Audiovizuální platformy jako YouTube či Netflix budou více chránit před škodlivým obsahem a nabízet evropský obsah, shodli se europoslanci
Zdroj: Evropský parlament
Evropští poslanci se snaží zmodernizovat legislativní rámec EU v době, kdy se diváci na nejrůznější televizní pořady, filmy a klipy dívají online. Zmíněná odsouhlasená novela se bude týkat provozovatelů televizního vysílání a platforem pro sdílení videí, včetně přímých přenosů, a platforem nabízejících videa na vyžádání. Mezi ně patří například Netflix, YouTube, Facebook a Amazon.
Parlament schválil novelu audiovizuální směrnice:
— Evropský parlament (@Europarl_CS) 2. října 2018
➡lepší ochrana dětí před škodlivým obsahem
➡kvantitativní pravidla týkající se reklamy
➡30% kvóty na evropská díla v katalozích online platforem
Detaily v tiskové zprávě → https://t.co/hiegVBjGha pic.twitter.com/oMmja3Wjjg
Ochrana dětí a nezletilých
Novela má také zajistit ochranu nezletilých osob před násilím, nenávistí, terorismem a škodlivou reklamou . Poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb mají přijmout opatření proti zmíněnému škodlivému obsahu a platformy, které poskytují sdílená videa budou muset rychleji reagovat na obsah, který uživatelé coby škodlivý označí. Zmíněný obsah budou muset novelou dotčené platformy odstraňovat od roku 2020.
„Výsledek hlasování je pozitivní zejména z hlediska bezpečnosti. Chceme zabránit tomu, aby se prostřednictvím internetu šířil nenávistný obsah. Zvláštní ochrana se přitom vztahuje na děti. Poskytovatelé platforem pro sdílení videí budou proto odpovědni za odstranění obsahu, který poškozuje zdravý vývoj dětí, jako je pornografie a násilí. Tento škodlivý obsah bude muset být odstraněn okamžitě, jakmile se objeví,“ uvedla na svém webu česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.
Obsah z Evropské unie
Další novinkou je, že platformy, které nabízí videa na vyžádání, budou muset obsahovat minimálně 30 % videí z evropské produkce. Poslanci tak chtějí podpořit evropský audiovizuální sektor a kulturní rozmanitost. Pokud ovšem bude mít konkrétní server nízkou sledovanost, případně nebude možné těmto požadavkům dostát, mohou pravidla jednotlivé unijní státy zmírnit.
Dále by tyto digitální platformy poskytující videoobsah na vyžádání měly přispět k rozvoji evropské audiovizuální produkce, a to buď přímými investicemi do obsahu, nebo příspěvkem do vnitrostátního fondu.
„Klasická média, jako je televize a rozhlas, již dnes musí plnit řadu povinností vůči svým divákům a posluchačům, které se dosud na poskytovatele služeb prostřednictvím internetu nevztahovaly. Hledali jsme vyvážené řešení mezi tím, co bychom si přáli, tedy kvalitní a bezpečný obsah, a mezi možnostmi poskytovatelů,“ doplnila Šojdrová.
Tuto novelu musí ještě formálně odsouhlasit i Rada ministrů Evropské unie a následně budou mít členské státy 21 měsíců na zahrnutí do vnitrostátních právních předpisů.
Zdroje: Zpravodajství Evropského parlamentu, Technet, Bloomberg, Michaela Šojdrová
