Digitální životní styl

Výzkumná společnost TNS povedla výzkum mezi padesáti tisíci uživatelů internetu a sociálních sítí ze šestačtyřiceti zemí. Výsledky jsou více než zajímavé, například nejvíce přátel v sociálních sítích mají Malajci, nejméně Japonci. Nejvyužívanějším médiem je internet, který v každodenním používání převálcoval televizi i tisk.

Výzkum TNS Digital Life stojí za pozornost hlavně kvůli obrovské skupině zkoumaných uživatelů internetu. Výzkumníci si dali za úkol zmapovat online zvyky populace na celém světě. Digitální zdroje informací jsou pro 61 procent respondentů důležitější než televize, rádio a tisk. To je úvodní zaklínadlo, které zdůvodňuje podrobné zkoumání internetových uživatelů a vypuštění ostatních médií ze zřetele výzkumu. Hlavní podkategorií jsou sociální sítě jako místo, na kterém se odehrává čím dál tím větší část online života obyvatel celého světa.

Internet je alfou a omegou

Respondenti měli možnost označit jednotlivá média a jejich každodenní využívání. Digitální média konzumuje každý den 61 procent respondentů, televizi 54 procent, rádio 36 procent, noviny 32 procent a časopisy 14 procent z celkem zkoumaných padesáti tisíc lidí. Internet je tedy jako nejmladší médium zároveň médiem nejvyužívanějším. Osm procent respondentů přitom uvedlo, že internet používá nejdéle dva roky. V rozvojových zemích toto číslo dosahuje i třiceti procent. Digitální svět je místo, kde uživatelé mohou nejlépe vyjádřit své pocity, tvrdí 39 procent respondentů. Pochopitelně, jiná média totiž jakékoliv vyjádření prakticky neumožňují. Internet je prostě médiem číslo jedna, alespoň co se pravidelného používání týká.

Sociální sítě jsou místem, kde se internetoví uživatelé mohou opravdu vyjádřit. Zajímavé je srovnání průměrného počtu přátel. Na špičce nejaktivnějších národů jsou Malajci, průměrný občan této asijské země (patřící mimochodem do velmi rychle rosoucích ekonomik) má 233 přátel, následuje Brazílie (231 přátel) a Norsko (217 přátel). Na opačném konci žebříčku jsou Japonci (29 přátel) a Číňani (68 přátel). V některých zemích je prý běžné mít méně přátel, ale zato bližších, což se samozřejmě projevuje i v digitálním životě. Malajci jsou také nejaktivnějšími uživateli sociálních sítí, tráví na nich v průměru 9 hodin týdně. Následují je Rusové s více než osmi hodinami a Turci, kteří jsou těsně pod hranicí osmi hodin.

Sociální sítě se přesouvají do mobilních zařízení

Citovaný výzkum také potvrzuje starou známou pravdu, že internětoví uživatelé stráví více času na sociálních sítích než u e-mailu. Částečně je to způsobeno i tím, že je na vzestupu mobilní připojení k internetu. Ve Spojených státech bude prý za rok třetina online uživatelů k sociálním sítím přistupovat z mobilních telefonů. A bude jich víc než těch, kteří budou sociální sítě obsluhovat z počítače. Sociální sítě mají našlápnuto k velkému stěhování ze stolních počítačů na mobilní telefony. Je to docela pochopitelné, jelikož mobilní telefon je praktičtějším společníkem pro trávení volného času. Ve Švédsku je tento trend přesunu sociálních sítí a aplikací z počítače na mobilní telefon ještě zjevnější, sociální sítě hodlá z telefonu obsluhovat dokonce celá polovina uživatelů. Mezi digitální zvyky patří i blogování. Zde je potřeba upozornit na fakt, že bloggeři ve Spojených státech jsou “na vymření” – bloguje “jenom” 32 % amerických uživatelů internetu. Ukazuje se, že módní vlna blogování přišla nyní po několika letech do Číny, jelikož z pěti Číňanů blogují čtyři. Méně rozvonuté země se k novým trendům staví velmi pozitivně, byť se zpožděním oproti Americe nebo Evropě.

Aktivitám, které lidé provozují na internetu, vévodí sociální sítě, e-mail a vyhledávání informací. Veškeré aktivity výzkumníci obecně řadí do skupin “management” a “entertainment”, toto rozdělení odpovídá i potřebám internetových uživatelů. Obě skupiny se samozřejmě protínají v mnoha aktivitách. Společnost TNS navíc uživatele internetu rozděluje do šesti škatulek (Influencers, Communicators, Knowledge-seekers, Networkers, Aspirers a Functionals) a ze stručných definic těchto typů uživatelů je vidět, že obsáhnou skutečně všechny internetové uživatele. Takto definované typy digitálních životních stylů mají šanci na to vejít do povědomí odborníků a stát se běžně používanými termíny.

Stručné charakteristiky digitálních životních stylů:

Influencer – internet je nedílnou součástí jeho života
Communicator – rád se vyjadřuje a diskutuje
Knowledge-seeker – využíví internet ke vzdělávání a získávání informací
Networkers – internet slouží k získávání vztahů a jejich rozvíjení
Aspirers – chce si vytvořit vlastní online svět (obvykle nový uživatel internetu)
Functionals – internet je nástroj

BBC odkazuje na důležitost sociálních sítí jako je Facebook nebo Twitter na základě zvláštní studie University of East London. Výzkumníci se zaměřili na Londýn, Birmingham a Carlisle jako na vybraná britská města a uvažovali o tom, jak by sociální sítě pomohly v šíření informací v případě nějaké krizové situace. Televize a tradiční média by nemusela hrát hlavní roli v šíření informací vedoucích k záchraně lidských životů. Sociální sítě mají vzhledem k jejich zásahu a rychlosti šíření sdělení v krizových situacích velký potenciál.

Studie společnosti TNS by neměla být ojedinělým výkřikem do tmy, ale počítá se s jejím každoročním opakováním, což by přineslo přehled o vývoji situace a trendech, které se dají očekávat v letech dalších.