Potvrzeno českým soudem. Obrázek vytvořený AI není autorským dílem

19. 1. 2024 | Petr Michl
Prompt je v očích práva myšlenkou či postupem, které nejsou autorským dílem. Zároveň dílo vytvořené AI není vytvořené fyzickou osobou, ale softwarem. Už proto se na ně autorské právo nevztahuje. Tak zní hlavní poselství prvního českého pravomocného rozsudku ve sporu o autorství díla tvořeného AI.


Zdroj: DALL-E, repro Marketing Journal

Využívat obrázky vytvořené s pomocí má své úskalí. Potvrzuje to rozsudek Městského soudu v Praze, který byl nyní zveřejněn na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Padl již v říjnu a naleznete ho v plném znění pod spisovou značkou 10 C 13/2023. Proti rozsudku se žádná ze stran neodvolala, a je tak nyní pravomocný.

Spor spočíval v tom, že právní kancelář Taubel Legal zveřejnila na svých webových stránkách obrázek vytvořený AI s pomocí nástroje DALL-E od společnosti Open AI. To se nelíbilo žalobci S. Š. (rozsudek uvádí jen jeho iniciály, pozn. red.), který se považoval za autora obrázku a domáhal se jeho stažení soudní cestou.

Soud v rozsudku uvedl, že obrázek vytvořený s pomocí AI nástroje nemůže být dle autorského zákona (dále AZ) autorským dílem:

Dle § 2 odst. 6 AZ, dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.

Dle § 5 odst. 1 AZ je autorem fyzická osoba, která dílo vytvořila.“

A dle soudu AI nástroj (jako skutečný tvůrce) není fyzickou osobou:

Umělá inteligence sama o sobě nemůže být autorem s ohledem na nesplnění podmínek ustanovení § 5 AZ, kdy autorem může být pouze fyzická osoba, kterou umělá inteligence zajisté není.“

K tíži žalujícího přispělo i to, že své domnělé autorství nedoložil ničím jiným než svým osobním prohlášením. Jak ale naznačují výše zmíněné paragrafy, ani např. výpis z historie promptů u placeného nástroje, který ji uchovává, by nezměnil sám o sobě fakt, že software není fyzickou osobou. Zároveň myšlenka či námět díla nejsou samy o sobě dle § 2 odst. 6 AZ samy o sobě autorským dílem.

Právo v České republice nefunguje na principu precedentů, přesto pravomocný rozsudek ve zcela nové tematice může být návodný pro rozhodnutí dalších soudů v podobných otázkách. Zároveň je také signálem pro veřejnost. Takovým, který říká, že využívat AI obrázku v kampaních či jen webové prezentaci není dobrým nápadem zejména pro subjekty, co nechtějí, aby jimi použité vizuály někdo vzal a používal také.

U náhledového obrázku tohoto článku vytvořeného s pomocí nástroje DALL-E (nebo spíš vytvořeného nástrojem DALL-E s asistencí autora tohoto textu) to je jedno. I při využití vizuálu z fotobanky by chyběla jeho exkluzivita. Když firmy investují do své unikátní prezentace, je to už problematické.

Co s tím? Advokátka Petra Dolejšová specializující se na právo v IT a marketingu nabádá: „Upravte si teď smlouvy s klienty či dodavateli. Jako dodavatel nemůžete dávat klientovi licenci na něco, na co nemáte autorská práva. Jako klient pro změnu nechcete mylně považovat za dílo s exkluzivní licencí něco, co není chráněno autorským právem a může to využít kdokoliv další."

Další podrobnosti zjistíte v rozhovoru s Petrou Dolejšovou níže.

 

Rozhovor s Petrou Dolejšovou: I výstup z AI nástroje může být v jiném případě autorským dílem


Petra Dolejšová. 

 

Naznačuje zde představený rozsudek, že žádný výstup z AI nemůže být autorským dílem?

Jde o to, že každý rozsudek se vztahuje na danou věc, kterou posuzuje. Nechci tedy, aby si z toho lidé odnesli: „Aha, takže když to vyleze z AI, tak to není autorské dílo.” Takhle to nefunguje a generalizovat rozsudky se nevyplácí. 

Právo se bude jinak dívat na obrázek, který vyjde z Midjourney poté, co jsem dala pokyn: „Vypromptuj mi východ slunce na Bali.” A jinak na obrázek, u kterého jsem sice využila AI, ale víceméně jsem si to odmakala já.

Podívejme se třeba na grafiky. Ti dneska taky máloco kreslí na koleni a pracují v různých digitálních nástrojích. To, že si na pomoc nově vezmou AI ještě přece nebude znamenat, že nemají autorské dílo.

