Art Rate Monitor: kanadská galerie měří, které umění s návštěvníky skutečně hýbe
Umění je založené na tom, že v lidech vyvolává emoce. Obrazně řečeno vám poskočí srdce, když uvidíte kus umění, který vás zasáhne. Kanadská Art Gallery of Ontario (dále AGO) na to sází ve své kampani. Jejím příslibem je, že svým návštěvníkům dokonce změří, jaký typ obrazů, soch či instalací zahýbe jejich návštěvníkům se srdečním pulsem nejvíce.
Po příchodu si mohou zájemci nasadit na zápěstí monitor srdečního tepu. Při procházení se po galerii pak v reálném čase monitor prostřednictvím Bluetooth technologii komunikuje s tzv. beacons lokalizujícími pohyb návštěvníků v rámci galerie s vysokou přesností. Dokáže tak určit jejich fyzické reakce u konkrétního díla. Krátce po návštěvě pak lidé obdrží e-mailem zprávu, jež jim odhalí, které umění zvýšilo nebo snížilo jejich srdeční tep, kde strávili nejvíce času a dokonce i jejich preferované barevné palety.
Bonusem je pak rozdělení mezi 1 z 8 „typů osobnosti", které Galerie určila v originále takto: Seeker, Naturalist, Powerhouse, Dreamer, Connector, Luminary, Poet a Muse.
Art Rate Monitor nefunguje tak, že váš zvýšený puls znamená vždy lepší umění. Pokud patříte mezi milovníky přírody, může vás podobná scéna třeba i zklidnit a snížit vaši tepovou frekvenci, třeba i na 76 úderů srdce za minutu. Tak je to vidět na příkladu díla The West Wind od Toma Thompsona.
Kurátorka programu AGO, Melissa Smith, uvedla pro portál Red Foyer bližší podrobnosti k vytvořeným personám milovníků umění:
„Jako explorera (průzkumníka, pozn. red.) vás pravděpodobně zaujmou nové výstavy, budete číst popisky na stěnách a dáte přednost nestrukturované návštěvě. Seekers (hledači, pozn. red.) jsou hledači zážitků rádi sbírají zkušenosti, jsou to lidé, kteří si chtějí odškrtnout, že viděli něco nového. Mnoho zájemců o zážitky navštívilo například výstavu Yayoi Kusama. Do AGO chodí také hodně chargers (dobíječů, pozn. red.). Jsou to lidé, kteří přicházejí přemýšlet a načerpat nové síly. Ti mají tendenci vnímat místa, jako je AGO, jako ta, kde si mohou odpočinout od světa, a pravděpodobně jsou to návštěvníci, kteří nosí sluchátka. Může jít také o profesionála či hobbíka, uctivého poutníka a někoho, kdo hledá kulturní spřízněnost. Při návštěvě těchto míst můžete mít různé motivace….“
Art Rate monitor na ruce
Za kampaní stojí agentura Zulu Alpha Kilo. Její kreativní ředitelka Jenny Glover uvedla v tiskové zprávě: „Art Rate Monitor je zajímavý způsob, jak rozšířit význam návštěvy umělecké galerie. Je to mnohem víc než jen zážitek pro vaše oči. Je také fascinující pochopit, jak jsme s vystavenými předměty, tématy, historií a dokonce i médii propojeni. Chtěli jsme dát lidem pocit propojení s AGO, aby každá návštěva byla osobní, protože každý prožívá umění jinak."
Dle Glover stojí velká práce za vytvořením 8 „uměleckých person“ a jejich ukotvením v uměleckých tématech, ale třeba i v materiálech uměleckých artefaktů, jako je sklo, mramor nebo bronz. Prezentována škála je pochopitelně hodně subjektivní. V době, kdy jsou lidé napříč generacemi zaujati možností si takřka vše měřit, může ale právě možnost otestovat své fyzické reakce na umění a autoritativní zařazení do konkrétní tabulky být něčím, co návštěvníky potěší a zejména přiláká do samotné galerie.
Kam dál?
Už ani obrazy klasiků si nemohou být před algoritmy sociálních sítí jisty. Explicitní obsah z vídeňských galerií proto míří tam, kde trocha kůže navíc nevadí. Zjistěte více v článku:
Vídeňská muzea a galerie míří s nahotou na OnlyFans. Algoritmy sociálních sítí je utlačují
