Lékaři bez hranic odhalují mural na pražském Andělu. Ukazuje naději uprostřed zaminovaného pole
Rekonstruktivní plastická chirurgie je hlavním tématem nové nástěnné malby Lékařů bez hranic. Dílo vzniklo ve spolupráci se streetartovým umělcem Chemisem. Upozorňuje na nebezpečí, jež hrozí lidem ve válečných zónách i dlouho po skončení konfliktu.
Součástí uměleckého počinu je i využití aspektu virtuální reality. Ta divákům vysvětlí téma do hloubky. Dílo se nachází v rušné části Prahy 5, v ulici Nádražní, jen několik stovek metrů od stanice metra Anděl, a bude zde k vidění dalších 14 měsíců.
„Vybírali jsme mezi několika tématy a mně nejzajímavější připadalo ztvárnění problematiky plastické chirurgie po zraněních, způsobených například minami,“ popisuje výběr tématu první spolupráce s Lékaři bez hranic Chemis, který se malbě věnuje už téměř 20 let.
Streetartová malba na pražském Andělu znázorňuje pomoc lidem, již trpí nejen během války, ale někdy i po skončení konfliktu. Ve válečných zónách zůstává totiž často munice, pole bývají zaminovaná a místní jsou tak v nebezpečí i několik let až desetiletí po válce.
„O válečných konfliktech slýcháváme ve veřejném prostoru v posledních měsících hodně. Tímto uměleckým dílem se snažíme ukázat jeden ze specifických, často velmi drtivých aspektů dopadu války na civilní obyvatele, který si ne každý možná uvědomí. Je to dle mého emočně hodně silná malba a dobře odráží realitu a náročnost humanitární a zdravotnické pomoci, ale také naději, kterou pacientům přináší,“ osvětluje Sylva Horáková, ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic.
Rozpohybovaná malba
Příprava návrhu malby si vyžádala několik měsíců. Samotný streetart se připravoval asi tři týdny na sklonku roku, tudíž podmínky nebyly ideální. „Muselo se pracovat i s tím, že k této malbě vytvoříme zajímavou věc – rozšířenou realitu. Kolemjdoucí si mohou naskenovat QR kód a malba se jim v podstatě promění v takovou animaci. Ta ještě více objasní zobrazené téma,“ pokračuje umělec.
„Aby malba na ulici u lidí něco vyvolala, musíme brát v potaz to, že jdou často jen okolo. Není to malba, kterou mají doma v obýváku, na kterou se můžou hodiny koukat, přemýšlet o ní a hledat v ní skrytý smysl," dodává Chemis, podle kterého musí tento styl umění člověka trefit do očí a ideálně v co nejkratším čase předat své poselství.
V řadě zemí, kde Lékaři bez hranic působí, nemá tamní zdravotnický systém kapacitu nabízet možnost rekonstruktivní chirurgie, která by umožnila pacientům po úraze návrat do běžného života.
Jednou z výjimek je například jordánský Ammán, kde zdravotníci ošetřují oběti konfliktů v Sýrii, Iráku a Jemenu. Páteří místního týmu jsou čtyři ortopedičtí chirurgové, jeden plastický chirurg a specialista zaměřující se na operace dutiny ústní a obličeje. Za posledních 10 let se podařilo provést více než 11 000 operací u více než 4 500 pacientů. „Tento projekt je pro nás výjimečný, protože vedle akutní medicíny, kterou jsou Lékaři bez hranic známí, jsme schopni nabídnout i pokročilou péči o válečné oběti. Náš tým například zašívá chlopně, spojuje přerušené nervy a provádí jemné operace ruky, což v aktivních konfliktech nebývá možné,“ uzavírá ředitelka Lékařů bez hranic, Sylva Horáková.
Zdroj: Lékaři bez hranic