Když školím o právu v AI, ukazuji na obrázcích, videích a hudbě, kudy ta hranice a principy vedou. Aby si lidé „osahali” a pochopili, jak to vlastně celé funguje. Nedávám jim rybu, učím je lovit.

Městský soud píše o nedostatečném prokázání toho, že žalobce byl autor promptu. Jak by měl vypadat dostatečný důkaz?

Doporučuji prostě záznam celého procesu tvorby. V čem jste tvořili, jak ta komunikace s nástrojem vypadala, poskytnout časovou stopu „promptování“.

Budou žaloby o autorství častější u vizuálů než u těch týkajících se textů? 

Myslím si, že i když se stejné principy týkají textů, hudby, videí, obrázků, tak zdaleka nejvíc problémů nás čeká u vizuálního obsahu. Hudební průmysl už se ale v zámoří taky dost bouří. A texty… tam si myslím, že začne být obrovský problém v okamžiku, kdy se někdo dotkne těch větších děl typu Harry Potter, Pán prstenů apod. Ono to půjde ruku v ruce. Například prompt: „Napiš mi pokračování Harryho Pottera, jak si žili po 20 letech,” a případné komerční využití výstupu z AI nástroje bude určitě právně problematické.

V našem malém českém rybníku si ale myslím, že nás bude nejvíc trápit oblast obrázků. Koneckonců i v dnešní době řeším každý týden problém ohledně obsahu ve fotobance. Toto bude navazující kapitola.

Co by si nyní měli uvědomit klienti a dodavatelé děl (vizuálních, textových, hudebních...) ve vztahu k výstupům tvořeným s pomocí AI a k tomu, co  z toho je, nebo není autorské dílo? 

Hlavně pochopte, na jakých principech z pohledu práva AI nástroje fungují. Pokud AI nástroj používáte čistě jako nástroj (překladač, photoshop, chrlič nápadů, korektor…), pořád se můžeme o autorských dílech bavit. Problém nastává, pokud za vás AI nástroj vyloženě tvoří. V takovém případě z něj vypadává z pohledu práva „nic”. A tohle „nic” jako marketéři těžko klientům licencujete. Ve smlouvách přitom často máte, že poskytujete tzv. výhradní licenci. Pak může být zaděláno na problém. Moc doporučuji si s partnery domluvit, na co se AI využije, na co ne a jak si případně AI generovaný obsah budeme mezi sebou komunikovat. Ať je v tom jasno hlavně mezi námi.

 

Pohled zpoza oceánu. Komiks vytvořený s pomocí AI může být autorským dílem


Zdroj: Kristina Kashtanova

Dá se předpokládat, že se může přístup k autorskému právu a AI vyvíjet. Například Autorský úřad Spojených států amerických (United States Copyright Office) zveřejnil svůj pohled na to, zdali je komiks „Zarya of the Dawn" autorským dílem Kristiny Kashtanové, která ho vytvořila s pomocí vizuálů vygenerovaných v AI nástroji Midjourney.

Jeho odpověď je kladná, pokud jde o celé dílo (nikoliv o jednotlivé obrázky samostatně).  V závěru svého vysvětlení říká:

„V korespondenci z 28. října byla vznesena otázka, zda práce poskytnutá Úřadu k registraci byla výsledkem lidského autorství, nebo výsledkem čistě mechanického nebo autonomního počítačového procesu.

Naše odpověď zní, že dílo „Zarya of the Dawn" je zcela výsledkem autorské práce a vkladu Kashtanové. Každá část Díla byla vedena jejím tvůrčím vkladem a odráží její autorství. Řečeno jazykem Burrow-Gilese, Kashtanová byla mistrovskou myslí (mastermind), tím, kdo skutečně reprezentuje, vytváří nebo uvádí v život myšlenku, nápad či představu.

Zatímco Kashtanová využívala službu Midjourney, která jí pomáhala při vytváření některých obrazů v díle, použití tohoto nástroje nijak nesnižuje význam lidské mysli, která vymyslela, vytvořila, vybrala, zdokonalila, ořezala, umístila, zarámovala a uspořádala všechny různé prvky díla do příběhu, který odráží osobní zkušenost a uměleckou vizi Kashtanové.

Dílo jako takové je proto výsledkem lidského autorství a jeho registrace by měla být Kashtanové potvrzena.“

Štítky dokumentu: AI Legislativa

To nejlepší z moderního marketingu každý pátek do vašeho inboxu.

Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?
Podobné články: