Británie chce zkrotit internet. Odpovědnost však přenáší na online platformy a hrozí obřími pokutami
Zdroj: gov.uk / úprava Marketing Journal
Velká Británie projednává politické opatření, které by ukončilo etapu neregulovaného prostředí internetu, kde nikdo nenese následky za své chování. Pokud by byl realizován The Online Harms White Paper, Velká Británie by učinila internetové platformy a největší technologické společnosti bezprostředně zodpovědné za bezpečí svých uživatelů. Následuje tak příklad Německa, kde od 1. ledna 2018 platí zákon NetzGV, přezdívaný také jako Facebook Law, který má na internetu tvrdě potírat nenávistný nebo škodlivý obsah a fake news.
Tato iniciativa ve Velké Británii vyzývá k vytvoření nového nezávislého regulačního orgánu pro internetové prostředí. Tento orgán by pak byl pověřen dohledem nad obsahem jednotlivých platforem a byl by oprávněn udílet tučné pokuty právnickým osobám nebo jednotlivcům, kteří nedokáží udržet na své stránce pořádek. Návrh zahrnuje:
- regulaci veškerého nenávistného obsahu, falešných nebo poplašných zpráv a obsahu týkajícího se sebepoškozování, zneužívání nebo šikany
- vypracování vlastních kodexů, pro jednotlivé platformy, které uživatelům zajistí bezpečnost na síti a minimalizují nevhodný obsah
- opatření, kterým technologické firmy budou bránit šíření dezinformací například v období voleb
- strategie mediální gramotnosti, které uživatelům pomohou rozpoznat dezinformace a škodlivé chování
Konec divokým dobám internetu
K diskuzi o regulaci internetového prostředí významně přispěly události z poslední doby, například teroristický útok v Christchurch na Novém Zélandu, kde útočník streamoval střelbu v přímém přenosu nebo případ sebevraždy 14leté britské školačky Molly Russell, kdy se na Instagramu oběti ve velkém množství nalezl alarmující obsah týkající se sebevražd, depresí a sebepoškozování a mohl tak jejímu jednání významně napomoci.
Premiérka Theresa Mayová ve svém prohlášení uvedla:
„Internet dokáže být skvělým místem pro propojování lidí napříč celým světem. Po příliš dlouho ale tyto společnosti neudělali dost pro ochranu uživatelů před škodlivým obsahem, obzvláště pak u dětí. To není dost dobré a nastal čas dělat věci jinak. Vyslyšeli jsme aktivisty a rodiče, zavádíme (a přesunujeme - pozn. red.) povinnost péče, která ponechá lidi v bezpečí, na internetové společnosti. Online společnosti musí začít brát zodpovědnost za své platformy a pomoci obnovit důvěru veřejnosti v tuto technologii."
Ač dokument vychází z vlády premiérky Velké Británie, Theresy Mayové, je pravděpodobné, že v jejím čele v době projednávání konkrétní legislativy už nebude. Zdroj: gov.uk
Tento přístup je velice politicky populární. Dělá totiž viníky z online platforem, a přitom mluví o těch největších, jako je Facebook nebo Google, což veřejnost mnohdy oceňuje. Mnoho témat je více než relevantních a i online platformy by se na jejich řešení měly podílet. Je ale nesmyslné navrhovat legislativu, která perzekuuje velkými pokutami online platformy za některé formy škodlivého obsahu, které vkládají uživatelé. Problémem je, že pokud nejsou zákonné povinnosti napsané tak, aby se dotýkaly jen těchto gigantů, reálně ohrožují jejich menší konkurenci a vůbec možnosti jejího vzniku. Mimochodem ministr kultury Jeremy Wright v pořadu BBC Breakfest uvedl, že by reálná legislativa vycházející z tohoto dokumentu měla počítat s pokutami ve výši okolo 4 % ročního obratu pokutované společnosti.
Kdo na to doplatí?
Je to podobné jako v případě unijní směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu a tolik zmiňovaném článku 13, který přenáší odpovědnost za to, že se objeví na sdíleném cloudovém úložišti dílo chráněné autorským zákonem, na provozovatele dané platformy. Efektivně to však likviduje malé hráče. Google již prý investoval do vývoje filtrů, které by mohly zamezit nahrání copyrightem chráněného obsahu na jeho platformách, ekvivalent 2 miliard korun. A přesto nefungují dokonale. Představa, že malí či střední hráči mají takové prostředky je bláhová. Mnoho z povinností vyplývajících z Brity uvažované legislativy je nutně také založeno na filtrech. A navíc na těch, které umí mnohem lépe pracovat s kontextem.
Osoby se zákonodárnou mocí krotí divoký Západ (a buďme upřímní, v tomto případě také Východ). Dost bylo bezpráví, teď tu bude pořádek! Místo šerifa ale přichází jen úředník s pokutami. Nechce či neumí je navíc rozdávat těm, co páchají nepravosti, ale perzekuuje pouze podniky, kde se dějí.
Internet je přitom veřejným prostorem — podobně jako ulice. Mnoho lidí si to neuvědomuje. A neuvědomuje si ani to, že například projevy nenávisti na internetu mohou ubližovat těm, kterým je adresována, zároveň však dokážou vytvářet společenskou atmosféru, která nahrává nejen virtuálnímu, ale i fyzickému násilí. To, že někdo vyhrožuje zabitím v komentáři na Facebooku, by nemělo být pravděpodobně kvalifikováno stejnou trestní sazbou jako výhružka naživo se zřejmějším záměrem dotyčného své hrozby naplnit. Není ale důvod, proč by mělo takovéto chování běžně procházet jako vedlejší projev internetové stoky. Sazba na úrovni veřejně prospěšných prací je tedy jistě něčím k relevantní debatě. Trestajícím má být v tomto případě ale stát, ne internetová platforma — byť sebevětší. Valnou část negativních projevů na internetu totiž nevyřeší ani nejlepší filtr současnosti. Vyřeší ho do jisté míry až to, když si lidé začnou uvědomovat, že internet není prostorem bezpráví, kde je dovoleno vše.
Zdroje: GOV UK, Tunf, Business Insider
