Velký strašák pro Big Tech! EU se shodla na nařízení zavádějícím odpovědnost sociálních médií za nezákonný obsah

Po šestnáctihodinovém vyjednávání se Evropská komise a Evropský parlament shodli na znění tzv. Digital Services Act (DSA), tedy poměrně přelomovém nařízení, které vyžaduje, aby velké technologické společnosti agresivněji kontrolovaly svůj obsah a rychle blokovaly vše, co je považováno za škodlivé nebo nezákonné. Z usnesení, ke kterému došlo tuto sobotu v Bruselu, vyplývá, že by Meta, Google nebo Twitter v případě nedodržení mohly čelit masivním pokutám v řádu miliard. 

????‼️ @EUCouncil and @Europarl_EN have just reached a provisional agreement on the Digital Services Act

The #DSA will help to keep the digital space safe from illegal goods, content and services, and to protect fundamental rights online ????‍????

More ????

— EU Council Press (@EUCouncilPress) April 23, 2022

Ohledně DSA už se rokovalo několik let  a EU sama uvádí, že se jedná o první přelomový legislativní akt na světě, který se zaměřuje na tak obří digitální regulaci. Nový právní předpis nařizuje důsledně sledovat a omezovat nezákonný obsah a mimojiné také zakazuje cílit reklamu na uživatele pomocí algoritmů, které využívají data na základě jejich rasy nebo náboženství, a zakazuje také cílení reklamy na děti. U reklamy nekomerční a politické pak zakazuje zcela behaviorální reklamu a povoluje jen tu kontextovou. 

Petra Dolejšová. Zdroj: eLegal 

Změny v možnostech cílení hodnotí pro Marketing Journal právnička specializující se na právo v marketingu, Petra Dolejšová:

„Nařízení v tomto ohledu nepřináší oproti GPRD nic výrazně nového. Právě v rámci GDPR jsou již upraveny tzv. citlivé kategorie osobních údajů, které by se neměly při cílení reklam využívat. Je mezi nimi mimo rasového či etnického původu například také náboženství nebo sexuální orientace, nikoliv však pohlaví — cílit na muže a ženy, tak bude nadále možné.“

Nezkomplikuje zákaz behaviorálního cílení u nekomerční reklamy například shánění peněz neziskovým organizacím? A jak se rozliší komerční a nekomerční reklama?

„To podle mě bude otázkou výkladu, ale nebude to až tak těžké. Reklamou je všechno, co dělá komerční značka za účelem prodeje nebo budování jména. ‚Ne-reklama' je všechno ostatní — politické strany, hnutí, státní instituce, neziskovky — prostě ne-podnikatelé. Dle stávající podoby nařízení by neziskové organizace skutečně v cílení omezeny byly, ale nyní se budou vypořádávat připomínky a předpokládám, že z nich vzejde nejedna výjimka,“ odpovídá Petra Dolejšová s tím, že zatím není důvod k panice a platnost nařízení DSA k 1. lednu 2023 nevidí přes ambice EU příliš reálně. 

Today’s agreement on #DSA is historic.

Our new rules will protect users online, ensure freedom of expression and opportunities for businesses.

What is illegal offline will effectively be illegal online in the EU.

A strong signal for people, business & countries worldwide.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) April 23, 2022

Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, na svém Twitteru uvedla: 

„Dnešní dohoda o DSA je historickým přelomem. Naše nová pravidla budou chránit uživatele online, zajistí svobodu projevu a rovné příležitosti pro podniky. To, co je nezákonné offline, bude konečně nezákonné také online v rámci EU. To je silný signál pro lidi, podniky a země po celém světě.”

Nové nařízení se vztahuje na služby s více než 45 miliony aktivních uživatelů měsíčně v Evropské unii a výrazně by tak zasáhl Big Tech giganty jako společnost Meta, pod kterou spadá Facebook a Instagram, ale také sítě Twitter, TikTok nebo YouTube. K podpoře zavedení takové legislativy  v rámci EU se vyjádřili třeba Hillary Clinton nebo bývalý prezident USA, Barrack Obama, s argumentem, že toto je jasný krok proti dezinformacím a extremismu a vstříc opravdové demokracii, která nyní může být kvůli neomezenému obsahu v ohrožení. 

For too long, tech platforms have amplified disinformation and extremism with no accountability. The EU is poised to do something about it.

I urge our transatlantic allies to push the Digital Services Act across the finish line and bolster global democracy before it's too late.

— Hillary Clinton (@HillaryClinton) April 21, 2022

Nařízení cílí na tvrdé potírání nelegálních obsahů, jako jsou třeba dětská pornografie, teroristický obsah, propagace nebezpečných nebo nelegálních produktů či dezinformační kampaně. Velké digitální společnosti budou při platnosti DSA nuceni nastavit své algoritmy tak, aby takové obsahy důsledně vyhledávaly a ihned blokovaly.

Pokuta za nedodržení DSA se může vyšplhat až do výše 6 procent globálních příjmů technologických společností a kromě velkých sociálních sítí a vyhledávačů platí také pro porno weby, podcastové platformy, jako jsou třeba Spotify nebo velká tržiště jako Amazon. 

Pokud by některá společnost opakovaně nedodržovala tento právní předpis, vyhrazuje si EU právo její činnost s konečnou platností zcela zablokovat. Platformy se také budou muset více zodpovídat uživatelům i regulačním orgánům a odhalit například, jak jejich algoritmy doporučují obsah uživatelům nebo budou muset vydávat pololetní zprávy o svých snahách o moderaci obsahů a využití umělé inteligence k odstraňování nelegálního obsahu.

Naše poslankyně Evropského parlamentu, Dita Charanzová, k tomuto kroku uvedla:

„Google, Facebook a další velké online platformy budou muset tvrdě jednat, aby lépe ochránili své uživatele. Evropa dala jasně najevo, že se nemohou nadále chovat jako nezávislé digitální ostrovy.”

EU tak pokračuje v nastavování nových standardů pro online prostor a je čím dál jasnější, že velcí technologičtí giganti už nebudou nedosažitelní a nemohou si na svých platformách nastavovat svá vlastní pravidla. Stojí tak v přímém kontrastu k USA, kde se lobbistům zastupujícím zájmy Silicon Valley do značné míry zatím daří udržet federální zákonodárce na uzdě.