženským prsům a dokonce i ke kojení, ačkoliv povoloval ve svém news feedu vyloženě grafické znázornění násilí, včetně stínání hlav.
Novináři v Charlie Hebdo pokračovali ve své nevybíravé satiře i přes opakované výhružky smrtí a bombový útok, který zasáhl redakci před 4 lety. Facebook pilně vyhovuje požadavkům diktatur a vlád potlačujících svobodu slova, aby si náhodou neohrozil své reklamní příjmy v daných lokalitách. Rozdíl dle nás vidí každý. #JeSuisCharlie proto Marku Zuckerbergovi ani Facebooku nepřísluší.
Zdroje: Google Transparency Report, Mashable, Wired, Facebook
